Předsedové tuzemských soudů počítají s tím, že v brzké době pravděpodobně proběhne jednodenní stávka zaměstnanců v justici kvůli nízkým platům. Konkrétní datum zatím však není známo, odbory jsou již delší dobu ve stávkové pohotovosti. Zřejmě by tak na soudech došlo k odložení řady hlavních líčení. Odklad by byl problémem zejména u jednání s krátkými zákonnými lhůtami. Například o vzetí do vazby musí soud rozhodnout do 24 hodin od doručení. Podle informací České justice ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dále intenzivně vyjednává o navýšení prostředků a odborům slíbil další jednání 23. května.
„Pan ministr a vedení ministerstva bude o odměňování zaměstnanců v justici jednat. Chápeme zaměstnance soudů, že nejsou zcela spokojeni. Stávka je věc, která není příjemná, nicméně je jejich právem,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Většina předsedů soudů opakovaně deklaruje, že pro případnou stávku administrativních pracovníků má nejen pochopení, ale dokonce jí i podporují. Stávku podporuje i Soudcovská unie. Justiční odbory požadují navýšení platů o 15 procent, tedy průměrně o 4 tisíce korun. „Vedení Městského soudu v Praze reflektuje a podporuje požadavky na zvýšení mezd administrativních zaměstnanců justice. Kvituje dále, že již samotná hrozba stávkou vedla k požadavku Ministerstva spravedlnosti České republiky na vládu České republiky o mimořádné navýšení rozpočtu pro letošní rok o 1,7 miliardy korun,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Barbora Bílková. Česká justice již informovala, že ministerstvo požádalo o mimořádné navýšení rozpočtu. Největší část, přes 800 milionů korun, žádá ministerstvo právě na provozní výdaje soudů. Materiál je nyní v připomínkovém řízení, které končí 22. května. Jediným připomínkovým místem je ministerstvo financí.
Hrozba propuštění obviněných
Předsedkyně Okresního soudu Praha-východ Jana Stejskalová připomíná, že stávka je ústavně zaručeným právem zaměstnanců. Vedení soudu nyní mapuje, kolik pracovníků by se připojilo. Bez zapisovatelek, protokolujících úřednic nebo dalších pracovníků se jednání nebudou moci konat. „Prozatím se jeví, že se bude jednat o drtivou většinu zaměstnanců. Za této situace nejsme schopni zajistit fungování soudu, pokud jde o standardní činnosti – příjem podání, jejich zápisy do rejstříků, vypravování, ale ani obsazení jednacích síní protokolujícími úředníky, jejichž přítomnost v případě hlavních líčení je povinná. Případná stávka bude tedy znamenat, že – zjednodušeně řečeno – na soud nic nepřijde a nic z něj neodejde, jednání budou patrně odročována,“ vysvětluje Stejskalová.
Nejkomplikovanější bude situace ve věcech, v nichž jsou dány zákonné lhůty pro rozhodnutí. Typicky jde o vazební zasedání. V případě vzetí do vazby je lhůta 24 hodin. Jde i o rozhodnutí ve věcech domácího násilí – lhůta pro rozhodnutí je 48 hodin. Akutní agendou jsou také rychlá předběžná opatření vydávaná v případě, pokud se nezletilé dítě náhle ocitne bez řádné péče. Zde musí být rozhodnutí vydáno ve lhůtě 24 hodin. Soudy taková jednání nemohou odložit a soudci tak zřejmě budou vyhotovovat rozhodnutí sami. „A to včetně přijetí takového podání na soud, což ale v případě podání elektronicky bude velmi obtížné, neboť přístupy do datové schránky soudu soudci zcela logicky nemají. V případě, že nebude dodržena lhůta pro rozhodnutí o návrhu na vzetí do vazby, případě pro prodloužení vazby, potom je následkem propuštění obviněného z vazby bez dalšího,“ dodává předsedkyně Okresního soudu Praha-východ.
Právě v katastrofický scénář, že by docházelo k propouštění obviněných, nechce připustit předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar. Ten předpokládá, že předsedové soudů budou v rámci svých manažerských povinností usilovat o zajištění alespoň nouzového provozu v zásadních agendách vyžadujících rychlou reakci. „Představa, že by měl být například propuštěn na svobodu pachatel závažného trestného činu proto, že v důsledku stávky protokolujících úřednic nebylo možno konat vazební zasedání a následně by se taková osoba dopustila dalšího trestného činu, je prostě nepředstavitelná. Doufám, že tyto výjimečné situace budou vnímat obdobně i zaměstnanci z řad administrativy soudu a že pokud se někdo z nich nebude právě z takového důvodu účastnit stávky, nebude vnímán negativně jako stávkokaz, ale že po vzájemné dohodě bude někdo tzv. „držet vazební službu“,“ dodal.
Pokud by se jednalo o jednodenní stávku, tak se předsedové soudů shodují, že zákonné lhůty v rozsahu 24 hodin, případně 48 hodin je ještě možné zajistit. „Předpokládám, že se bude jednat o pohotovost cca 2 osob. Ostatní agendy se pozdrží, administrativní zaměstnanci bude mít pak více práce a agendy, kterou budou muset zpracovat. V případě, že by stávka trvala více dní, by tento krizový scénář byl samozřejmě neudržitelný,“ myslí si předsedkyně Okresního soudu Praha-západ Dana Smitková.
Opatření zatím nečiníme
Případnou stávku justičního personálu podporuje i předseda brněnského krajského soudu Milan Čečotka. „Co se opatření týče, tak bude záležet, kteří zaměstnanci a v jakém rozsahu se do stávky zapojí. Není vyloučeno např. odročování jednání, nicméně předem zatím žádná opatření vedení soudu nečiní,“ reagoval na dotaz České justice.
Podporující stanovisko vyvěsil na web už dříve Krajský soud v Ostravě. Stížnosti zaměstnanců na nízké platy považuje za legitimní. „Konkrétní opatření za účelem zachování maximálního možného chodu soudu v případě stávky budou předmětem jednání v rámci vedení krajského soudu,“ uvedl předseda soudu Petr Novák s tím, že konkrétní datum stávku zatím vedení soudu nezná, přestože s odbory komunikuje.
Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků dlouhodobě. Odborový svaz justice (OSJ) už v minulosti upozornil, že v případě stávky hrozí státu platba odškodnění za průtahy. Stanovisko Nejvyššího soudu už dříve poukázalo na to, že celorepublikový platový průměr zaměstnanců v justici je dlouhodobě pod celorepublikovým průměrem a činí soudy coby zaměstnavatele nekonkurenceschopnými. Česká justice už dříve upozornila na hromadné odchody zaměstnanců.
Loni u ministerstva financí zástupci ministerstva vyjednali peníze na navýšení platů, zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.
Eva Paseková
