Soudy jsou sice nezávislé, ale to neznamená, že by měly žít v bublině. Akce jako Aktuální středočeské problémy pohledem středočeských soudců respektive 7. Středočeský právnický den pomáhají soudcům pochopit, co druhou stranu trápí. Na úvod sympozia to uvedl předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar. V rámci akce zazněly příspěvky k využívání datových schránek, stavebnímu řízení či trestnímu stíhání zastupitelů obcí.
Na téma „Podání a doručování prostřednictvím datových schránek“ měl první prezentaci soudce Jan Podaný. Ten připomněl, že v minulosti byl v plánu vznik Univerzálního doručovacího kodexu, ale v době covidu nakonec ze záměru sešlo.
Od roku 2023 v oblasti doručování do datových schránek nastala zásadní změna, kdy byly schránky zřízeny všem subjektům vedeným v registru osob, tedy živnostníkům, spolkům či nadacím. Běžných občanů se povinnost nakonec nedotkla, byť to byl původní záměr.
Soudce Podaný zřízení ze zákona definoval jako zřízení „na sílu“. „U fyzických osob jde o problematickou agendu. Nemusí jít o osoby výrazně internetově gramotné, například kadeřnice či zedníky. Nechci se nikoho dotknout, ale ukázalo se, že problémy při zřízení pro právnické osoby měli například i znalci,“ uvedl. Od loňského roku tak výrazně narost počet osob, které mají několik typů datových schránek.
Soudce upozornil, že zatímco u datových schránek fyzických osob má přístup do datové schránky pouze jedna osoba, u schránek právnických osob to bývá osob více. Osoby navíc mohou mít jen částečná oprávnění, například tedy nemusí mít oprávnění pro doručování do vlastních rukou.
Kdo má vlastně přístup?
Přístup do schránky a plný rozsah práv má příslušná fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby, vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vedoucí orgánu veřejné moci. Tyto osoby mohou svá oprávnění plně nebo částečně svěřit též dalším, pověřeným osobám, přičemž mohou k tomuto pověřování pověřit administrátora. Rozsah konkrétních oprávnění může jednostranně měnit osoba, pro niž byla datová schránka zřízena.
Pověřenou osobou je osoba, kterou osoba, pro kterou je datová schránka zřízena, nebo administrátor zmocní k tomu, aby vyzvedávala z datové schránky zprávy. Zmocnění může být pouze pro určitý časový úsek, nebo jen pro určitý druh dokumentů. To znamená například pro dobu, kdy je majitel schránky na dovolené. Přestože tedy můžete mít přístupové údaje, nemusí platit pro jiný časový úsek, než dovolenou.
Mohlo by vás zajímat
Přístup tak může mít například likvidátor, nucený správce, opatrovník či aplikace v mobilu, tedy externí systém. „To je typické pro velké advokátní kanceláře, úřady a podobně,“ vysvětlil soudce Jan Podaný.
Orgány veřejné moci mají povinnost doručovat do datové schránky, pokud ji fyzická či právnická osoba má. Podle judikatury není jedno, do jaké datové schránky je dokument doručen, vždy by měl být doručen do schránky, se kterou konkrétní věc souvisí. „To může být někdy poměrně obtížné. Pokud to není zcela jasné, pak bych se asi držel datové schránky fyzické osoby,“ uvedl soudce.
Aby se zabránilo obstrukcím tak platí tzv. náhradní doručení. Tedy nepřihlásí-li se do datové schránky její uživatel ani do deseti dnů ode dne, kdy byl dokument do jeho datové schránky dodán, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.
Ne každá zpráva do datové schránky se označuje jako „výlučně do vlastních rukou“. Pokud ale o takovou zprávu jde a pokusí se ji otevřít uživatel v jiné roli (tj. pověřená osoba nebo administrátor schránky), není ji umožněno přečíst nebo stáhnout přílohu. Zpráva pak není doručena přihlášením – doručit ji může jen přihlášení držitele schránky. „Doručení je závěr nikoliv skutkový, ale právní. Rozhoduje o něm tedy soud,“ dodal Jan Podaný. Důležité jsou pak doručenky, které systém generuje a na nich je uveden, kdo se do datovky přihlásil a jaké dokumenty byly kam poslány.
Doručení do nesprávné datovky
Typickými problémy při doručování je právě situace, kdy například orgán veřejné moci doručí písemnost do nesprávné datové schránky. Pokud pak osoba písemnost vyzvedne například v datové schránce zřízené pro právnickou osobu, bere se to jako doručení. Pokud si ji ale ve lhůtě nevyzvedne, tak náhradní doručení platit nemůže.
Dalším problémem může být situace, kdy zprávy obsahují například škodlivý kód či jsou ve formátu, který nelze zobrazit. Obecně soudy ukládají povinnost zasílat dokumenty ve formátu pdf, jiné jsou pak již na jeho libovůli. Datovou zprávu také například nelze podat na technickém nosiči typu CD. „Neodpovídá-li formát zprávy daným parametrům, považuje se zpráva za nepodanou,“ vysvětlil soudce.
Přijímané dokumenty – musí být dostupný na podatelně orgánu veřejné moci – nesmí být technické nosiče, nesmí obsahovat škodlivý kód a lze zobrazit – pdf – soudy – povině pdf, jinak na vůli orgánu veřejné moci
Další sporná situace může napsat, pokud osoba pošle zprávu z cizí datové schránky. Je jasné, že pokud advokát posílá podání na soud ke kterému přiloží plnou moc klienta, je taková zpráva v pořádku. Dokonce i pokud předseda Společenství vlastníků jednotek pošle zprávu za společenství ze soukromé datové schránky, je uznaná. To judikoval Nejvyšší soud a rozhodnutí dokonce vyšlo i v tzv. Zelené sbírce. Striktně je to ale omezeno na situaci, kdy takovou zprávu pošle osoba oprávněná.
Podle soudce Podaného obecně není jedno, ze které datové schránky zprávu posílám. Například žádost o rozvod by měla odejít z datové schránky zřízené pro fyzickou osobu. Soudy ovšem uznávají i variantu zaslání ze schránky právnické osoby či například ze schránky advokáta.
Sympozium Aktuální středočeské problémy pohledem středočeských soudců se konalo 15. května v sídle Krajského úřadu Středočeského kraje. Moderoval ho tradičně Karel Havlíček, s příspěvky dále vystoupili soudci Tomáš Jureček, Petr Šuránek či soudkyně Veronika Dumanjić.
Eva Paseková
