Ministr spravedlnosti Pavel Blažek plánuje sérii jednání o platech zaměstnanců Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Poslanci navrhují, aby soudci měli povinné vzdělávací plány

Skupina poslanců chce soudcům stanovit povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh také zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a navyšuje peníze pro Probační a mediační službu. Na dnešní tiskové konferenci jej představili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a další předkladatelé z řad poslanců vládní koalice i opozičního ANO.

Poslanci návrhem reagují na některé medializované případy, mimo jiné na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Blažek řekl, že předkladatelé chtějí zkvalitnit vzdělávání soudců, které dnes nemá pevná pravidla. Pro formu pozměňovacího návrhu se rozhodli proto, aby změna byla přijatá rychleji. Prosazují, aby pravidla platila od ledna příštího roku. Slibují si od nich, že soudní soustava bude schopná lépe a pružněji reagovat na specifické postavení zranitelných skupin lidí – dětí, duševně nemocných či obětí.

Nová podoba zákona o soudech a soudcích má zavést to, že by každý soudce pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.

Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už v současné době, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.

Návrh také valorizuje částky, které ministerstvo spravedlnosti poskytuje obětem trestné činnosti. Zákon o obětech trestných činů je v roce 2013 určil fixně a částky už neodpovídají ekonomické realitě, uvedl k tomu Blažkův náměstek Karel Dvořák (STAN). Nově by měly být navázané na průměrnou mzdu, takže by měly růst i do budoucna. Návrh rovněž rozšiřuje okruh lidí, kteří mají na peněžitou pomoc nárok, a to i na druha a družku oběti.

Probační a mediační služba by nově měla získat ze soudně uložených peněžitých trestů deset procent namísto současných pěti. Její ředitelka Andrea Matoušková dnes uvedla, že peníze by pomohly dokončit síť poradců pro oběti trestné činnosti ve všech 74 probačních střediscích v ČR. Specializovaní poradci, kteří obětem dokážou poradit mimo jiné s žádostí o odškodnění, aktuálně působí ve 41 střediscích. Peníze chce služba využít i na vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti práce s oběťmi, na vybavení místností určených pro komunikaci s oběťmi a na osvětu směrem k veřejnosti.

Pod návrh se vedle Blažka podepsali poslanci Marie Jílková (KDU-ČSL), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) a Michal Zuna (TOP 09).

(čtk)