Judikatura Ústavního soudu (ÚS) o soudcovských platech je podle dvou přehlasovaných členů soudu nejednotná a nepřesvědčivá, v některých aspektech jde „daleko nad rámec toho, co lze z Ústavy korektně dovodit“. V odlišných stanoviscích ke dvěma dnešním nálezům to uvedl ústavní soudce Jan Wintr. Připojil se k němu také soudce Josef Fiala.
Většina patnáctičlenného pléna rozhodla, že platové restrikce v letech 2022 a 2024 byly neústavní. Za letošní rok také přiznala soudcům zpětné dorovnání platů, za rok 2022 nikoliv.
„Platy soudců rozhodně nejsou na úrovni, která by podstatně ztěžovala či dokonce znemožňovala fungování soudní moci,“ reagoval Wintr ve stanoviscích. „Neexistují přitom ani náznaky, že by se zákonodárná moc snažila posuzovaným opatřením soudní moc ochromit,“ pokračují stanoviska. Finanční problémy v soudní soustavě jsou podle Wintra jinde než u soudců, a to u ostatního personálu.
Wintr s Fialou poukazují také na mimořádně špatný stav státních financí na přelomu let 2021 a 2022, zejména rostoucí zadlužení a schodek státního rozpočtu. Snaha vlády hledat v takové situaci úspory na výdajové straně státního rozpočtu je podle přehlasovaných soudců pochopitelná.
Oba soudci nesouhlasí ani s výrokem ÚS, který zrušil trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny. „Žádný ekonomický rozbor nám neřekne, jestli má být koeficient 3, nebo 2,822, to je politické rozhodnutí. Opatření není zaměřené proti soudcům, protože na ostatní ústavní činitele dopadá stejně a úředníci mají v roce 2024 zmrazené platy,“ konstatovali Wintr s Fialou.
Ve věci zmrazení platů v roce 2022 uplatnili odlišná stanoviska také soudci Pavel Šámal a Jan Svatoň, ovšem jen k odůvodnění. Domnívají se, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, což většina pléna odmítla. „Jedině vědomí, že se protiústavně zavedené restrikce nemohou ekonomicky vyplatit, sníží riziko jejich budoucího opakování,“ napsal Šámal, k jehož odlišnému stanovisku se připojil i Svatoň.
(čtk)
