Problematikou zásahů do soudcovských platů v několika posledních letech se Ústavní soud (ÚS) zabývá ve třech samostatných liniích. Pro roky 2021, 2022 a 2024, jichž se týká série návrhů podaných různými českými soudy, zůstane vždy jeden „pilotní“ případ. Ostatní návrhy soud průběžně odmítá. Jejich pisatelé budou vystupovat jako vedlejší účastníci řízení v pilotních případech.
Exekutiva v posledních letech z různých důvodů opakovaně „sáhla“ na soudcovské platy. Někteří soudci to pokládají za svévolný a nepřiměřený zásah do hmotného zabezpečení, který ohrožuje soudcovskou nezávislost.
Platy soudců se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se s ohledem na působiště, funkci a délku praxe z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Pro léta 2021 a 2022 však politici soudcovské platy „zmrazili“ a základnu stanovili napevno na 100.872, jinak by byla vyšší téměř o desetinu.
V roce 2023 efekt zmrazení pominul a platy soudců výrazně stouply. Od letoška však v rámci vládních úsporných opatření klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst, který by jinak nastal, a platová základna zůstala pod hranicí 114.000 korun.
Každý případ má svého zpravodaje
Každý pilotní případ má jiného soudce zpravodaje. Platovou restrikcí v roce 2021 se zabývá Jaromír Jirsa na základě podnětu z Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Následující rok připadl Josefu Baxovi, návrh přišel z Ústí nad Labem. Letošní platy jsou předmětem návrhu, který rozvrh práce přidělil Milanu Hulmákovi, a to na základě dalšího podnětu z Ústí nad Labem.
„Platy soudců se staly nástrojem politických kampaní. Funkce ‚platového automatu‘, která měla sloužit jako ochranný štít před zásahy moci zákonodárné a výkonné do soudcovské nezávislosti, se zcela vyprázdnila,“ stojí v ústeckém návrhu, který se týká letošní právní úpravy.
O všech návrzích musí rozhodnout plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň. „Rozhodnutí pléna ve výše uvedených případech bude klíčové pro posouzení soudcovských žalob,“ uvedla mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Soudci se totiž žalobami u různých soudů v Česku domáhají dorovnání platu.
Selektivní zásahy
Další podněty dorazily k ÚS také od soudů v Praze, Ostravě a Nymburku. Ústavní soudci je ale odmítají, zejména kvůli takzvané překážce věci zahájené, tedy proto, že se zpochybněnou právní úpravou už zabývají na základě podnětu někoho jiného. Odmítnutí navrhovatelé pak v pilotním řízení vystupují jako vedlejší účastníci.
Judikatura ÚS zahrnuje sérii nálezů, které se týkaly soudcovských platů. ÚS opakovaně vyslovil názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Proto prý vláda nemůže s platy soudců zacházet volně podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé úsporné zásahy do platů uznal ÚS jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. V posledních letech české veřejné finance negativně ovlivnily dopady pandemie koronaviru, ruský vpád na Ukrajinu, inflační vlna a růst cen energií.
Soudci však opakovaně poukazují na to, že zásahy do jejich platů jsou opakované, selektivní a nepřiměřené okolnostem. Stát takto ušetřil ročně stovky milionů korun, což je zlomek schodku státního rozpočtu.
(čtk)
