Od roku 2016 Ministerstvo spravedlnosti SR sledovalo 2097 osob s elektronickým náramkem pro vězně. Systém nyní 511 osob: 467 kontroluje a 44 osob je chráněno se zákazem přiblížení se. V Česku nyní elektronický monitoring vězňů nefunguje a opětovné zavedení se oproti původním předpokladům zpozdí. Nyní probíhá zkušební provoz. Náramky by se mohly začít v praxi používat v polovině roku.
Nejvyšší využití má elektronický monitoring na Slovensku v přípravném řízení – při nahrazených vazbách byl využit celkem 911krát. Domácí vězení soud při rozhodování využil v 507 případech. „Z dostupných režimů kontroly a typů zařízení se nejvíce využívá kontrola pohybu a pobytu prostřednictvím GPS zařízení (cca 65 %). Využití kontroly přítomnosti na určeném místě je zastoupeno v nižším počtu, což je způsobeno zejména poměrně nízkým využitím trestu domácího vězení,“ sdělila České justici mluvčí slovenského ministerstva Lucia Hurajtová.
V roce 2022 byly náklady na jednoho vězně v zařízení Sboru vězeňské a justiční stráže 64,54 eur na den, přičemž osoba s náramkem stojí podle posledních údajů Slovensko jen přibližně 4 eura.
Kromě využití při sankcích prováděných na svobodě se náramek pro vězně na Slovensku také stal plnohodnotnou součástí vězeňského systému, kde se elektronický monitoring využívá při pobytu nebo pohybu odsouzených mimo ústav. Celkem byl takto využit v 2824 případech.
Ve vztahu ke kontrolovaným osobám eviduje Ministerstvo spravedlnosti SR pohledávky spolu ve výši nad 1. 100 000 eur, přičemž uspokojených je v současnosti necelých 750 000 Eur. Sledované osoby platí za kontrolování, resp. se podílejí na nákladech státu částkou 1,50 eur/den. Ministerstvo spravedlnosti SR jako provozovatel systému je zároveň správcem těchto prostředků.
Nepřetrhává se sociální kontakt
Jak náramky fungují v praxi? „Odsouzený při výkonu trestu domácího vězení má vytvořen dostatečný prostor k tomu, aby mohl řádně pracovat, chodit do práce bez omezení s tím, že možnost opuštění obydlí, kde TDV vykonává je limitován časem na cestu do práce a zpět. Uvedené časové, limitované možnosti nastavuje v informačním systému probační a mediační úředník na základě pracovní smlouvy, pracovní doby, vzdálenosti práce a obydlí atp. V případě, že odsouzený je věřící, může na základě žádosti navštěvovat mše, resp. jít na kontrolu do nemocnice, hledat si zaměstnání, úřad práce ale i na rodičovské sdružení, má-li odsouzený školou povinné děti atp. Nepřetrhává se sociální kontakt ani ve vztahu k výchově dětí a plnění si rodičovských povinností,“ popisuje Hurajtová.
V Česku už elektronický monitorovací systém fungoval, a to od září 2018 do listopadu 2021. Technologie izraelské firmy SuperCom tehdy hlídala nejen domácí vězně, ale i některé obviněné, u nichž náramky nahradily vazbu. Celkem je nosilo 617 lidí, ročně tedy zhruba 206. PMS ale s firmou přestala spolupracovat, což zdůvodnila neplněním povinností ze smlouvy. Od té doby kontrolují dodržování podmínek trestu domácího vězení namátkově probační úředníci.
Smlouvu s Forsolution CZ coby novým dodavatelem uzavřela PMS loni v srpnu. Firma má podle dohody dodat 700 kusů náramků a zajišťovat jejich provoz po dobu sedmi let za 93,6 milionu korun s DPH. Pražská společnost s ručením omezeným byla jediným zájemcem, který se do výběrového řízení přihlásil.
Možnost domácího vězení – tedy stanovení povinnosti pachateli trestného činu, aby se ve stanovený čas zdržoval v určeném obydlí – zavedl v Česku trestní zákoník počátkem roku 2010. Výhodou alternativního trestu je mimo jiné to, že odsouzený může přes den chodit do práce a že doma nezpřetrhá vazby s rodinou. Soudy ale tento trest příliš neukládají. Ze statistik PMS vyplývá, že v roce 2019 bylo trestů domácího vězení celkem 248, což bylo nejvíce za posledních pět let. Od té doby počet nových domácích vězňů klesá, v roce 2022 jich služba evidovala 65.
(epa)
