Česká republika i v roce 2022 zaujímala stabilně 5. nejvyšší příčku po Rumunsku, Belgii, Chorvatsku a Litvě v počtu započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí. To svědčí o tom, že Češi nadále využívají soudy pro řešení svých sporů relativně často. Vyplývá to z nenovějšího vydání EU Justice Scoreboard 2024. Jedná se již o dvanáctý ročník tohoto přehledu, který umožňuje dlouhodobou představu o tom, jak se situace v členských státech vyvíjela ve všech třech oblastech justice: účinnosti, kvalitě a nezávislosti. Nejvyšší soud již tradičně připravil analýzu celého žebříčku.
Evropská komise sestavuje podrobná data v součinnosti s kontaktními osobami za jednotlivé soudní systémy. Dokument pravidelně vzniká ve spolupráci s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž, Eurostatem a dalšími aktéry.
Srovnávací přehled sleduje řadu ukazatelů, jako je množství vyřízených věcí u soudů či délka řízení na jednotlivých stupních soudní soustavy, ale také legislativní vývoj v jednotlivých státech, počet soudců či množství finančních prostředků, které jednotlivé státy Evropské unie na soudy vynaloží. Nyní pak byly v tomto vydání zahrnuty i další oblasti, jako jsou přístupnost justičních profesí pro znevýhodněné pracovníky, vybrané aspekty související s řízeními o hromadných žalobách spotřebitelů či existence „justice vstřícné k dětem“.
Vnímání nezávislosti soudnictví se podle přehledu v zemích EU celkově zlepšilo. A to i mezi zeměmi, které čelily systémovým problémům. Průzkum Eurobarometru provedený mezi širokou veřejností ukazuje, že od roku 2016 se vnímání nezávislosti soudnictví širokou veřejností zlepšilo nebo zůstalo stabilní v 19 členských státech. Ve srovnání s loňským rokem se vnímání nezávislosti veřejností zlepšilo nebo zůstalo stabilní v 17 členských státech.
Z nejpodstatnějších údajů týkajících se České republiky plynou podle analýzy oddělení analyticky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu tyto závěry:
1) Pokud se jedná o počet započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí, Česká republika i v roce 2022 zaujímala stabilně 5. nejvyšší příčku po Rumunsku, Belgii, Chorvatsku a Litvě. To svědčí o tom, že Češi nadále využívají soudy pro řešení svých sporů relativně často.
2) České soudnictví zaznamenalo v roce 2022 pozitivní posun při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, a to ze 4. na 3. příčku v evropském srovnání. Délku řízení se tak nadále daří držet pod hranicí 150 dnů.
3) Délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech se oproti minulému srovnání naopak mírně prodloužila, a posunuli jsme se tak ze 2. na 4. místo. Nadále jde o velice dobrý výsledek.
4) Rychlost řízení se již potřetí v řadě zkrátila před správními soudy v prvním stupni, a v tomto směru jsme se tak ve srovnání s ostatními členskými státy posunuli z 10. místa na 9 místo.
5) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, soudy v roce 2022 nadále vyřídily více věcí, než kolik jim napadlo, a v unijním srovnání jsme se posunuli z 6. na 5. místo. To svědčí o dobré výkonnosti českých soudů. Ve věcech občanskoprávních a obchodních je zde posun na 10. místo (z místa 9.), ve věcech správních došlo naopak ke zlepšení o dvě příčky – z 5. na 3. místo. Při přepočtu všech dosud probíhajících prvoinstančních věcí na 100 obyvatel k zásadnímu posunu nedošlo a stabilně se nacházíme na 16. místě.
6) Podobně jako v předešlých letech naše soudnictví i v roce 2022 představovalo relativně nižší finanční zátěž, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak vůči HDP. Ačkoliv se náklady v přepočtu na obyvatele navýšily, je zde české soudnictví 10. nejlevnější v Unii (oproti 9. místu v předchozím vydání srovnávacího přehledu). Pokud se jedná o poměr nákladů vůči HDP, zde došlo naopak k mírnému snížení; posunuli jsme se ze 14. na 13. nejnižší příčku.
7) Počet soudců v České republice na 100 tisíc obyvatel zaznamenal v roce 2022 mírný pokles, přičemž se nadále nacházíme na 7. nejvyšším místě. K mírnému zlepšení pak – již třetím rokem v řadě – došlo ve srovnání zastoupení žen na pozici soudkyně Nejvyššího soudu. Zde jsme se k roku 2023 o jednu příčku zlepšili, a to z místa 26. na místo 25.
8) Srovnávací přehled dále upozornil na nedostatky týkající se dostupnosti online informací o soudním systému obecné veřejnosti, jako jsou informace o soudním systému v cizích jazycích, interaktivní online simulace přístupu k bezplatné právní pomoci či přehledné informace o výši soudních poplatků.
9) Naše soudnictví nadále rovněž zaostává ve využití pokročilých digitálních technologií (jako je blockchain) či ve využívání umělé inteligence na soudech a státních zastupitelstvích.
Scoreboard přispívá k identifikaci osvědčených postupů a potenciálních nedostatků. Ukazuje trendy ve fungování vnitrostátních soudních systémů v čase. Nepředkládá celkový jednotný žebříček, ale přehled fungování všech justičních systémů. To je založeno na různých ukazatelích, které jsou ve společném zájmu všech členských států.
Hodnotící zpráva nepodporuje žádný konkrétní typ soudního systému a staví všechny členské státy na stejnou úroveň. Bez ohledu na model národního soudního systému – nebo na právní tradici, ve které je ukotven – jsou včasnost, nezávislost, cenová dostupnost a uživatelsky přívětivý přístup některými ze základních rysů efektivního soudního systému.
EU Justice Scoreboard 2024 je dostupný v anglickém jazyce na stránkách Evropské komise.
(epa)
