Právník a sociolog Jiří Přibáň se bude moci stát novým ústavním soudcem, stejně jako Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senát dnes jejich nominace podle očekávání schválil tak, jak mu to minulý týden doporučily jeho výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel 50 hlasů. Jediný kritický hlas dnes zvedla senátorka a advokátka Daniela Kovářová, která označila Přibáně za aktivistu.
Kovářová na senátory apelovala, aby pro Přibáně ruku nezvedli. Kritizovala ho za jeho politické komentáře a aktivismus. Podle ní neumí být nestranný, a ve svých názorech se staví na stranu progresivismu a sociálního inženýrství. Vytkla mu mimo jiné kritiku bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, stejně jako současného režimu v Maďarsku. Přibáňovy vlastnosti naopak ocenila senátorka Hana Kordová Marvanová která připomněla, že Zeman chtěl Senát zrušit a „vyhladovět“. Přibáně se poté zastal i senátor Václav Láska, který naopak ocenil jeho názorovou konzistentnost a řekl, že projev Kovářové by mohl Přibáňovi zajistit rekordní počet hlasů.
„Padla tady otázka, jestli se členem Ústavního soudu může stát člověk, který, když to zobecním, který kritizuje autoritářství, který obhajuje lidská práva a svobody a který hájí demokratické principy. A já říkám: ano, může. A právě proto, že to dělá, tak může,“ reagoval nakonec na Kovářovou senátor David Smoljak.
Přibáň: Přijdu o akademické svobody
Přibáň senátorům řekl, že by mohl přispět k pestrosti složení Ústavního soudu „obecným přehledem právního filozofa a teoretika“, zkušenostmi z angloamerické právní tradice, mezinárodními kontakty a hodnotami, které zastává. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. Uvedl, že pro něj bude problematická ztráta akademické svobody a svobody projevu. „Chci převést hodnoty z akademické sféry do praktického práva a podílet se na budování ústavní demokracie v této zemi,“ řekl při svém projevu. Přibáň v roce 2013 nominaci na ústavní soud od Miloše Zemana odmítl.
Za klíčové hodnoty označil Přibáň nestrannost, kterou pokládá za důležitější než nezávislost, nebo odpor ke každé formě autoritářství. Podle něj má být Ústavní soud strážcem ústavy, pilířem proti omezování svobod vládou či nadnárodními institucemi. Úkolem nejen ústavního soudce je vyvarovat se pokušení spasit svět nebo naopak rozbít demokratickou společnost, naopak ji bránit, uvedl Přibáň, který současně vyzdvihl „nadčasové ideály humanitní.
Cudný přístup
Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť. Ve vystoupení před senátory ji označil za důležitou pro předvídatelnost rozhodování soudu a právní jistotu. „Očekávejte ode mě ústavně cudný přístup. Nebudu prosazovat své názory,“ uvedl s tím, že ho k nestrannosti vycvičila i práce ve volebním senátu NSS.
Langášek ve vystoupení poznamenal, že i na ústavní soudy se přenáší napětí polarizovaného světa, který se štěpí nejen na konzervativce a liberály, ale i v genderovém určení identity, názorech na migraci, klimatické změny nebo sociální a ekonomické nerovnosti. „Nemám v ruce zázračná řešení, spíše intuitivně cítím, že je třeba vracet se ke kořenům osvědčeným řešením,“ uvedl Langášek.
Oba dva kandidáti zdůraznili, že je pro ně demokracie nejvyšší hodnotou a budou se podílet na její ochraně.
Přibáň a Langášek v týmu ústavních soudců nahradí Vojtěcha Šimíčka, jehož funkční období skončilo minulý týden, a Tomáše Lichovníka, který končí nyní. Prezident Petr Pavel se rozhodl dosavadní ústavní soudce znovu nenominovat.
(epa, čtk)
