Ohledně migrace je třeba udělat další razantnější kroky jdoucí za stávající migrační pakt, řekl v krátkém povolebním rozhovoru pro Ekonomický deník čerstvě zvolený europoslanec za ODS Ondřej Krutílek. Není nadšený z trendu nárůstu radikálních a protievropských stran. „Příliš se tlačilo na některé pilíře Green Dealu, boj s nelegální migrací není přesvědčivý. Může to pomoci naší snaze o reflexi toho, kde se Evropská unie neubírala nejšťastnějším směrem,“ konstatoval Krutílek.
Co budou podle vás znamenat výsledky voleb do Evropského parlamentu pro prioritní agendu ustavující se Evropské komise? Měla by nějak zareagovat na nárůst radikálních a protievropských stran? Pokud ano, čím konkrétně? Měla by některá svá témata opustit a některá přidat?
Já nejsem z tohoto trendu nadšený.
Ale paradoxně může pomoci i naší snaze o reflexi toho, kde se Evropská unie neubírala nejšťastnějším směrem. Příliš se tlačilo na některé pilíře Green Dealu, boj s nelegální migrací není přesvědčivý.
Komise by měla udělat důkladnou inventuru, než navrhne svůj nový program. Ale je jasné, že se musí mnohem více podporovat zájmy evropského průmyslu a lidí.
A ohledně migrace je třeba udělat další razantnější kroky jdoucí za stávající migrační pakt.
Mohlo by vás zajímat
Je nárůst radikálních a protievropských stran v Evropském parlamentu spíše důsledkem činnosti evropských institucí v minulém volebním období nebo více vysvědčením vlád členských zemí Evropské unie a vnitrostátní politiky jednotlivých zemí?
Asi bychom se museli podívat na jednotlivé země. Napříč Evropskou unií to bude koktejl nejrůznějších důvodů.
Měla by být obnovena současná většinová vládnoucí koalice stran Evropské unie EPP, Socialistů a Renew, nebo by měla být do většiny přibraná nějaká další politická frakce? Která a proč? Respektive, proč ne?
Asi nepřekvapím, že ideální by byla středo-pravá koalice založená na spolupráci mezi Evropskou lidovou stranou (EPP – pozn. red.) a Evropskými konzervativci a reformisty (ECR – pozn. red.).
Ale realisticky. Když se podíváme na čísla a červené linie politických skupin, minulá koalice je nejpravděpodobnější.
Momentálně ale mají rezervu nějakých čtyřicet hlasů a pro Ursulu von der Leyen nemusí zvednout ruku všichni.
Otázkou tedy je, zda bude snaha hledat další spojence, třeba přes programové závazky.
Jaké budou priority ODS, respektive vaší frakce v europarlamentu frakce, v reakci na výsledky víkendových voleb?
ODS je zakládající člen skupiny ECR, podíleli jsme se na jeho pevném eurorealistickém ukotvení, a na tom nemáme co měnit.
Stejně tak jako na hlavních programových bodech, se kterými jsme šli do voleb.
Pokud bych měl ale vypíchnout jedno téma, v europarlamentu posílily hlasy volajících za „mír” za jakoukoli cenu. O to důraznější a hlasitější teď musíme být my v podpoře Ukrajiny.
Jak jste spokojen s výsledky ODS v eurovolbách?
Kandidovali jsme jako součást koalice SPOLU a zisk šesti mandátů považuji za solidní výsledek, vítěz voleb má jen o jednoho poslance navíc.
V řadě evropských zemí vládní strany ztrácely mnohem výrazněji.
Co ukázaly volby do Evropského parlamentu o rozložení politických sil v České republice? Jaké budou mít dopady na českou politiku? Rozkolísají podle vás vládu?
Evropské volby jsou specifické, tím jak jsou vnímány, jaká je volební účast a jaký typ voličů se jich účastní. Každopádně teď bude čas na podrobnější analýzu.
Osobně doufám, že nárůst populistů a antisystémových stran nebude trvalým jevem. Pan premiér po vyhlášení výsledků mluvil o tom, že bude vyhodnocovat zpětnou vazbu od voličů.
Ale na zásadním fungování vlády se podle mě nic nezmění a bude dál pokračovat v rozdělané práci směrem ke stabilnějšímu a konkurenceschopnějšímu Česku.
(nik)
