Ministerstvo spravedlnosti trvá na tom, že potřebuje navýšit rozpočet. Peníze dochází a situaci je podle zástupců resortu třeba řešit neprodleně. Na vládu posílá žádost o 809 milionů korun navíc. Částku oproti původní žádosti snížilo kvůli ústavnímu nálezu k platům soudců, které se budou řešit zvlášť. Ministerstvo financí však jakékoliv přidání nadále odmítá. „Je nutné upozornit, že výrazná nedostatečnost rozpočtu byla avizována již při přípravě rozpočtu na rok 2024,“ argumentují zástupci Ministerstva spravedlnosti v oficiálním vypořádání připomínek k žádosti o přidání peněz. Požadované výdaje prý není možné ušetřit na jiných místech.
Navýšení počtu pracovníků i peněz požadovalo pro rok 2024 Ministerstvo spravedlnosti zejména kvůli ukončování bagatelních a bezvýsledných exekucí. Ani jedno nebylo podle úřadu ministra spravedlnosti Pavla Blažka naplněno v dostatečné míře, počet zaměstnanců byl dokonce snížen. Už tak přetížení pracovníci na soudech tak musejí pracovat přesčas a jejich zatížení je podkladů pro vládu „enormní“. Na přesčasy navíc také dochází peníze. Právě tato situace, kdy už tak snížený počet pracovníků dělá další práci navíc, byla jedním z impulsů pro stávku justičního personálu. Úředníci navíc tvrdí, že za přesčasy zaplaceno stejně nedostávají.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek po čtvrteční schůzce se zástupci právnických profesí uvedl, že nebude možné uspokojit všechny finanční požadavky, které vznesli. Některé je ale podle jeho slov v demokratickém státě zajistit nutné a o tom se bude snažit přesvědčit vládu a poslance. Účastníci setkání při odchodu ocenili, že se ministerstvo snaží najít řešení. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk zdůraznil, že přístup k financování justice je zapotřebí zcela změnit. Zajímavé je, že Blažek dříve tvrdil, že peníze pro justiční personál najde uvnitř resortu – tam ale podle vypořádání připomínek k navýšení rozpočtu chybí tak, že situaci je třeba řešit co nejdříve.
Ministerstvo financí má ale jasno, že justice nyní více peněz nepotřebuje. Ministr spravedlnosti přitom v poslední době dvakrát požádal o mimořádné navýšení rozpočtu. Jednou o 1,7 miliardy, podruhé o 1,2 miliardy pro Vězeňskou službu. „V současné době hradí Ministerstvo spravedlnosti odměny exekutorům za bagatelní exekuce, které stále probíhají. Podle dosavadního vývoje lze odhadovat, že v roce 2024 bude vyplacena částka min. 65 milionů,“ uvedli zástupci ministerstva s tím, že se v roce 2024 očekává zastavení až 800 tisíc exekucí. Podle ministerstva financí není zřejmé, proč ministerstvo spravedlnosti o peníze vůbec žádá, když například na odměny exekutorům za ukončování bezvýsledných exekucí získalo minulý podzim do rozpočtu 362 milionů korun, z nichž využilo jen 35 procent. Odmítá navýšit jakékoliv prostředky a návrh považuje za nerealizovatelný. „Se stávajícím personálním obsazením a bez prostředků na výplaty odměn, je situace týkající se agendy ukončování bagatelních a bezvýsledných exekucí kapacitně naprosto neudržitelná a dle informací od jednotlivých soudů dochází k nárůstu počtu nevyřízených exekucí,“ reaguje Blažkův resort.
Je třeba platit exekutorům
V případě zastavování tzv. bagatelních exekucí jde o ta exekuční řízení, ve kterých pohledávka nepřesahuje částku 1 500 Kč. U bezvýsledných exekucí zase exekutor vyzve do 3 měsíců oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce, která činí 500 Kč, přičemž oprávněný ji musí uhradit do 30 dnů od doručení výzvy. Nesložení zálohy má za následek zastavení exekuce. Veškerou administrativu spojenou s rozhodováním soudu v těchto věcech ovšem vyřizují soudní úředníci. „V této souvislosti v roce 2024 bude třeba ze státního rozpočtu vynaložit 636 mil. Kč a od roku 2025 dále 136 mil. Kč ročně v několika následujících letech,“ rekapituluje ministerstvo.
Zároveň byl podle Blažkova resortu rozpočet ostatních věcných výdajů na rok 2024 pokrácen. Soudy, Vězeňská služba a další složky musí pokrýt zvýšené náklady za energie, poštovné a opravy nebo advokáty ex offo a další. „I po zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů, cca 387 mil. Kč, bude po pokrytí provozních výdajů zbývat nedostatečnost na mandatorní výdaje (kromě výše uvedených očekávaných dopadů bagatelních a bezvýsledných exekucí) dalších 809 mil. Kč. S ohledem na to je nutné pokrýt tyto výdaje co nejrychleji, aby nedocházelo k dalšímu zatěžování soudů úpravami rozpočtu, které by ve svém důsledku stejně vedly k pozdějšímu vzniku finanční nedostatečnosti,“ stojí v předkládací zprávě pro vládu. Ministerstvo také upozorňuje, že navýšení musí být trvalé a to i vzhledem k tomu, že v příštích letech „naběhnou“ navýšené odměny pro znalce a tlumočníky.
Peníze dochází
Situace je podle Ministerstva kritická a peníze na zajištění chodu soudů začnou docházet již v polovině roku. I tím vysvětluje, proč žádá o peníze navíc do rozpočtu už v květnu. „V roce 2023 činila skutečnost OVV soudů a státních zastupitelství 2 959 mil. Kč, schválený rozpočet na rok 2024 činí 1 987 mil. Kč (vše PVS 5010030051). K vyčerpání na některých položkách rozpočtu OVV na soudech tak dojde v pololetí letošního roku a z tohoto důvodu je nutné tuto situaci řešit neprodleně,“ varuje Blažkův úřad. Ministerstvo z materiálu vypustilo žádost na navýšení platů soudců, protože mezitím došlo k vyhlášení nálezu Ústavního soudu, podle kterého stát musí soudcům platy dorovnat zpětně od ledna a nakonec tak Ministerstvo financí bude muset poskytnout výrazně vyšší částku, než spravedlnost původně žádala.
Na stole přitom Ministerstvu financí leží další žádost o navýšení rozpočtu pro Vězeňskou službu o 1,2 miliardy korun. Té se nedostává nejen na platy, ale dochází peníze i na nákup potravin pro osoby ve výkonu trestu. Podle resortu peníze začnou docházet také v polovině roku.
Eva Paseková
