Ani pokles kriminality ale podle NSZ nezměnil strukturu kriminálního chování Foto: pixabay

Kriminalita se loni v ČR meziročně snížila, nových trestních řízení bylo 197.000

 Počet zahájených trestních řízení proti fyzickým osobám loni podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) meziročně klesl zhruba o 700 na 197.000. Z nich některé mohly být odloženy, některé mohou být stále ve stadiu prověřování. Vůči 70.500 lidem bylo loni zahájeno trestní stíhání. Žalobci postavili před soud 65.000 lidí, a to buď obžalobou, návrhem na potrestání nebo návrhem dohody o vině a trestu. Před soud poslali také přes 200 firem. Vyplývá to ze závěrečné zprávy NSZ za rok 2023, kterou zastupitelství dnes zveřejnilo na webu.

Struktura trestné činnosti se podle NSZ příliš nemění. Vývoj a skladbu kriminálního jednání nadále negativně ovlivňovala napjatá mezinárodní situace, především pokračující ruská agrese vůči Ukrajině a nově i palestinsko-izraelský konflikt. Situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku zásadním způsobem narušil útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po kterém následovala vlna nenávistných komentářů schvalujících tento útok, uvedlo NSZ. Podrobnější statistiku ale k tomu NSZ ve zprávě nezveřejnilo.

„Mezi trestnými činy nadále převažuje majetková kriminalita, 22 procent případů představuje trestný čin krádeže. Téměř 29 procent z celkového množství vyšetřovaných případů se týká trestných činů v dopravě. U násilné trestné činnosti je znatelný trend nárůstu zvlášť závažných trestných činů. Za trestný čin vraždy bylo v loňském roce stíháno 131 osob. Zvyšuje se také závažnost u mnoha případů sexuálního násilí,“ uvedlo NSZ.

Statistické údaje potvrzují pokračující přesun značné části kriminality do kyberprostoru. Zvyšuje se podle NSZ i sofistikovanost hackerských útoků i různých druhů podvodů.

Z dalších čísel vyplývá, že soudy loni rozhodly o zproštění u 4,2 procenta z celkového počtu podaných obžalob. Celkem 92,23 procenta případů vyřídili státní zástupci do jednoho měsíce, zbytek trval déle než měsíc. „Na celkové délce přípravného řízení se negativně podepisuje fluktuace policistů, ale také nedostatek soudních znalců a průtahy spojené s vypracováním posudků,“ poukázali ve zprávě na problém žalobci.

(čtk)