Nečesaná u českolipského soudu pracuje už 30 let a za tu dobu se vypracovala na pozici vyšší soudní úřednice. Ani plat na této pozici kolem 32.000 korun nepovažuje za adekvátní Foto: Pixabay

Někdo práci v justici dělat musí, říká úřednice. Zapisovatelky pobírají sociální dávky

Za tragické považuje platy zaměstnanců justice, zejména těch začínajících, vyšší soudní úřednice Okresního soudu v České Lípě Jana Nečesaná. Stávkuje dnes stejně jako drtivá většina úředníků soudů v Libereckém kraji. Nečesaná pracovníky českolipského soudu považuje za srdcaře, proto podle ní z této práce neodcházejí jinam. Míní, že výpověďmi by navíc problém s platy nevyřešili.

„Tam totiž nikdo nebude chtít do budoucna pracovat za tyto peníze. Generace mladých je dneska úplně jinde a nikdo za tyto peníze, jak se říká, by ani nevstával. Každý říká, že můžeme jít pracovat jinam, to ano, to sice můžeme, ale někdo tu práci dělat musí,“ řekla Nečesaná.

Tragický je podle ní plat začínajících zapisovatelek, které musejí mít maturitu, ale tabulkově je nástupní mzda 18.680 korun. „Protože to je pod minimální mzdou. A zaměstnavatel je tak nucený doplácet do zaručené mzdy, což je 21.800 hrubého, a to činí 18.571 čistého. Takže zapisovatelka, která k soudu nastoupí, má osmnáct a půl čistého a z té zaručené mzdy se posune výš až po deseti letech práce,“ uvedla.

Sama se diví, pokud některá ze začínajících zapisovatelek vydrží u soudu delší dobu. „Začíná se to měnit i v České Lípě, že ty mladé holky končí z finančních důvodů. Protože když si vezmete, že by chtěla jít někam bydlet do pronájmu, tak to ani nezaplatí. A jsou mezi námi i takové, které musejí pobírat sociální dávky,“ uvedla. Většina pracovníků českolipského soudu je podle ní dlouhodobých. „Jsme hlavně srdcaři,“ řekla.

Nemám peníze na život

Finanční problémy mají i pracovníci jiných soudů. Například osmadvacetiletá Martina, jež pracuje jako zapisovatelka a rejstříková vedoucí na pobočce Krajského soudu v Liberci. Žije sama a s platem 24.500 korun měsíčně stěží vyjde. Po zaplacení hypotéky a dalších plateb jí zbývá asi 8000 korun, což jí stačí tak na jídlo. „Tudíž nemám žádné peníze navíc na základní potřeby, život, spoření či provoz auta, které ani nemohu vlastnit, nemluvě o nemožnosti jet na dovolenou či si jako žena jednou za čas koupit něco na sebe a pečovat o sebe,“ řekla dnes. Každý měsíc si od kamarádů půjčuje minimálně 3000 korun. „Je trapné a ponižující se každý měsíc ptát na půjčku, ale kdybych tuto možnost neměla, pravděpodobně bych nedokázala hradit nečekané výdaje a seděla doma,“ dodala Martina, jež si nepřála uvést své příjmení.

Nečesaná u českolipského soudu pracuje už 30 let a za tu dobu se vypracovala na pozici vyšší soudní úřednice. Ani plat na této pozici kolem 32.000 korun nepovažuje za adekvátní. „Vzhledem k náročnosti, odbornosti práce, kdy jste něco jako pravá ruka soudce. Když vydáváte i různá rozhodnutí místo soudců, které máte pravomoc vydávat, tak je to nedoceněné,“ uvedla.

Nemyslí si ale, že dnešní stávka něco změní. „Obávám se, že ne, že u nás v republice se slyší jenom na to, že soudci nemají peníze, soudcům se odebralo, soudcům se musí přidat, protože si o tom rozhodli na Ústavním soudu. Ale prostě ta spodina, ta administrativa nikoho nezajímá,“ řekla. Míní, že větší dopad by měl dlouhodobější protest. „Aby opravdu stát pochopil, že ty zaměstnance potřebuje, že pokud bude justice bez administrativy, tak to nemůže fungovat. Zhroutí se to, protože soudce si sám neudělá agendu. Musí se pochopit, že i my chceme žít za nějaké normální slušné platy, a ne tam být za mzdu, kterou v podstatě nepobírá ani zametač ulic,“ dodala.

(čtk, epa)