Čipy a polovodiče, solární panely či baterie do elektromobilů. Tyto klíčové komponenty, které pohánějí růst moderní ekonomiky, musí Evropská unie dovážet z asijských zemí. Všichni tušíme, že to není správně, ale žádné efektivní řešení dovozní závislosti zatím Evropa nenalezla. „Je lákavé velice levně nakoupit solární panely a další komponenty z Číny, ale v Evropě nevznikají žádné výrobní kapacity,“ upozornila během Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová z České pirátské strany, která v červnových volbách znovu kandiduje.
Markéta Gregorová zmínila, že Evropský parlament zvolený v červnu roku 2018 se snažil problémovou závislost snižovat. Konkrétním výsledkem je akt o kritických surovinách, legislativa regulující přístup neevropských investorů ke kritické infrastruktuře a také Evropský akt o čipech, který se podle Gregorové příliš nepovedl. „Osobně jsem ráda, že vznikl, ale nabízí jen málo peněz a dalších incentiv pro investory, aby továrny na čipy postavili,“ řekla europoslankyně. Značný podíl na tom má i lobbování firem, které již čipy v Evropě vyrábějí a které nestojí o nové konkurenty na trhu.
Další účastník, obchodní ředitel poradenské firmy Access EU Petr Válek, za klíčové téma energetické bezpečnosti označil ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska. Jenže zatímco podíl importu paliv z Ruska se daří snižovat, jiné závislosti v čase spíše narůstají – třeba v souvislosti s boomem obnovitelných zdrojů energie a elektromobility. Platí to nejen pro komponenty zmíněné v úvodu, ale také mnohé kovy – hliník či prvky vzácných zemin.
Právě na kovy a další primární zdroje se zaměřil Evropský akt o kritických surovinách, který je už definitivně schválený a před týdnem nabyl účinnosti. „Producenti budou mít povinnost své dodavatele co nejvíc diverzifikovat. Nově jsou zde také kontroly a posouzení rizik dodavatelského řetězce, což se dodnes nedělo. Konečně se začne řešit, od koho suroviny bereme a jaká jsou s tím spojena rizika,“ zmínila Markéta Gregorová.
Slavomír Šahin, analytik a odborný spolupracovník Institutu pro střední Evropu, následně upozornil i na další, obecně málo známé případy surovinové závislosti. „Například 98 procent bavlněného prachu, který se používá při výrobě střelného prachu, dovážíme z Číny. Také zde bychom měli diverzifikovat, bavlna neroste jen v Číně,“ řekl Šahin. Podobným případem může být prvek bor, který se též využívá v řadě průmyslových odvětví včetně zbrojního; v tomto případě má Evropa skoro stoprocentní závislost na dodávkách z Turecka.
Na škodu je podle europoslankyně Gregorové slabá společná zahraniční politika zemí EU; tuto oblast si dál členské země řeší hlavně samostatně. Za takové situace může EU jen těžko podpořit diverzifikaci dodávek a snížení nezdravé závislosti na Číně. „Za velké riziko považuji to, že jsme zaspali, co se týká přítomnosti v indopacifické oblasti a v Africe. Všechny ostatní velmoci nás na tomto poli porážejí,“ dodala europoslankyně.
Zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk upozornil na nešikovnost Evropské unie při uzavírání obchodních dohod s mimoevropskými státy. A také na nezájem o těžbu na domácí půdě. „Neměli bychom zapomínat na to, že mnohé ze zmiňovaných surovin jsou i na evropském kontinentu. Ale nechceme je těžit, protože je nám příjemnější, když negativní jevy spojené s těžbou se projeví jinde a ne u nás,“ řekl Viktor Daněk.
Viktor Daněk považuje za problém rostoucí nerovnováhu mezi rostoucími ambicemi v oblasti dekarbonizace, obrany či energetické bezpečnosti a stagnující výší společného unijního rozpočtu, který stále dosahuje jen zhruba jednoho procenta HDP Evropské unie. „Je neudržitelné zvyšovat tyto ambice, aniž bychom se bavili o tom, jak zreformovat společný rozpočet. Dlouhodobě zde není ochota členských zemí navýšit příspěvky, ale ani otevřít debatu o nových příjmech,“ zdůraznil Viktor Daněk.
Slavomír Šahin k tomu dodal další nevýhodu, která se snižováním závislosti na Číně (nebo jiné zemi s dominantním podílem na importu) a diverzifikací dodávek surovin souvisí. „V konečném důsledku to bude dražší. Současní dodavatelé získali svou pozici díky tomu, že jsou nejlevnější. Pokud budeme například prvky vzácných zemin kupovat z Austrálie místo z Číny, bude to dražší už jen s ohledem na vyšší cenu lidské práce,“ řekl Šahin.
Podle Markéty Gregorové se vztah Evropské unie a Číny v posledních pěti letech změnil, a to k horšímu. Podíl na tom měl i zákaz cestování do Číny, které pekingský režim přijal vůči europoslancům, kteří kritizovali porušování lidských práv v asijské velmoci. Evropský parlament i proto před třemi lety neschválil investiční dohodu s Čínou, která byla před tím dojednána za osobní účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.
Čína po tomto fiasku změnila přístup a snaží se uzavírat dohody s těmi evropskými státy, které mají o spolupráci největší zájem. Konkrétně Markéta Gregorová jmenovala Francii, Maďarsko a Srbsko. „To budou jejich brány na evropský trh,“ zdůraznila europoslankyně. Další části debaty, které se týkají migrační a bezpečnostní politiky Evropské unie, přinese Ekonomický deník v následujících dnech.
(dtr)
