Případ Elischer: Netlačil na nás, prohlásili před soudem bývalí kolegové

Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s předsedkyní Veronikou Cukerovou tento týden pokračuje v projednávání trestní věci, v níž je mezi obžalovanými soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivan Elischer. V pondělí vyslechl tři bývalé kolegy Elischera. Obžaloba tvrdí, že soudce Elischer mimo jiné účelově manipuloval a ovlivňoval za úplatu některé případy, o nichž jako soudce spolurozhodoval.

Nikdy na nás netlačil, neovlivňoval, nemanipuloval a o případech jsme rozhodovali kolektivně. Tak by se daly shrnout výpovědi tří bývalých kolegů, soudců VS v Praze, kteří rozhodovali v senátu se soudcem Ivanem Elischerem.

Všechny tři v pondělí vyslechl soud jako svědky, neboť jako členové senátu spolurozhodovali o případech, v nichž mělo dojít podle obžaloby k nezákonnému ovlivňování a manipulaci. K soudu museli znovu, neboť jejich předchozí výslech provázely procesní. Navíc se mezitím změnilo i složení senátu MS v Praze.

MS v Praze věc projednává od letošního února již podruhé. První rozhodnutí MS z listopadu 2021 zrušil pro závažné vady VS v Olomouci.

Mohlo by vás zajímat

Karlovarský kraj navrhl změnu zákona o soudech a soudcích, sněmovna ji po třech letech projedná

Dnes již bývalý soudce VS v Praze Lubomír Klimáček jako řídící předseda senátu určoval, kdo bude pro do senátu napadlý případ soudcem zpravodajem. Ten pak odpovídal za nastudování spisu, který byl také u tohoto soudce k dispozici v jeho kanceláři. Ostatní členové senátu měli obžalobu a podaná odvolání.

Klimáček v pondělí před soudem vyloučil, že by na něho Elischer činil jakýkoliv nátlak, aby mu byl konkrétní případ přidělen. Na přímý dotaz Klimáček odmítl i to, že by tak činil Elischer nepřímo tím, že by neformálně vyjádřil o konkrétní případ zájem. Při přidělování případů zohledňoval Klimáček pouze objektivní kritéria, tedy rozsah a složitost případů, a to s ohledem na to, aby byli jednotliví členové senátu zatíženi rovnoměrně. Odmítl také, že by mohli být členové senátu soudcem zpravodajem jakkoliv manipulováni. „Ve věcech, které zpravodajoval Ivan Elischer, byli členové senátu dostatečně informováni,“ prohlásil Klimáček s tím, že na něho Elischer působil profesionálně a měl ambici se sebevzdělávat.

Tři verze rozhodnutí

Podle Klimáčka jednotlivé případy soudci mezi sebou průběžně konzultovali. Probíhaly také pravidelné předporady před konáním veřejného zasedání, kde si soudci utvářeli předběžný názor na věc. Jako soudce zpravodaj měl před veřejným zasedáním ve věci často připravené i tři verze rozhodnutí. To finální ovšem padlo až po veřejném zasedání a závěrečné poradě s hlasováním.

„Ivan Elischer mne rozhodně nijak neovlivňoval, bavili jsme se vždy věcně,“ uvedl další z bývalých senátních kolegů soudce Elischera, někdejší soudce VS v Praze Tome Frankič. Potvrdil, že o věcech probíhaly pravidelné předporady a vždy se jednalo o kolektivní rozhodování. „Působil na mne nezúčastněně,“ uvedl Frankič k dotazu ohledně toho, zda Elischer projevoval o nějaký z případů nadstandardní zájem. Frankič také zmínil, že v jednom z případů, kde obžaloba klade Elischerovi za vinu, že nezákonně ovlivňoval výši trestu, mu „na první pohled“ připadal trest uložený nalézacím soudem příliš přísný.

I Bohumil Kalát, dnes stále ještě činný soudce VS v Praze, odmítl, že by měl Elischer na některém z případů zvláštní zájem. „Nástin rozhodnutí se připravuje dopředu referujícím soudcem a jeho protokolující. Na předporadě nám referující soudce představil svůj názor. To ale mohlo změnit během veřejného zasedání,“ uvedl soudce Kalát. Ani on se nesetkal s tím, že by jej soudce Elischer nějak ovlivňoval.

Telefonát obžalovanému

Pondělnímu jednání soudu předcházela „procesní kontroverze“, která vyústila v námitku dvou obhájců proti postupu předsedkyně senátu. Na úvod jednání se totiž nedostavil jeden z obžalovaných, u něhož nebyla jistota, zda dal souhlas s jednáním soudu v jeho nepřítomnosti. Předsedkyně senátu Cukerová se to rozhodla vyřešit telefonátem tomuto obžalovanému přímo z jednací síně, přičemž po ověření jeho totožnosti dotazem na datum narození, číslo občanského průkazu a jmen dětí se ho optala, zda dá souhlas s konáním hlavního líčení v nepřítomnosti.

Proti takovému postupu se ovšem ohradila Elischerova obhájkyně Lucie Kýčková, podle níž trestní řád i příslušné komentáře počítají se žádostí obžalovaného, nikoliv opačný postup. Navíc volaného slyšela jen předsedkyně senátu. K námitce se připojil i další z obhájců, Marek Dolejš, s tím, že trestní řád předpokládá i přesnou formu takové žádosti.

Senát námitku zamítl s vysvětlením, že je to věcí primárně obhájce a jeho klienta. Jeho obhájce soudu vysvětlil, že měl za to, že jeho klient dal souhlas s jednáním v nepřítomnosti do protokolu. V průběhu dne se pak obžalovaný dostavil a s omluvou doručil svoji písemnou žádost.

Petr Dimun