Pacienta vyškrtla ordinace z péče pro nedodržení vnitřního řádu. Muž odmítl převzít doklady a přišel znovu s bolestí v krku. Odkladná péče mu byla odmítnuta. Ministerstvo zdravotnictví pak lékaře pokutovalo pro přestupek. Zákon o zdravotních službách nezakazuje poskytovateli ambulance ukončit péči o pacienta, jehož chování není způsobeno zdravotním stavem, uvedl k tomu Nejvyšší správní soud. Lékař nemůže být nucen léčit pacienta, který ho uráží a napadá.
Pokutě od ministerstva zdravotnictví ve výši deset tisíc korun za vyškrtnutí pacienta a následné odmítnutí péče se prostřednictvím soudu ubránila Ordinace Ruprechtice, s. r. o. z Liberce. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí o kasační stížnosti potvrdil, že jednání lékařů s obtěžujícím a agresivním pacientem nebylo přestupkem. Kasační stížnost ministerstva zdravotnictví soud zamítl.
Z rozsudku vyplývá, že ordinace 4. září 2020 ukončila péči o svého registrovaného pacienta proto, že nedodržoval vnitřní řád a jeho chování nebylo způsobeno zdravotním stavem. Následně dne 22. září 2020 se tento pacient znovu dostavil do ordinace s bolestí v krku a vyžadoval lékařkou péči, která mu byla odmítnuta.
Podle ministerstva zdravotnictví zákon nedovoluje ambulantní ordinaci ukončit péči o pacienta kvůli porušení vnitřního řádu, neboť vnitřní řád se týká jen lůžkových zařízení. Dále se ordinace měla dopustit přestupku tím, že při návštěvě vyškrtnutého pacienta 22. září nevydala písemnou zprávu o nepřijetí dotyčného do péče s uvedením důvodů. Za tyto skutky byla lékařům udělena pokuta deset tisíc korun za dva přestupky.
Ministerský výklad vede k obsolentnímu zákonu
Ordinace poukazovala na mylný výklad zákona o zdravotních službách. Zákon podle ní nevylučuje, aby i ambulantní ordinace vydala vnitřní řád. „Ve vztahu k druhému přestupku žalobkyně uvedla, že poté, co dne 4. 9. 2020 ukončila péči o pacienta, o čemž se mu snažila předat písemnou zprávu, kterou odmítl převzít a dne 7. 9. 2020 pacienta odregistrovala ze své péče na Všeobecné zdravotní pojišťovně, tak jej odmítla dne 22. 9. 2020 ošetřit s odvoláním na předchozí ukončení péče o něj,“ popisuje situaci rozsudek.
Vyškrtnutý pacient se přesto dožadoval ošetření a jednání lékařky označil za neplatné. „Ordinace namítala, že nedává smysl, aby musela hledat další zákonný důvod, aby pacienta, jemuž ukončila péči, obratem nemusela přijmout do péče. Upozorňovala na možné zacyklení procesu s tím, že dle § 48 odst. 2 zákona o zdravotních službách, který by se v důsledku zaujatého výkladu stal neefektivním a obsoletním nástrojem,“ popisuje rozsudek průběh řízení u ministerstva zdravotnictví.
Pacient posílal urážlivé maily a byl sprostý
Krajský soud konstatoval, že skutkové okolnosti případu nejsou mezi stranami sporné: Podle zprávy o ukončení péče o pacienta J. H. ze dne 3. 9. 2020 žalobkyně podle § 48 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách ukončila poskytování zdravotních služeb z důvodu, že se pacient neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, neboť se dopustil „porušování vnitřního řádu, urážlivé emaily, verbální agresivita“. Zprávu o ukončení péče odmítl pacient podepsat a převzít. Dožadoval se dalšího ošetření bolesti v krku, avšak lékařka ho odmítla.
Soud pak dal za pravdu ordinaci. Zákon jmenuje taxativně důvody pro ukončení péče, avšak ty se vztahují na lůžkové i ambulantní zařízení a nečiní mezi nimi rozdíly. „Smyslem § 48 odst. 2 písm. d) je bezesporu uzákonění možnosti ukončit ze strany poskytovatele poskytování péče o pacienta z důvodů spočívajících na straně pacienta, který svým chováním narušuje poskytování zdravotních služeb, mj. tím, že se neřídí vnitřním řádem poskytovatele,“ uvedl krajský soud s tím, že zákon nezakazuje přijmout ambulantní ordinaci vnitřní řád.
Justice potvrdila, že znovupřijetí pacienta s bolestní v krku by vedlo k bezvýchodnému pohybu v kruhu. „Krajský soud situaci posoudil tak, že v dané situaci nešlo o svobodnou volbu poskytovatele zdravotní péče ze strany pacienta, ten si byl vědom skutečnosti, že došlo k jeho odregistraci z důvodů nevhodného chování. Opačný výklad by dle krajského soudu vedl k zacyklení celého procesu ukončení péče o pacienta a vydávání písemných zpráv,“ shrnuje rozsudek. Pokud by lékařka následně ukončila péči, situace by se opakovala.
Ani Nejvyšší správní soud se neztotožnil se stanoviskem ministerstva zdravotnictví, že vnitřní řád se vztahuje jen k lůžkovým zařízením. Jde o legislativní zkratku, neboť pro lůžková zařízení byl vnitřní řád zaveden závazně. Avšak zákon nezapovídá ambulancím vytvořit ho dobrovolně.
Pokud by soud připustil jazykový výklad ministerstva zdravotnictví, tak by „poskytovateli ambulantních zdravotních služeb nikdy nenáležela možnost ukončit poskytování zdravotní péče z důvodů na straně pacienta spočívajících v jeho nevhodném chování a narušování poklidného stavu u poskytovatele zdravotních služeb“, uvedl Nejvyšší správní soud.
Lékař nemůže být nucen léčit neurvalého
V důvodové zprávě k zákonu o zdravotních službách se uvádí, že poskytovatel „může“ přijmout i pacienta s nevhodným chováním, který nespolupracuje a narušuje léčbu. „Poskytovatel bude mít za zákonem stanovených podmínek v těchto případech rovněž možnost péči o takového pacienta ukončit,“ cituje NSS důvodovou zprávu, podle které zákonodárce nechal poskytovateli vyšší míru uvážení.
Podle NSS zákon „neobsahuje definici hrubého a urážlivého chování, to je něco, co mají upravovat vnitřní řády poskytovatelů zdravotních služeb, ve kterých jsou stanoveny mantinely možného verbálního či fyzického projevu pacienta“. Avšak jako pacient nemůže být donucen postoupit lékařský zákrok, nemůže být lékař nucen léčit hrubého pacienta, který ho uráží a napadá.
Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem dospěl k závěru, že se žalobkyně nedopustila přestupku tím, že odmítla pacienta, kterému ukončila poskytování zdravotních služeb přijmout do péče a o tomto odmítnutí nevyhotovila písemnou zprávu, uzavřel NSS a kasační stížnost ministerstva zdravotnictví zamítl.
Irena Válová
