Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.
„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů. Je na každém předsedovi soudů, jak si to zařídí,“ popsala podobu celodenní stávky Šafrová, která pracuje jako vyšší soudní úřednice. Justiční aparát už podle ní nemá peníze na základní životní potřeby. Do stávky se zapojí například i asistenti soudců, justiční čekatelé či pracovníci IT.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek dnes ministerstvo přistoupilo, k otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu.
„Tento bod je pro nás velmi důležitý a doufáme, že povede k vyřešení problému, do kterého jsme se dostali v průběhu 30 let. Zaměstnanci soudů mají nepoměrně jinou práci, než mají zaměstnanci na jiných úřadech. Spolupodílejí se na výkonu soudní moci, vydávají poměrně náročná rozhodnutí. Řada z nich rozhoduje samostatně, pomáhají soudcům,“ zdůraznila Šafrová. „Bez kvalitních protokolujících úřednic nemůže soudce vést jednání. Vycvičit kvalitní protokolující úřednici nebo kvalitní vedoucí kanceláře trvá pět, šest let,“ zmínila.
Částečná dohoda
„Chápu zaměstnance soudů, že nejsou zcela spokojeni a věřím, že se nám podaří najít konkrétní řešení a také vzájemné pochopení. Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ uvedl na jednání ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Jeho mluvčí Vladimír Řepka dodal, že i přes avizovanou stávku došlo k částečné dohodě. „Ministerstvo bude i nadále s odborovými svazy v justici jednat. V řádu týdnů si vyjasníme požadavky na systémovou změnu platových tabulek. Členy pracovní skupiny budou kromě zástupců státu, Odborového svazu justice a Unie vyšších soudních úředníků a Unie soudců i zástupci z řad soudců. První jednání se uskuteční během června 2024,“ uvedl.
To, že ministerstvo žádá vládu o 80,2 milionu korun navíc pro justiční aparát, označili odboráři za směšné. „To by bylo zhruba 500 korun hrubého pro jednoho, a to opravdu nikomu nepomůže,“ poznamenala Šafrová. Blažek novinářům minulý týden řekl, že jeho jednání s ministerstvem financí uvízlo na mrtvém bodě a že ve vládě není vůle platy zvýšit. K možné stávce už dříve uvedl, že by vůči vládě byla vážným signálem. Dodal, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá.
Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam. Soudcovská unie i jednotlivé soudy už dříve vzkázaly, že případnou stávku podpoří. Soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.
Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.
Zajistí chod soudů nestávkující?
Jednodenní stávka justičního personálu může ohrozit činnost soudů. Nejnutnější chod by měli zajistit zaměstnanci, kteří stávkovat odmítnou společně se soudci. Dnes se na tom shodli mluvčí středočeského krajského soudu Hana Černá a pražského vrchního soudu Vít Tomáš. Podle Tomáše by stávka mohla mít vliv především na délku některých soudních řízení. Černá upozornila na to, že některé z administrativních pracovních pozic – například protokolující úřednice – v podstatě nelze nahradit. Mnoho úředníků v kuloárech hovoří o tom, že pokud má mít stávka smysl, neměla by být pouze symbolická a stávkovat by mělo maximum lidí.
Černá s Vítem shodně uvedli, že konkrétní opatření jejich soudů se budou odvíjet podle data stávky, délky jejího trvání a počtu zaměstnanců, kteří se do ní zapojí. Česká justice už dříve informovala o tom, jak se na stávku připravují další krajské soudy a jejich předsedové.
„Právo na stávku plně respektujeme a uznáváme, že platové ohodnocení zaměstnanců v justici je dlouhodobě neodpovídající náročnosti jejich práce. Nicméně povinností vedení soudu je pokusit se za jakýchkoli okolností zajistit – byť i třeba jen v nouzovém režimu – chod soudu, protože soudy jsou zde pro veřejnost, aby občanům byl zajištěn přístup k spravedlnosti,“ uvedla Černá.
„Prioritně bude třeba zajistit úkony soudu ve věcech vázaných na striktní lhůty – typicky například ve vazebních věcech a také například činnost soudní podatelny,“ zmínil Tomáš.
Nenahraditelní pracovníci
Podle Černé hrozí poškození práv účastníků soudního řízení vedle vazebních věcí zejména u takzvaných rychlých předběžných opatření, která se týkají případů domácího násilí či odebírání dětí. „Možné negativní dopady, pokud by v nějaké z takových věcí nebylo včas rozhodnuto a rozhodnutí by nebylo bezodkladně realizováno, si asi umí každý představit. Proto bude vedení soudu usilovat o to, aby zejména takové případy nenastaly. Věříme, že alespoň nezbytná část zaměstnanců tomu bude nápomocna a své kolegy a kolegyně případně podpoří jiným způsobem,“ uvedla za Krajský soud v Praze.
Rovněž pražský vrchní soud chce v případě stávky zajistit svůj chod prostřednictvím nestávkujících zaměstnanců a soudců. Očekává nicméně, že většina jeho nesoudcovského personálu se do stávky zapojí.
Černá podotkla, že někteří administrativní pracovníci jsou nenahraditelní. Například v trestním řízení musí být v jednací síni protokolující úřednice, což není běžná zapisovatelka, ale speciálně kvalifikovaná absolventka kurzu se složenou odbornou zkouškou. Úřednice na podacím a zápisovém oddělení se zase vyznají v justičních databázích a mají do nich zřízené přístupy, které nelze obratem zřídit jiným lidem. „Soudní zapisovatelka není osoba, která by jen něco psala na psacím stroji jako v dávných dobách,“ uzavřela mluvčí.
(čtk, epa)
