Kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS) v čele se soudcem Petrem Mikešem uložil soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 5 (OS) Jitce Skálové důtku za to, že rozsudky nevyhlašovala veřejně, ačkoliv je takto následně vykazovala. V několika případech dokonce nebyla soudkyně přítomna ani v budově soudu. Kárný senát se zároveň pozastavil nad tím, že občanský soudní řád neumožňuje soudcům volit jiný způsob veřejného vyhlášení, pokud se do jednací síně nikdo nedostaví.

V justici působí Jitka Skálová jako soudkyně přes třicet let a za tu dobu neměla žádné větší problémy, nebyla jí uložena ani výtka. Proto se rozhodla předsedkyně OS pro Prahu 5 řešit její aktuální pochybení uzavřením dohody a uložením pouhé důtky.

Soudkyně Skálová přitom ve 22 případech uvedla, že v konkrétní přesný čas vyhlásila veřejně rozhodnutí, aniž by ovšem byla v jednací síni. Z toho osm rozsudků takto vyhlásila, aniž by byla vůbec v budově soudu.

Občanský soudní řád přitom jiné, než veřejné vyhlášení rozhodnutí v jednací síni soudcům okresních a odvolacích soudů neumožňuje. A to ani v případě, že tak činí „do zdi“, tedy bez přítomnosti účastníků či zástupců veřejnosti.

Mohlo by vás zajímat

Kárný senát sice akceptoval navrženou dohodu, avšak jeho předseda Mikeš konstatoval, že pokud by probíhalo standardní kárné řízení, pravděpodobně by soudkyně odešla s přísnějším postihem. Soudkyně totiž takto v rozporu se zákonem podle kárného senátu postupovala systematicky. Navíc naznačila, že má na věc jiný názor než kárná žalobkyně.

Není jiná možnost než veřejné vyhlášení

Podle Mikeše nelze soudkyni potrestat za to, že neuváděla zcela přesně okolnosti vyhlášení v protokolu, neboť je podle něho pochopitelné, že se tak v těchto případech na soudech ani neděje. Nelze totiž vykládat zákon a judikaturu Ústavního soudu absurdně tak, že soudci mají v prázdné jednací síni ústně vyhlašovat výrok rozhodnutí. Kárný senát zohlednil i to, že odborná veřejnost se neshoduje v názoru, zda by účastníci měli být na vyhlášení předvoláváni.

Kárný senát primárně vytkl soudkyni to, že ani nezajistila možnost, aby se v případě, že někdo na vyhlášení dorazí, byla s to se do jednací síně dostavit a naplnit literu zákona. A navíc v několika případech nebyla ani v budově soudu.

Na stranu druhou se kárný senát pozastavil nad tím, že dosud není umožněno soudcům okresních a odvolacích soudů v civilních věcech vyhlásit rozhodnutí jinou formou veřejně než ústně v jednací síni. Tak, jak je tomu v případě dovolacího řízení u Nejvyššího soudu či ve správní justici.

Kárný senát ve středu také schválil dohody u dvou dalších soudců. V jejich případě ovšem uložil snížení platu.

Selhala kontrola

Soudce vyškovského okresního soudu Miroslav Šebesta je třetím soudcem tohoto soudu, který za shodné prohřešky – nerespektování stanoviska Nejvyššího soudu ohledně osobního shlédnutí osob soudcem v řízení o omezení svéprávnosti, nedostatečném odůvodnění takového postupu a nemalé průtahy – v krátké době stanul před kárným senátem. Dva soudce tohoto soudu potrestal za obdobná kárná provinění snížením platu kárný senát již v březnu.

Jak u kárného senátu přiznal bývalý předseda tohoto soudu, Aleš Vylam, který zastupoval kárnou žalobkyni, selhalo vedení soudu v kontrolní činnosti. Na stranu druhou podle Vylama v tom nejsou vyškovští soudci sami, neboť se ukazuje se, že problém s respektováním tohoto konkrétního stanoviska NS nastal i u jiných soudů v obvodu Krajského soudu v Brně.

Se shodným snížením platu o 15 %, jen na dobu o půl rok kratší než soudce Šebesta, odešel od kárného senátu soudce Okresního soudu v Chomutově Petr Vaněk.

Nezajistil obhájce

Toho předseda chomutovského soudu Martin Šámal poslal před kárný senát za průtahy ve dvou případech. A především za jeho postup ve vazebním řízení, kdy nezajistil účast obhájce, ačkoliv k tomu byly zákonné důvody. Obhájce ex offo byl přitom ustanoven, soudce Vaněk ho však o nařízeném vazebním zasedání nevyrozuměl. Na pochybení pak přišel až stížností soud, který po 46 dnech rozhodnutí o vazbě zrušil a stíhaného z ní propustil.

Soudce Vaněk přitom v písemném vyjádření pro kárný senát naznačil, že to za chybu nepovažuje, a i při jednání se nechtěl k tématu vyjadřovat s tím, že stále nemá o věci jasno. I přes tyto okolnosti kárný senát navrženou dohodu akceptoval.

Petr Dimun