Některé soudy se kvůli stávce zaměstnanců vyhlášené na středu 29. května chystají rušit nařízená soudní jednání. Další z nich zvažují i uzavření soudní budovy, vyplynulo z ankety ČTK. Předsedové soudů se však shodují v tom, že požadavky pracovníků soudů na zvýšení platů chápou a podporují je. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka je stávka v novodobé historii české justice bezprecedentní. Dosud nebyla ani stávková pohotovost. Pro soudy to bude znamenat řadu komplikací. „Jednodenní stávka, pokud se jí bude účastnit převážná většina zaměstnanců našeho soudu, zasáhne do možnosti realizace nařízených jednání na daný den. Při masivní účasti je možné zvažovat i uzavření soudní budovy. Jednání budou odročována na náhradní termíny, vždy dle pokynu konkrétního soudce,“ řekla dnes předsedkyně Okresního soudu v Olomouci Veronika Ornerová.
Také podle předsedy přerovského soudu Jiřího Barboříka se budou muset kvůli stávce administrativních pracovníků zrušit nařízená jednání. „Nejvýraznější komplikací bude nutnost obeslat písemně či telefonicky uvědomit účastníky řízení a informovat je o zrušení jednání. S tím je spojena nutnost připravit tato jednání v jiném termínu, tedy finanční náklad navíc pro soud, a také nutnost administrativy v podobě přípravy náhradních jednání,“ řekl předseda soudu. Komplikace by podle něj mohly nastat ve chvíli, pokud by v době stávky bylo třeba zpracovat neodkladné úkony, jako je vazba, realizace příkazů k zatčení či návrhy na předběžná opatření, u kterých je nutná práce administrativní části soudního aparátu.
Vedení Vrchního soudu v Olomouci chce naopak fungovat i v době zastávky. „Je nutno uvést, že soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou a předseda a místopředsedové Vrchního soudu v Olomouci jako představitelé státní správy soudu jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo,“ vzkázalo na dotaz vedení soudu.
Na Nejvyšším soudu bude stávka podle místopředsedy Petra Šuka symbolickým gestem, neboť jednání jsou zde výjimečná. „U nalézacích a odvolacích se to projeví odložením jednání a je na předsedech, aby zajistili aspoň vazební jednání, abychom nepouštěli z vazby někoho, kdy by v ní měl zůstat. Kdyby měla stávka trvat v budoucnu déle, už to nebudeme schopni zajistit,“ řekl Šuk.
I přes komplikace budou mít stávkující zaměstnanci podporu soudů. Jejich předsedové se shodují v tom, že současné platy těchto zaměstnanců jsou neadekvátní. „Dosud žádné protesty u nás neproběhly, žádné hromadné ani jednotlivé výpovědi kvůli nízkým platům se nekonaly, nicméně kuloárně víme o tom, že si zaměstnanci poptávají nabídky práce jinde,“ uvedl předseda přerovského soudu. „Požadavek odborů v justici plně podporuji, neboť objektivně jsou jejich mzdy pod úrovní průměrné mzdy v jiných sektorech státní správy. Při aktuálně nastavených mzdách je velmi obtížné udržet kvalifikovaný personál v resortu, když pouhým odchodem do nákupních řetězců se mzda zaměstnanců justice zvedá o zhruba 5000 až 10.000 korun měsíčně,“ doplnila Veronika Ornerová.
Také vedení Vrchního soudu v Olomouci má pro postoj zaměstnanců justice porozumění, uvědomuje si, že zaměstnanci soudů jsou dlouhodobě platově podhodnoceni a odcházejí za lepšími výdělky pracovat jinam. „Zaměstnancům se vůbec nedivíme, že do stávky jdou. Očekávali alespoň mírné zvýšení platů na základě loňské dohody s vládou/ministerstvem financí. Vláda sice dala soudům více peněz, ale přijala opatření, které ten objem zase snižují, takže dopad na výplaty zaměstnanců je prakticky nulový. Z toho plyne jejich frustrace,“ dodal místopředseda Nejvyššího soudu.
(čtk)
