Čipy a polovodiče, solární panely či baterie do elektromobilů. Tyto klíčové komponenty, které pohánějí růst moderní ekonomiky, musí Evropská unie dovážet z asijských zemí. Všichni tušíme, že to není správně, ale žádné efektivní řešení dovozní závislosti zatím Evropa nenalezla. „Je lákavé velice levně nakoupit solární panely a další komponenty z Číny, ale v Evropě nevznikají žádné výrobní kapacity,“ upozornila během Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová z České pirátské strany, která v červnových volbách znovu kandiduje.
Markéta Gregorová zmínila, že Evropský parlament zvolený v červnu roku 2018 se snažil problémovou závislost snižovat. Konkrétním výsledkem je akt o kritických surovinách, legislativa regulující přístup neevropských investorů ke kritické infrastruktuře a také Evropský akt o čipech, který se podle Gregorové příliš nepovedl. „Osobně jsem ráda, že vznikl, ale nabízí jen málo peněz a dalších incentiv pro investory, aby továrny na čipy postavili,“ řekla europoslankyně. Značný podíl na tom má i lobbování firem, které již čipy v Evropě vyrábějí a které nestojí o nové konkurenty na trhu.
Další účastník, obchodní ředitel poradenské firmy Access EU Petr Válek, za klíčové téma energetické bezpečnosti označil ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska. Jenže zatímco podíl importu paliv z Ruska se daří snižovat, jiné závislosti v čase spíše narůstají – třeba v souvislosti s boomem obnovitelných zdrojů energie a elektromobility. Platí to nejen pro komponenty zmíněné v úvodu, ale také mnohé kovy – hliník či prvky vzácných zemin.
Právě na kovy a další primární zdroje se zaměřil Evropský akt o kritických surovinách, který je už definitivně schválený a před týdnem nabyl účinnosti. „Producenti budou mít povinnost své dodavatele co nejvíc diverzifikovat. Nově jsou zde také kontroly a posouzení rizik dodavatelského řetězce, což se dodnes nedělo. Konečně se začne řešit, od koho suroviny bereme a jaká jsou s tím spojena rizika,“ zmínila Markéta Gregorová.
Slavomír Šahin, analytik a odborný spolupracovník Institutu pro střední Evropu, následně upozornil i na další, obecně málo známé případy surovinové závislosti. „Například 98 procent bavlněného prachu, který se používá při výrobě střelného prachu, dovážíme z Číny. Také zde bychom měli diverzifikovat, bavlna neroste jen v Číně,“ řekl Šahin. Podobným případem může být prvek bor, který se též využívá v řadě průmyslových odvětví včetně zbrojního; v tomto případě má Evropa skoro stoprocentní závislost na dodávkách z Turecka.
Na škodu je podle europoslankyně Gregorové slabá společná zahraniční politika zemí EU; tuto oblast si dál členské země řeší hlavně samostatně. Za takové situace může EU jen těžko podpořit diverzifikaci dodávek a snížení nezdravé závislosti na Číně. „Za velké riziko považuji to, že jsme zaspali, co se týká přítomnosti v indopacifické oblasti a v Africe. Všechny ostatní velmoci nás na tomto poli porážejí,“ dodala europoslankyně.
Mohlo by vás zajímat
Zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk upozornil na nešikovnost Evropské unie při uzavírání obchodních dohod s mimoevropskými státy. A také na nezájem o těžbu na domácí půdě. „Neměli bychom zapomínat na to, že mnohé ze zmiňovaných surovin jsou i na evropském kontinentu. Ale nechceme je těžit, protože je nám příjemnější, když negativní jevy spojené s těžbou se projeví jinde a ne u nás,“ řekl Viktor Daněk.
Viktor Daněk považuje za problém rostoucí nerovnováhu mezi rostoucími ambicemi v oblasti dekarbonizace, obrany či energetické bezpečnosti a stagnující výší společného unijního rozpočtu, který stále dosahuje jen zhruba jednoho procenta HDP Evropské unie. „Je neudržitelné zvyšovat tyto ambice, aniž bychom se bavili o tom, jak zreformovat společný rozpočet. Dlouhodobě zde není ochota členských zemí navýšit příspěvky, ale ani otevřít debatu o nových příjmech,“ zdůraznil Viktor Daněk.
Slavomír Šahin k tomu dodal další nevýhodu, která se snižováním závislosti na Číně (nebo jiné zemi s dominantním podílem na importu) a diverzifikací dodávek surovin souvisí. „V konečném důsledku to bude dražší. Současní dodavatelé získali svou pozici díky tomu, že jsou nejlevnější. Pokud budeme například prvky vzácných zemin kupovat z Austrálie místo z Číny, bude to dražší už jen s ohledem na vyšší cenu lidské práce,“ řekl Šahin.
Podle Markéty Gregorové se vztah Evropské unie a Číny v posledních pěti letech změnil, a to k horšímu. Podíl na tom měl i zákaz cestování do Číny, které pekingský režim přijal vůči europoslancům, kteří kritizovali porušování lidských práv v asijské velmoci. Evropský parlament i proto před třemi lety neschválil investiční dohodu s Čínou, která byla před tím dojednána za osobní účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.
Čína po tomto fiasku změnila přístup a snaží se uzavírat dohody s těmi evropskými státy, které mají o spolupráci největší zájem. Konkrétně Markéta Gregorová jmenovala Francii, Maďarsko a Srbsko. „To budou jejich brány na evropský trh,“ zdůraznila europoslankyně. Další části debaty, které se týkají migrační a bezpečnostní politiky Evropské unie, přinese Ekonomický deník v následujících dnech.
(dtr)
