Notáři musí umožnit postiženým rovnoprávné jednání. Uvádí to ombudsman Stanislav Křeček. Vychází z případu pozůstalostního jednání po zemřelé matce, kterého se postižená žena na vozíku nemohla osobně účastnit. Soudní komisař je veřejný orgán a je vázán úmluvou. Notářský řád umožňuje jednat z objektivních důvodů mimo kancelář, upozorňuje ombudsman. Notář musí respektovat důstojnost lidí a umožnit jim kontrolu nad životem.
Jednání s těžce postiženou ženou se mělo odehrávat v kanceláři notářky v prvním patře bez výtahu. „Má postižení a je závislá na pomoci jiné osoby ve III. stupni (těžká závislost). K pohybu používá elektrický vozík a potřebuje každodenní osobní asistenci. Stěžovatelka namítala diskriminaci z důvodu zdravotního postižení, protože se nemohla osobně účastnit jednání v rámci řízení o pozůstalosti,“ popsal veřejný ochránce práv.
Případ se odehrál už v roce 2023, avšak šetření uzavřel ombudsman až letos na jaře. Úplný záznam o šetření případu je zde.
„Stěžovatelka byla účastnicí řízení o pozůstalosti po její zemřelé matce. Řízení vedla notářka B., kterou k tomu pověřil Okresní soud v Jablonci nad Nisou. Dne 29. května 2023 stěžovatelka v e-mailové zprávě informovala notářku, že se chce osobně účastnit jednání, které bude ve věci nařízeno. Vysvětlila notářce povahu svého postižení a požádala, aby se jednání konalo v prostorách s bezbariérovým přístupem. Požádala také, aby jí notářka včas oznámila termín jednání, protože si musí domluvit službu osobní asistence minimálně týden dopředu,“ popisuje veřejný ochránce práv situaci.
Mohlo by vás zajímat
Mělo se jednání konat v autě?
Podle stěžovatelky jí notářka kontaktovala s tím, že nemůže vést jednání mimo kancelář, protože má v kanceláři spis, počítač, tiskárnu. „Údajně navrhla, že jednání uskuteční za přítomnosti zbývajících účastníků, zatímco stěžovatelka může být na telefonu v autě poblíž kanceláře. Notářka jí po skončení jednání může donést do auta dokumenty k podpisu,“ stěžovala si žena ombudsmanovi.
Žena se však chtěla jednání účastnit osobně. „Vzhledem ke svému postižení nemůže sedět v autě po dobu dvou hodin (odhadovaná délka jednání dle notářky). Stěžovatelka nevlastní auto, a tak by po celou dobu jednání musela hradit službu osobní asistence i taxi službu,“ uvádí ochránce.
V září 2023 měla notářka stěžovatelce sdělit, že jednání se bude konat v přízemí. Žena se přesto ze zdravotních důvodů nezúčastnila.
Notářka se prostřednictvím ombudsmana omluvila
Na dotazy ombudsmana notářka potvrdila, že její kancelář se nachází v 1. patře a vedou k ní schody, v budově není žádné zařízení k umožnění pohybu člověka na vozíku. K tvrzení, že navrhla ženě počkat v autě, se notářka nevyjádřila.
Dědický spis připravila k jednání v srpnu 2023 a poté zajistila pro jednání zasedací místnost v přízemí budovy, ve které se nachází její kancelář. „Notářka se stěžovatelce mým prostřednictvím omluvila za to, že v předvolání zůstala informace o konání jednání v notářské kanceláři. Byla však údajně připravena čekat na stěžovatelku v den a hodinu nařízeného jednání před domem, aby ji doprovodila do zasedací místnosti v přízemí domu,“ uvádí v záznamu o šetření veřejný ochránce práv.
Podle ombudsmana notářka z komunikace se ženou nepochopila, že ji měla dopředu informovat, že zajistila bezbariérově prostory. „Domnívá se, že stěžovatelce poskytla potřebné informace včas. Vycházela z jejího sdělení, že asistenci si musí domluvit nejméně týden dopředu,“ uvádí ombudsman.
Ombudsman: Soudní komisař je veřejný orgán
Podle veřejného ochránce práv „notář v roli soudního komisaře postupuje jako veřejný orgán, a je proto vázán požadavky Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, jejíž je ČR signatářem.
„Stěžovatelka měla podle Úmluvy právo na přiměřené opatření, aby mohla své záležitosti osobně a samostatně řešit a měla účinný přístup ke spravedlnosti. Odepření přiměřeného opatření může představovat diskriminaci,“ uvádí veřejný ochránce práv.
Notář musí provést úkon jinde, pokud je to nutné
K řízení o pozůstalosti pověřuje příslušný soud podle bydliště zůstavitele notáře jako soudního komisaře. „Účastníci řízení o pozůstalosti si tak nemohou soudního komisaře vybrat (například podle toho, zda je jeho kancelář bezbariérová),“ uvádí ombudsman.
Notář sice vykonává svoji činnost v kanceláři, ale neplatí to vždy. Notářský řád umožňuje, aby úkon provedl i na jiném místě. „Notář dokonce musí provést úkon mimo notářskou kancelář, pokud je to nutné. Notář má tuto povinnost, pokud k tomu jsou objektivní důvody (požadovaného výsledku nelze dosáhnout jinak). Ty mohou spočívat na straně notáře (např. nedostatečná kapacita kanceláře vzhledem k počtu účastníků) i účastníka (např. návštěva těžce nemocného člověka za účelem sepsání závěti),“ uvádí příklady takového jednání veřejný ochránce práv.
Notářka proto měla povinnost uskutečnit jednání v prostorech přístupných postižené ženě.
Notářka měla přihlédnout k provozu asistenční služby
Jak dále uvádí veřejný ochránce práv, nemůže ověřit, jak to bylo s návrhem jednat v autě. Může pouze takový postup označit za „nevhodný“.
Co se týče termínu jednání, měla notářka podle ombudsmana „přihlédnout i k provozní době asistenční služby, pokud jí stěžovatelka tyto informace poskytla“.
„Protože stěžovatelka nemůže provozní dobu asistenčních služeb ovlivnit, jde o objektivní důvod. Pokud by úprava času jednání výrazně zvýšila možnosti stěžovatelky osobně se zúčastnit, mohlo by se jednat o přiměřené opatření. Úmluva vyžaduje, aby státy respektovaly přirozenou důstojnost a osobní nezávislost lidí s postižením, a umožnily jim tak kontrolu nad svým životem v co největší míře. K tomuto cíli výrazně přispívá právě osobní asistence,“ vysvětluje ombudsman.
Právní věty
Notářka se musí řídit Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, pokud vede řízení o pozůstalosti. Její kancelář by měla být přístupná lidem s postižením, aby mohli uplatnit svá práva na rovnoprávném základě s ostatními účastníky (§ 13 odst. 1 notářského řádu). Pokud to účastník s postižením potřebuje, musí notářka v některých případech zajistit bezbariérovou místnost nebo upravit termín jednání.
Irena Válová