Petr Bartheldi, který se od roku 2018 domáhá práva na eutanazii, se obrátí na Ústavní soud (ÚS). V pátek podá stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého na dobrovolné ukončení života nemá nárok. Muž s bolestivým poraněním páteře trvá na tom, že mu Listina základních práv a svobod zaručuje právo na zachování lidské důstojnosti, potažmo tedy i právo na důstojnou smrt. Bartheldi to dnes v Praze řekl novinářům.
„Chci, aby lidé jako já s trvalým poškozením zdravotního stavu měli možnost se rozhodnout, zda chtějí dále snášet bolest,“ prohlásil. Podle Milana Hamerského ze Spolku pro uzákonění eutanázie by měl Ústavní soud posoudit, zda český trestní zákoník není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. „Měl by dát lhůtu politikům na to, aby přijali právní úpravu, která umožní asistovanou pomoc k ukončení života,“ uvedl. Dodal, že není ihned potřeba nový zákon zabývající se přímo eutanazií. Stačilo by podle něj změnit trestní zákoník.
Nejvyšší soud zamítl Bartheldiho stížnost letos v lednu. Uvedl, že v ČR neexistuje de iure možnost provedení eutanazie ani asistované sebevraždy. S tím Hamerský souhlasí. Za skandální ale považuje argument Nejvyššího soudu, podle kterého život a zdraví jsou považovány za tak významné hodnoty, že i když se týkají konkrétního člověka, převažuje společenský zájem na jejich ochraně před právem jedince svobodně rozhodovat.
Muž uváděl, že dále nechce žít, a to jednak kvůli svému zdravotnímu stavu, bolestem a nedobré prognóze, ale také kvůli nesouhlasu s režimem v České republice. Život v něm označil za subjektivně nesnesitelný.
„Těžištěm ústavního pořádku ČR je jednotlivec a jeho práva garantovaná ústavním pořádkem ČR,“ uvedl muž v ústavní stížnosti. Bartheldi v ní odkazuje zejména na rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe z února 2020, který podle něj dospěl k závěru, že součástí práva na lidskou důstojnost je i právo svobodně rozhodnout o své smrti, a to včetně možnosti rozhodnout se zemřít za pomoci třetích osob.
Nejvyšší soud se dovoláním zabýval, protože danou otázku pokládal za dosud v judikatuře nevyřešenou, nakonec ale podnět zamítl. Hamerský doufá, že i ÚS bude považovat otázku za natolik důležitou, že stížnost neodmítne. „Je to poprvé, co by se dostal tento problém před Ústavní soud,“ řekl.
Bartheldi podal žalobou o přivolení k zásahu do osobní integrity k soudu v Pardubicích již v roce 2018. Muž uváděl, že dále nechce žít, a to jednak kvůli svému zdravotnímu stavu, bolestem a nedobré prognóze, ale také kvůli nesouhlasu s režimem v České republice. Život v něm označil za subjektivně nesnesitelný.
V některých zemích je eutanazie legální. Český parlament zatím podobné návrhy neschválil. Podpora veřejnosti ale narůstá. Podle loni zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR souhlasilo s uzákoněním eutanazie 73 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2007, kdy se centrum na tuto otázku začalo ptát.
Cílem spolku je pak přijetí samostatného zákona o eutanazii – například již od roku 2020 připraveného návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanazii, který vypracovala senátorka Věra Procházková (ANO).
(čtk)
