Na Ústavní soudu je i nadále menšina žen. Senátorka a právnička Adéla Šípová (za Piráty) proto při středečním schvalování nominace Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška v Senátu apelovala na prezidenta Petra Pavla, ať v příštím kole nominuje zástupkyni ženského pohlaví. „Je to stále málo, protože jsme v současné době na necelých 29 % zastoupení žen na Ústavním soudu. A já bych chtěla znovu apelovat na vás, abyste nepolevil v předchozím úsilí ženy nominovat,“ uvedla senátorka. Podle informací České justice však Pražský hrad nyní žádnou ženu s nadějí na oficiální nominaci na seznamu, byť se o to snaží.
Právník a sociolog Jiří Přibáň se bude moci stát novým ústavním soudcem, stejně jako Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senát ve středu jejich nominace podle očekávání schválil.
Na Ústavním soudu jsou nyní čtyři ženy z celkových patnácti míst. Místopředsedkyně Kateřina Ronovská, advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, soudkyně Veronika Křesťanová a emeritní prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Šípová ocenila, že situace je lepší než minulý rok, kdy po odchodu soudkyně Kateřiny Šimáčkové na Evropský soud pro Lidská práva zůstala na Ústavním soudu jediná žena Milada Tomková. Prezident Pavel se netají tím, že ženy vidí na Ústavním soudu rád. Dal to najevo například při jmenování Veroniky Křesťanové na Pražském hradě. I kvůli nedostatku nominovaných žen by podle kuloárních informací mohla druhé místopředsednické křeslo po Vojtěchu Šimíčkovi získat právě Křesťanová.
Langášek: Zastoupení žen není samospasitelné
Šance na Ústavní soud měla například členka představenstva České advokátní komory Monika Novotná. Nakonec jí ale bylo kritiky vyčítáno, že je partnerkou ve velké advokátní kanceláři či se objevily spekulace o její minulosti před rokem 1989. I přes to, že se námitky Novotná snažila odvracet, nominaci nakonec nezískala. Po schůzce na Hradě nakonec nebyla nominována ani advokátka Irena Schejbalová. Podle informací České justice byla v kontaktu s prezidentem Pavlem i předsedkyně Zvláštního soudu pro Libanon Ivana Hrdličková. Ani ta se ale nakonec mezi oficiálními kandidátkami neobjevila.
Šanci na nominaci by pak měla vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Ta by však dala přednost stanout v čele Nejvyššího státního zastupitelství místo Igora Stříže.
K zastoupení žen na Ústavním soudu se v Senátu vyjádřili i oba nejnovější kandidáti. „Zastoupení žen na Ústavním soudu vítám. Předchozí stav, kdy zde byla jedna žena, byl extrém. Přítomnost žen v každém rozhodovacím tělese je důležitá, ale jejich zastoupení není samospasitelné,“ reagoval Tomáš Langášek. Ten zároveň připomněl, že dříve bylo na Ústavním soudu v jednu dobu pět žen a nikdo tuto otázku neřešil.
I Přibáň považoval stav, kdy na Ústavním soudu byla jedna žena za nedůstojný. Současně vyslovil přání, abychom se dostali v ČR do stavu, kdy tato diskuze bude zbytečná. Například v USA byla doba, kdy se na Nejvyšší soud volili právníci i podle zastoupení menšin a to jak etnických, tak náboženských. „Dnes se už nikdo neptá, zda je nějaký kandidát židovského původu či katolík,“ uvedl.
V justici je obecně více žen, zůstávají ale spíše na nižších soudech. V poslední době se navíc i u krajských soudů podíl mužů zvyšuje. Na počátku loňského roku bylo z okresních soudců 66,7 procenta žen, z krajských soudců 54,3 procenta. U pražského vrchního soudu pak evidovalo ministerstvo 40 procent žen, u olomouckého 37,5 procenta. U Nejvyššího soudu působilo 12 žen z celkového počtu 69 soudců, tedy 17,4 procenta. Nejvyšší správní soud pak měl 14 soudkyň, což z celkového počtu 37 soudců představovalo 37,8 procenta. „Nicméně si myslím, že pro demokratický právní stát je zapotřebí, aby v rozhodovacích pozicích bylo rovnoměrné zastoupení žen, které odpovídá i tomu, kolik je žen ve společnosti,“ uvedla senátorka Šípová.
Další doplnění Ústavního soudu by mělo proběhnout v prosinci, kdy končí ústavní soudce David Uhlíř. Příští rok zase bude prezident hledat náhradu za Jaromíra Jirsu.
Eva Paseková
