Nejvyšší soud chce sjednotit svůj název, zbaví se označení ČR

Nejvyšší soud chce sjednotit vlastní název s cílem bezrozpornosti právního řádu. Některé právní předpisy stále používají Nejvyšší soud s označením ČR jako dědictví po rozdělené federaci se Slováky, i když to není správný a zákonný název. V trestním řádu tuto změnu navrhl už loni a byla přijata. Nyní ji NS navrhuje změnou občanského soudního řádu.

Nejvyšší soud navrhl sjednocení svého názvu zásadní připomínkou v rámci připomínkového řízení k novele správního řádu. NS navrhuje novelu rozšířit o změnu § 9 o.s.ř. tak, aby byl nadále používán jen jeden název, a to Nejvyšší soud.

Úplné připomínkové řízení je zde.

Jak upozorňuje Nejvyšší soud, od dubna roku 2002 je podle zákona o soudech a soudcích jediným zákonným označením „Nejvyšší soud“ bez dalšího. Ne vždy je ale takto používáno.

Mohlo by vás zajímat

Digitalizace bez alternativy může vést k porušení práva na spravedlivý proces, píše zmocněnkyně

Oba řády užívají nesprávně Nejvyšší soud ČR

„Některé další aktuálně platné a účinné právní předpisy nicméně používají označení ,Nejvyšší soud České republiky´. Jedná se zejména o ustanovení v občanském soudním řádu (konkrétně v § 9 odst. 3) a trestním řádu (§ 12 odst. 3). Uvedené označení je dále použito v ,historických´ předpisech k rozdělení federace, případně je používáno při kontaktu Nejvyššího s cizozemskými institucemi,“ uvádí k tomu Nejvyšší soud.

Podle Soudu Ústava, i zákon o soudech a soudcích používají označení „jen“ Nejvyšší soud, zatímco oba základní procesní předpisy používají dovětek „České republiky“.

Naplnit zásadu jednotnosti a bezrozpornosti

V současné době se jedná v jistém smyslu o dědictví předchozích právních úprav (zejména kvůli existenci „federálního“ a „republikových“ nejvyšších soudů, kdy přesnější označení mělo svůj význam), vysvětluje k tomu dále Nejvyšší soud.

V rámci vnitrostátního právního řádu se v současnosti podle Soudu nejedná o označení, které by mělo větší význam. „Z hlediska naplnění zásady jednotnosti a bezrozpornosti právního řádu by nicméně bylo žádoucí, aby Nejvyšší soud používal jen jedno zákonné označení, tedy bez druhé varianty či alternativy,“ navrhuje Nejvyšší soud.

Novelizované ustanovení o. s. ř. by měl znít takto:

§ 9 odst. 3 o. s. ř.: „Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.“

Vyhaslé není nutné novelizovat

Jak dále vyplývá ze zásadní připomínky Nejvyššího soudu, změna by nevyžadovala novelizaci úplně všech předpisů, kde je dovětek ČR ještě použit. Například v uznávání cizozemských rozhodnutí, které se vztahují k „českému“ Nejvyššímu soudu. Příkladem je zákon o občanských průkazech respektive situace, kdy občan dokládá k zápisu rozhodnutí zahraničního soudu. V tu chvíli je povinen předložit i rozhodnutí „Nejvyššího soudu České republiky“ o uznání cizího rozhodnutí na území ČR.

„Rovněž již nejspíše vyhaslé právní předpisy z doby rozdělení federace, které obsahují označení ,Nejvyšší soud České republiky´, by nebylo nezbytně nutné novelizovat, jelikož jejich dopad do praxe je zanedbatelný,“ uvádí dále Nejvyšší soud.

Jedná např. o ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, či např. ústavní zákony č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, a č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.

Irena Válová