Žena, kterou Česká advokátní komora (ČAK) vyškrtla ze seznamu advokátů pro závažná porušení zákona, ve sporu s Komorou uspěla. Namítla, že kárnou žalobu podepsal místopředseda kontrolní rady svým jménem. Neměl tak podle ní kárné oprávnění. Podle soudů se ČAK se s námitkou nevypořádala. Podle Komory soudy naopak svým formalismem umožnily vykonávat advokacii osobě, která se dopustila závažného porušení zákona o advokacii.
Kárný senát kárné komise České advokátní komory rozhodl v září 2020, že advokátka s porušila své povinnosti podle § 16 odst. 2 a § 17 zákona o advokacii „jednat čestně a svědomitě a postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižovala důstojnost advokátního stavu, a za tím účelem zejména dodržovat pravidla profesní etiky a pravidla soutěže“.
Za to byla kárným opatřením Komory vyškrtnuta ze seznamu advokátů s povinností nahradit náklady řízení. Odvolací kárný senát odvolání ženy s iniciálami JUDr. K.T. zamítl. Konkrétní důvody vyloučení ženy z řad advokátů rozsudek neuvádí.
Žalobu nepodal předseda kontrolní rady, důvod neuveden
Žena však uspěla se žalobou u Městského soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí odvolacího kárného senátu pro nepřezkoumatelnost. Věc vrátil České advokátní komoře k dalšímu řízení. Advokátka totiž opakovaně namítala, že „oprávnění podat kárnou žalobu náleží ze zákona pouze předsedovi kontrolní rady“.
„V jejím případě ji ale podal místopředseda kontrolní rady, aniž byla ve spise založena informace o tom, z jakého důvodu předseda kontrolní rady nemohl v době podání kárné žaloby vykonávat svou funkci a zda k podání kárné žaloby pověřil místopředsedu kontrolní rady JUDr. Erika Orleta,“ shrnuje rozsudek NSS fakta případu.
Případ se dostal k Nejvyššímu správnímu soudu na základě kasační stížnosti České advokátní komory. NSS musel posoudit, zda je „rozhodnutí odvolacího kárného senátu odvolací kárné komise České advokátní komory přezkoumatelné, když se kárný senát nevypořádal s námitkou nedostatku oprávnění místopředsedy kontrolní rady České advokátní komory podat kárnou žalobu“.
Kasační stížnost shledal Nejvyšší správní soud nedůvodnou. Nevypořádání se s námitkou mohlo mít vliv na zákonnost řízení, uvedl soud v rozsudku z 29. dubna 2024, který je zde:
Komora: Oprávnění plyne z předpisů, netřeba je zdůvodňovat
V kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem ČAK napadla rozsudek městského soudu jako nezákonný. Podle Komory přezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího kárného senátu soud nesprávně posoudil. „Oprávnění místopředsedy kontrolní rady podepsat kárnou žalobu a oprávnění člena kontrolní rady jednat za kárného žalobce při jednání kárného senátu totiž vyplývají z právních a stavovských předpisů a není třeba je zdůvodňovat,“ uvedla Komora.
Podle Komory rozsudek městského soudu porušil její legitimní očekávání, neboť postupovala v souladu s dřívějšími závěry soudu a podle usnesení sněmu ČAK o organizačním řádu. Podpis v zastoupení kárného žalobce nekrátí žádná práva a nemá vliv na zákonnost rozhodnutí. „Opačný výklad by znamenal, že v případě vyloučení předsedy kontrolní rady z dané věci z důvodu jeho podjatosti by za stěžovatelku nikdo nemohl podat kárnou žalobu,“ uvedla Česká advokátní komora jako stěžovatelka před NSS.
Podle Komory Městský soud v Praze pochybil: „Nadto dostatečně nevzal v úvahu, že se žalobkyně podle rozhodnutí odvolacího kárného senátu dopustila jednoho z nejzávažnějších porušení povinností advokátky. Svým ryze formalistickým přístupem jí umožnil znovu vykonávat advokacii, přestože věcně jsou splněny všechny podmínky pro její vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
Žena namítla, že místopředseda jednal svým jménem
Soud nejprve připomněl význam řádného zdůvodnění rozhodnutí správního orgánu, kterým je také kárný senát ČAK. „Tento požadavek – obdobně jako je tomu u odůvodnění soudních rozhodnutí – vychází ze zákazu libovůle při rozhodování o právech a povinnostech jednotlivců, který má svůj základ v principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky,“ uvedl NSS.
Ze správního spisu u České advokátní komory vyplynulo, že advokátka už v kárném řízení namítala, že „kárnou žalobu podepsal místopředseda kontrolní rady JUDr. Erik Orlet svým jménem, nikoli s dodatkem, že kárnou žalobu podepisuje v zastoupení předsedy“. Učinila tak už v dubnu 2019.
Soud: Nevypořádání se zakládá nepřezkoumatelnost
Kárný senát se podle Nejvyššího správního soudu s námitkou nikterak nevypořádal, když pouze konstatoval, že kárnou žalobu podala osoba oprávněná. „Je zřejmé, že odvolací kárný senát pochybil, neboť se s uvedenou námitkou nijak nevypořádal. Právní závěr o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího kárného senátu pro nedostatek důvodů je proto správný,“ stojí v rozhodnutí NSS.
Nejvyšší správní soud však šel ve svém hodnocení ještě dále: „Neobstojí argumentace stěžovatelky, která poukazovala na splnění všech podmínek pro vyškrtnutí žalobkyně ze seznamu advokátů za jedno z nejvážnějších kárných provinění. Nevypořádání se s touto námitkou zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatelky, a tudíž nelze vycházet z toho, že v něm obsažené věcné závěry jsou správné,“ uvedl soud doslova.
Řešila se otázka, zda byla žaloba vůbec podána
K ostatním námitkám Komory pak soud uvedl, že na rozdíl od odkazovaných rozsudků, v tomto případě jde o odpověď na otázku, zda byla kárná žaloba vůbec podána kárným žalobcem: „V posuzované věci jde ale o nevypořádání se s námitkou nedostatku návrhového oprávnění místopředsedy kontrolní rady, tedy o to, zda kárná žaloba byla vůbec podána kárným žalobcem, což je zákonná podmínka, aby na jejím základě vůbec mohlo být vedeno kárné řízení,“ uvedl Nejvyšší správní soud.
Nevypořádání se s námitkou oprávnění místopředsedy kontrolní rady podat kárnou žalobu nemůže být podle NSS dodatečně „zhojeno případným podrobnějším rozborem právní úpravy v řízení o kasační stížnosti“. Stěžující si Česká advokátní komora tak měla učinit už ve správním řízení, nikoli až v rámci kasační stížnosti, uzavřel případ Nejvyšší správní soud.
Irena Válová
