Novela trestního zákona a trestního řádu, kterou před měsícem předložilo do připomínkového řízení Ministerstvo spravedlnosti (MSp), může podle názoru soudců Nejvyššího soudu (NS) „vést až ke zpochybnění společenského hodnotového žebříčku, pravidel soužití a morálky ve společnosti a v důsledku toho pak k nedůvěře ve stávající systém trestní justice“. NS dokonce označil návrh ve svých připomínkách za „nebezpečný“. Zásadní výhrady k novele uplatnila i další připomínková místa.
Nebývale negativní jsou připomínky NS k návrhu novely trestního zákona a trestního řádu. Novelu připravilo Ministerstvo spravedlnosti (MSp) se záměrem částečné dekriminalizace a depenalizace. Vedle NS má k novele výhrady i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) a Česká advokátní komora (ČAK).
Připomínky NS jsou však nejrozsáhlejší, čítají skoro 70 stran, a z drtivé většiny jsou negativní. Z jejich tónu lze vyčíst i jistou míru rozčarování. Mezi jejich autory jsou totiž i lidé, kteří se několik posledních let věnovali přípravě komplexní rekodifikace trestního řádu. A opakovaně varovali před tím, aby se trestní předpisy měnily „salámovou metodou“, prostřednictvím ad hoc poslaneckých či ministerských novel.
Nepromyšlenost či účelovost?
„Navíc je s podivem, že předkládací zpráva k návrhu odkazuje na „vizi moderní trestní politiky“, ačkoli Ministerstvo spravedlnosti ani vláda zatím nevytvořily žádnou aktuální koncepci moderní trestní politiky v České republice a pracovní skupina vytvořená za tím účelem se ani neschází,“ uvádí se v úvodu připomínek NS.
Návrhu se tak na mnoha místech opakovaně vytýká nepromyšlenost. Naznačena je dokonce i účelovost některých změn. To se týká především snížením dolní hranice sazeb u některých trestných činů tak, že by bylo možné ukládat i alternativní tresty.
„Je proto třeba se ptát, zda je skutečně namístě takto snižovat typovou závažnost nejzávažnějších obohacovacích majetkových a hospodářských trestných činů se škodou i v řádech stovek milionů či dokonce miliard Kč. Máme za to, že nikoli. Problematickým se jeví toto opatření i tehdy, pokud by bylo učiněno jako jediné a samostatné. Vůbec pak ovšem nemůžeme souhlasit s tímto opatřením v kombinaci s dalšími navrhovanými, zejména pak se záměrem umožnit u takových trestných činů ukládat tresty domácího vězení či obecně prospěšných prací jako tresty hlavní a samostatné. Může tak dojít k nevídané depenalizaci kriminality tzv. bílých límečků, což vzbuzuje velmi vážné pochybnosti o skutečných záměrech předkladatele,“ popisuje se v připomínkách NS.
Hrozí nárůst trestné činnosti?
Podle NS je sice pravdou, že máme proti většině zemí EU vyšší míru vězeňské populace, avšak v přepočtu na obyvatele ve srovnání třeba s Německem či Rakouskem také výrazně nižší míru trestné činnosti. Proto NS v připomínkách varuje před „nepromyšleným samoúčelným omezováním ukládání a výkonu trestních sankcí“, neboť to může vést k nárůstu páchání trestné činnosti.
Novela přitom podle NS neřeší jeden z hlavních problémů, kterým je vězeňská recidiva. „Předložený materiál je veden hlavně prvoplánovou snahou snížit počet vězeňské populace, aniž by to bylo doprovázeno dalšími opatřeními, kterými by se zabránilo v páchání trestné činnosti a došlo k efektivní nápravě pachatelů trestné činnosti,“ uvádí se v připomínkách NS.
NS také varuje před „enormním a dosud nebývalým rozvolněním pravidel“ pro ukládání trestů. Samostatný trest domácího vezení, obecně prospěšných prací či peněžitý trest by totiž bylo možné uložit nově i za trestné činy, které dnes spadají do kategorie závažných či zvláště závažných.
Destabilizace hodnot
„Došlo by tak k významné devalvaci významu zvláštní části trestního zákoníku s odstupňováním typové závažnosti jednotlivých trestných činů od sebe navzájem, protože podle jeho obecné části by bylo možno za ně uložit téměř identické tresty. Snížil by se razantně význam rozlišování mezi přečiny a zločiny, ale i zvlášť závažnými zločiny,“ popisuje své výhrady NS. To je přitom podle NS v rozporu s oficiálně uváděným záměrem ministerstva nepostihovat primárně bagatelní trestnou činnost. NS vyjádřil dokonce obavu, že některé navržené změny nijak neovlivní naplněnost českých věznic, ale mají „zřetelný potenciál k destabilizaci společnosti a jejích hodnot“.
Pokud by novela byla přijata, soudy nebudou vedeny k ukládání vymezeného okruhu trestů a bude na jejich volném uvážení, jaký trest uloží, což povede k velké nejednotnosti v judikatuře. NS přitom má v současnosti jen omezené možnosti, jak v rámci dovolání tuto praxi korigovat. Pokud by ovšem měl tuto roli plnit a v rámci dovolací agendy judikaturou ukládání trestů usměrňovat, musel by se zcela změnit koncept dovolání a NS by musel být masivně posílen o další soudce a administrativu.
Ministr sám kritizoval nízký trest, navrhuje opak
NS se také pozastavil nad tím, že MSp s návrhem vůbec přichází, když nedávno sám ministr spravedlnosti reagoval na veřejnou kritiku ohledně údajně mírného trestu uloženého soudem podáním stížnosti pro porušení zákona. A ještě v minulém roce záměr umožnit ukládání peněžitého trestu za některé typy závažných deliktů, včetně těch se sexuálním násilím, ministerstvo dementovalo, připomněl NS.
„Je proto zvláštní, že se totéž Ministerstvo spravedlnosti znovu vrací k této myšlence a chce ji uplatnit v ještě mnohem širší míře – dokonce obecně hodlá připustit možnost uložení peněžitého trestu jako hlavního druhu trestu, a to i samostatného (jen v závislosti na posouzení shora uvedených abstraktních pravidel), u všech trestných činů včetně úmyslných usmrcení,“ uvádí NS v připomínkách.
NS pak konkrétně nesouhlasí například s tím, aby nebylo trestné neplacení výživného, leda by tím byla osoba vyživovaná vystavena nouzi. Upozorňuje, že v posledních letech stát k tomuto problému přistupoval velmi nekoncepčně. Nynější návrh by mohl navíc podle NS znamenat velké negativní sociální dopady, kdy náklady na sociální politiku s tím spojené by mohly přesáhnout i očekávané úspory.
Rozpor s judikaturou
Negativně se NS v připomínkách staví i k navržené možnosti, aby se trestním příkazem mohl ukládat nepodmíněný trest. NS upozorňuje, že je to v rozporu s nálezy Ústavního soudu i judikaturou ESLP. „Nepovažujeme za vhodné rozhodovat o omezení osobní svobody tzv. od stolu, aniž by rozhodující orgán shlédl obviněného,“ konstatuje NS s tím, že soudci mají již nyní dostatek nástrojů, jak v nesporných případech dosáhnout rychlého odsouzení s uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody.
Podporu naopak NS vyslovil změně, která se týká snížení trestů za podporu a propagaci terorismu. „Depenalizaci těchto předčasně dokonaných trestných činů vlastně přípravného charakteru vítáme, dokázali bychom si představit i větší revizi těchto skutkových podstat. Je třeba si uvědomit, že jde vesměs o ryze formální delikty, které nejsou podmíněny žádným škodlivým výsledkem,“ uvádí se v připomínkách NS.
Petr Dimun
