Návrh Ministerstva spravedlnosti (MSp) na výrazné omezení role laických přísedících při rozhodování českých soudů míří do závěrečné fáze. Exministryně spravedlnosti Helena Válková usiluje o zachování stávajícího stavu. Ve středu se budou novelou před třetím čtením zabývat poslanci Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV).
Už v lednu příštího roku – s výjimkou případů, které ještě nejsou pravomocně ukončeny – by v justici mělo dojít k výraznému omezení role laických přísedících při rozhodování soudů v prvním stupni. Původně přitom MSp počítalo s tím, že by tak mělo být už od letošního července. Proces schvalování novely zákona o soudech a soudcích, trestního řádu, občanského soudního řádu a některých dalších souvisejících zákonů se však protáhl. Poslanci proto navrhují posunutí účinnosti od ledna příštího roku.
Poslanci ale navrhují i podstatnější změny. Bývalá ministryně spravedlnosti, poslankyně za hnutí ANO Helena Válková a její kolegyně Zuzana Ožanová navrhují, aby byl laický prvek zachován v současné podobě. Případně aby byl zachován alespoň při rozhodování soudů v trestních věcech. Podle Válkové totiž není rušení přísedících dostatečně odůvodněno, respektive opírá se toliko o problémy, které mají s přísedícími povětšinou pražské soudy. Při projednávání návrhu v druhém čtení Válková dokonce uvedla, že ministr Blažek měl naznačit možnou podporu zachování laických přísedících u trestních věcí.
Ani ministerský návrh však neruší laické přísedící zcela, zachovává je při rozhodování soudů u vymezených trestných činů.
„Naopak jako funkční se může jevit senátní rozhodování s laickým prvkem o zvlášť závažných zločinech uvedených v jiných hlavách zvláštní části trestního zákoníku, zejm. u nejzávažnějších případů násilné kriminality z hlavy I a II, mravnostní kriminality z hlavy III, jakož i trestných činů uvedených v hlavách IX a X, případně dalších, u kterých je dán zájem na laické kontrole státní moci, neboť s ohledem na povahu skutku může mít laický prvek význam. Právě u tohoto typu trestné činnosti se obvykle demonstruje důvodnost účasti laického prvku na soudním rozhodování, a to i v demokratických společnostech,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
Naopak je podle ministerstva nevhodné, aby laičtí přísedící spolurozhodovali v případech závažné hospodářské kriminality.
„Důvodem pro to, aby o všech trestných činech uvedených v hlavě V a VI zvláštní části trestního zákoníku rozhodoval pouze samosoudce (nejde-li o společné řízení o dalších trestných činech, k jejichž rozhodování je příslušný senát), je vysoká odborná náročnost projednávaných otázek, o nichž laik mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, a to ani v otázkách skutkových, ani právních, nejde-li zrovna o laika s ekonomickým či právním vzděláním. Pokud jsou dodržována v soudní praxi pravidla o zákonném soudci, která se mají podle rozhodnutí Ústavního soudu vztahovat i na přísedící, jež tak mají být předem jasně určeni, nesmí si předseda senátu vybrat vhodného přísedícího pro danou konkrétní kauzu libovolně. V takovém případě ztrácí senátní rozhodování v případech závažné hospodářské a majetkové kriminality význam, neboť jde velmi často o přísedící bez jakýchkoli odborných znalostí, kteří jsou pak zcela pod vlivem předsedy senátu, a ve skutečnosti vůbec nerozhodují,“ uvádí se k tomu v návrhu.
Novela zákona o soudech a soudcích ruší funkce předsedy senátů na okresních soudech, kde není s výkonem této funkce ze zákona spojeno žádné finanční zvýhodnění. Na krajských soudech, kde se naopak platový koeficient s touto funkcí zvyšuje a předsedové senátů pobírají příplatek přesahující 10 tis. Kč, zákon tuto funkce neruší. Jak České justici sdělil mluvčí MSp Vladimír Řepka, jedná se totiž o funkci vázanou na konkrétní osobu, nikoliv na vedení senátu, přičemž soudce může být této funkce zbaven pouze rozhodnutím v kárném řízení.
Přestože by tedy podle ministerstva k rušení „placených“ funkcí nemělo dojít, v důvodové zprávě návrhu je bez bližšího vysvětlení zmíněno, že „uvedené změny budou mít dopad do platů některých soudců“. Novela přitom pamatuje na zachování příplatků u předsedů i místopředsedů soudů.
V rámci druhého čtení byl také podán návrh, který by v případě schválení umožnil pořizovat obrazové záznamy z jednání soudu tak, jak je tomu dnes u hlasových záznamů. Tedy s vědomím soudce či předsedy senátu. Podle předkladatelky, poslankyně SPD Ivety Štefanové, není důvod činit rozdíl mezi zvukovým a obrazovým záznamem, neboť jeho pořizováním nehrozí ovlivňování soudu.
Petr Dimun
