Právnické osoby by se napříště mohly zcela vyhnout trestnímu stíhání a negativním dopadům s tím spojeným. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v rámci připomínek k novele trestního zákona a trestního řádu totiž navrhuje zavést možnost podmíněného zastavení trestního stíhání i pro právnické osoby, a to již ve fázi před jeho zahájením. Na „firmu v podmínce“ by pak dohlížel státním zástupcem či soudem určený kontrolor.
Firmám, které se dostanou do problémů se zákonem a byl by na ně aplikován zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, svitla šance, jak předejít všem negativním dopadům s trestním stíháním spojeným. NSZ totiž navrhuje, aby se do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob zavedlo hned několik novinek, které by umožnily se trestnímu stíhání vyhnout.
Předně se jedná o institut podmíněného zastavení trestního stíhání právnické osoby. A to již ve fázi před samotným zahájením trestního stíhání a bez omezení ohledně spáchaných trestných činů. NSZ to odůvodňuje tím, že současné znění zákona neumožňuje prvotrestané právnické osoby dostatečně motivovat, aby dobrovolně nahradily škodu a aktivně zavedly nápravná a preventivní opatření.
Vhodné případy
„Omezení použitelnosti některých odklonů (tj. podmíněného odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g trestního řádu, podmíněného zastavení trestního stíhání podle § 307 trestního řádu a narovnání podle § 309 trestního řádu) na typově méně závažné trestné činy v mnoha případech neumožňuje právnickým osobám, které se trestného činu dopustily poprvé, nahradit uložení trestu zkušební dobou a motivovat je tak k dobrovolné náhradě škody či přijetí preventivních opatření. Ukončení trestního řízení formou dohody o vině a trestu předpokládá vyhlášení odsuzujícího rozsudku a uložení trestu, který právnickou osobu postihne, ale současně postrádá motivační prvek. Právnické osoby navíc vyřadí z některých činností, které jsou vázány na jejich trestní bezúhonnost (např. účast v zadávacím řízení),“ vysvětluje se v odůvodnění návrhu.
Předpokladem pro podmíněné upuštění od trestního stíhání právnické osoby má být dostatečně objasněný skutkový stav, náhrada škody nebo vydání bezdůvodného obohacení a složení peněžité částky na pomoc obětem trestné činnosti. A také, ve „vhodných případech“, zavedení souboru preventivních a nápravných opatření. Přičemž za účelem kontroly plnění této podmínky by byl firmě stanoven jistý druh dohledu. Ten by prováděla státním zástupcem či soudem zvolená osoba, a to ze seznamu, který by jí sama právnická osoba předložila.
Zohlednění počtu zaměstnanců
„Kontrolu lze do jisté míry připodobnit k dohledu podle § 49 trestního zákoníku, která je však v tomto případě vykonávána auditorem nebo advokátem (resp. společností anebo zaměstnavatelem, jejichž jménem nebo na jejichž účet je advokacie vykonávána) se specializací na výkon takové kontroly, a to na náklady dotčené právnické osoby,“ uvádí k tomu NSZ v odůvodnění návrhu.
I další navrhovanou novinku by mohly ocenit zvláště velké korporace. NSZ totiž navrhuje, aby soud při stanovení druhu a výměry trestu přihlížel i k počtu zaměstnanců právnické osoby. Dosud zákon stanovil, že soud mohl zohlednit „činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost“.
„Počet zaměstnanců obviněné právnické osoby by měl být z hlediska dodržení zásady personality trestu rovněž důležitým aspektem v rámci úvah o druhu a výměře trestní sankce. V případě uložení nepřiměřeného trestu může být právnická osoba ekonomicky nucena přistoupit k hromadnému propouštění zaměstnanců, což ve svém důsledku vede mimo jiné k nežádoucímu dopadu trestu na třetí osoby a potažmo i zvyšování státních výdajů na podporu v nezaměstnanosti,“ odůvodňuje potřebu změny NSZ.
Petr Dimun
