Městský soud v Praze bude muset znovu rozhodovat, zda a která práva lékárníka zasáhl stát odebráním jeho přístupu do systému eRecept. Zásah učinil Státní ústav pro kontrolu léčiv, když zjistil, že léky vydává studentka farmacie na praxi na přístup lékárníka. Lékárník a lékárna podali žalobu, neboť vyhláška podle nich překračuje zmocnění zákona o lécích. Přístup byl mezitím obnoven. Může úřad omezit právo na výkon povolání lékárníka?
K události došlo v prosinci 2022, když Státní úřad pro kontrolu léčiv vykonal v lékárně kontrolu. „Stanoviště výdeje léků na předpis tehdy obsluhovala lékárenská asistentka (studentka farmacie vykonávající praxi), která při kontrolním nákupu vydala léky na tzv. eRecept. Do systému eRecept přitom byla přihlášena pomocí přístupových údajů žalobce,“ popisuje Nejvyšší správní soud v rozhodnutí o kasační stížnosti.
NSS nyní věc rozhodnutím vrátil zpět k Městskému soudu v Praze, jehož rozsudek označil za sice rozsáhlý a podrobný, avšak nepřezkoumatelný.
Úplné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 23. května 2024 je zde.
Následující den odebral úřad lékárníkovi přístup k eReceptu a vyzval ho k podpisu poučení o zacházení s přístupovými údaji. Tyto údaje jsou nepřenosné a nesmí být předány jiné osobě. V korespondenci s lékárníkem měl ústav napsat, že postup k obnovení přístupu mu sdělí až poté, co poučení podepíše.
Po sedmi dnech lékárník poučení „s výhradou nesouhlasu podepsal a o obnovení přístupových údajů zažádal skrze online formulář, jehož adresu mu žalovaný zaslal“. Obratem mu byly zaslány nové přístupové údaje, stojí v rozsudku.
Sedm dní nemohl vydávat léky na předpis
Lékárník a spolu s ním lékárna jako osoba zúčastněná podali na Státní ústav pro kontrolu léčiv žalobu pro nezákonný zásah. „Za ukončený nezákonný zásah označil žalobce to, že mu žalovaný zneplatnil přístupové údaje do systému eRecept a obnovil je až po sedmi dnech; po tuto dobu žalobce nemohl vydávat léky předepsané v tomto systému,“ uvádí se v rozsudku.
Městský soud v Praze žalobu zamítl s tím, že státní zásah se opíral o zákon a jeho prováděcí vyhlášky: „Zásah měl totiž oporu v zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech; v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti; a ve vyhláškách, které tyto zákony provádějí. Navzdory žalobcovu přesvědčení nepřekračuje vyhláška provádějící zákon o léčivech zákonný rámec. Žalovaný nejednal nezákonně ani ve vztahu k obnovení žalobcova přístupu do systému eRecept. Udělení přístupu přitom nebylo ničím podmíněno; ostatně žalobce jej obratem získal i přesto, že s poučením nesouhlasil,“ cituje NSS z rozsudku Městského soudu v Praze.
Lékárník: Odnětí přístupu je v přímém rozporu
Lékárník a lékárna však v kasační stížnosti argumentují: „Ustanovení vyhlášky, podle kterého lze přístupové údaje zrušit, vznikne-li podezření na jejich vyzrazení [§ 2 odst. 8 písm. c) vyhlášky č. 329/2019 Sb.], překračuje zákonné zmocnění uvedené v § 81a odst. 1 zákona o léčivech. Podle tohoto zmocnění mají být ve vyhlášce upraveny jen postup a podmínky pro získání přístupových údajů, ne však pro jejich odnětí.“
Dále lékárník tvrdí, že nejde o odepření přístupu v jeho začátku, nýbrž o odnětí už jednou uděleného oprávnění. Ze zákona o léčivech pak vyplývá, že lékárník má mít zajištěný nepřetržitý přístup k eReceptu. Vyhláška je tedy v přímém rozporu se zákonem.
Stát postupoval podle GDPR a kybernetické bezpečnosti
Naopak Státní úřad pro kontrolu léčiv nesouhlasí s tím, že by postupoval pouze podle vyhlášky k zákonu o léčivech: „Jeho postup měl oporu v zákoně o kybernetické bezpečnosti a dále v nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně osobních údajů (GDPR). Podle zákona o kybernetické bezpečnosti je žalovaný povinen zavést a provádět opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti informačního systému kritické informační infrastruktury – a takovým informačním systémem je i systém eRecept,“ shrnuje argumentaci státního úřadu Nejvyšší správní soud.
„Nadto ze zákona o léčivech vyplývá, že bylo vůlí zákonodárce, aby byl systém eRecept neveřejný, aby do něj měli přístup jen lékaři a lékárníci a aby ti své přístupové údaje nepředávali nikomu jinému,“ uvedl před soudem státní úřad. Podle něho není pravda, že vyhláška vybočuje z mezí zákona. Povinnost zajistit nepřetržitý přístup je ryze technická.
I s tzv. výhradou zákona se podle státního úřadu městský soud vypořádal: Řekl totiž, že oprávnění žalovaného udělit a odejmout přístupové údaje do systému eRecept vyplývá ze zákonů.
Rozsudek nedal odpověď. Je třeba ho zrušit
Rozsudek městského soudu není strohý; městský soud se s žalobní argumentací snaží řádně a podrobně vypořádat, uvést související právní předpisy a srozumitelně je vyložit., napsal na úvod svého rozhodování Nejvyšší správní soud.
Poté NSS pokračuje: „Přesto je však napadený rozsudek nepřezkoumatelný, protože neodpovídá na klíčovou žalobní námitku – tou je tvrzení, že žalovaný zasáhl do základního práva stěžovatelů (lékárníka a lékárny) nikoli na základě zákona, jak vyžaduje ústavní pořádek, ale na základě podzákonného předpisu (vyhlášky). Chybějící odpověď přitom nelze najít v celkovém vyznění rozsudku. Proto je třeba ho zrušit.“
Má úřad zákonný podklad omezit právo na výkon povolání?
K tomu Nejvyšší správní soud vysvětlil: „Městský soud řekl, že zneplatněním (zrušením) stěžovatelových přístupových údajů do systému eRecept byla zasažena stěžovatelova práva (bod 32 rozsudku). Neuvedl ale, která.“
Pokud podle NSS měl městský soud na mysli stěžovatelovo veřejné subjektivní právo na přístup do eReceptu, ale také jeho „základní právo na nerušený výkon zvoleného povolání“ podle Listiny, bylo by třeba objasnit, zda k tomuto zásahu měl žalovaný „výlučně zákonný (nikoli podzákonný) podklad“.
Městský soud v Praze však na tvrzení lékárníka, že zákon samotný neumožňuje zneplatnit stěžovatelovy přístupové údaje do systému eRecept, a omezit tak stěžovatele v jeho základním právu na nerušený výkon povolání lékárníka, nijak nereagoval.
Stát zneplatnil kvůli kybernetické bezpečnosti přístup k eReceptu lékárníkovi, tedy se dopustil zásahu. „Městský soud však srozumitelně nevysvětlil, která stěžovatelova práva, respektive zda vůbec nějaká, byla zmíněným postupem zkrácena,“ uvedl v závěru Nejvyšší správní soud.
Irena Válová
