Ministerstvo spravedlnosti neplánuje rozšířit povinné zveřejňování soudních rozhodnutí i na rozhodnutí v trestních věcech. Podle úřadu by totiž bylo nutné zajistit rozsáhlejší anonymizaci těchto rozhodnutí, a to zejména kvůli ochraně obětí trestných činů. Ministerstvo nechce zatížit justiční personál další prací navíc, sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Okresní soudy povinně zveřejňují na justičním portálu svá pravomocná občanskoprávní rozhodnutí. Od července budou mít tuto povinnost i soudy krajské a vrchní. Z trestního řízení musí soudy zveřejňovat pouze rozhodnutí týkající se úplatkářství – tedy trestných činů přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství. Všechna zveřejňovaná rozhodnutí musí být zbavená údajů, které by umožnily identifikovat konkrétního člověka nebo firmu. Nesmí tak obsahovat nejen jména a příjmení, ale například ani adresy, data narození, IČO, čísla účtu nebo akademické tituly.
„S ohledem na specifika trestního řízení by bylo patrně potřeba vzít v úvahu a zajistit podstatně širší a důslednější pseudonymizaci zveřejňovaných soudních rozhodnutí. Patrně včetně většiny skutkových okolností případu tak, aby bylo možné dostát požadavku na zákaz uvedení informací, podle nichž by bylo možno identifikovat konkrétní subjekt,“ sdělil Řepka na otázku, proč ministerstvo ve své vyhlášce nerozšíří povinné zveřejňování trestních rozhodnutí. „V této souvislosti je potřeba vzít v úvahu zejména zájmy obětí trestných činů a eliminovat potenciální riziko jejich sekundární viktimizace,“ doplnil.
Ke zveřejňování pravomocných trestních rozhodnutí ohledně úplatkářství ministerstvo přistoupilo od loňského ledna, a to kvůli doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle úřadu je těchto rozhodnutí velmi omezený počet. „Soudy nicméně vydají ročně řádově desetitisíce pravomocných soudních rozhodnutí. Rozšíření vyhlášky by tedy znamenalo zvýšení administrativního zatížení soudů, které může vyústit v personální a finanční nadpožadavky oproti stávajícímu stavu, neboť příprava rozhodnutí ke zveřejnění probíhá nejen automatizovaně, ale vyžaduje i ruční práci,“ uvedl Řepka.
Soudy mají k dispozici software, který rozhodnutí anonymizuje automaticky. Každý takový dokument ale musí před zveřejněním ještě zkontrolovat a případně upravit úředník. „Na justiční personál jsou přitom v poslední době nakládány nové a nové povinnosti – například administrace vyplácení náhrad při zastavování takzvaných bagatelních exekucí či bezvýsledných exekucí – aniž by ovšem došlo k jeho posílení. Naopak pro rok 2024 byl celkový počet zaměstnanců všech soudů snížen o 120 pracovních míst,“ uzavřel mluvčí.
Justiční pracovníci si dlouhodobě stěžují na nízké platové ohodnocení, kvůli kterému řada z nich odchází hledat nové zaměstnání. Soudcovská unie nedávno vyjádřila podporu jejich případné stávce.
(čtk)
