Řešením situace justičního personálu by podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) bylo efektivní přeskupení nákladů ministerstva. Ministr Pavel Blažek (ODS) by podle ní neměl vyplácet odměny státním úředníkům a funkcionářům ve Vězeňské službě, řekla dnes v diskusním pořadu Novy Za pět minut dvanáct. Administrativní pracovníci v justici budou ve středu stávkovat za vyšší platy. Současná novela trestního zákoníku je neobhajitelná, řekla také na Nově Válková
„Řešení je, aby se v justici přeskupily náklady tak, aby byly využívány co nejefektivněji. Já si nemyslím, že když je justice v takovéhle situaci, že by třeba měly být vypláceny odměny státním úředníkům nebo že by měli dostávat odměny vysocí hodnostáři ve Vězeňské službě, kteří sice nesou odpovědnost, ale jejich platy už jsou dostatečně vysoké,“ řekla předsedkyně sněmovního podvýboru pro justici.
Blažek by se tak měl podle Válkové nejdříve „podívat do svého resortu, přeskupit některé věci, zredukovat náklady tam, kde to lze“, a poté teprve chtít po ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) možnost zlepšit platy pracovníků v justici.
Ministerstvo chce aktuálně po vládě mimořádné navýšení letošního rozpočtu ve výši 1,7 miliardy korun pro justici a 1,2 miliardy korun pro Vězeňskou službu. „Ve vězeňství jsou prostředky nehospodárně investovány, ta problematika je propojená. (…) Pan ministr Blažek se teď dostal do úzkých, má málo peněz na vězeňství, na justici, na všechno,“ podotkla k tomu Válková. Blažka podle vlastních slov na podfinancování justice opakovaně upozorňovala.
Předseda Soudcovské unie Libor Vávra k tomu řekl, že za nízké platy justičního personálu nemůže jen současná vláda, ale i předchozí kabinety. „Minimálně pět, sedm let o problému kontinuálně vyjednáváme s ministerstvem spravedlnosti. Všichni říkají, že máme pravdu, ale nikomu z těch ministrů financí se nepodařilo rozjet ve vládě vážnou debatu o změně,“ poznamenal. K tomu, že se nyní situace dostala na bod zlomu, podle něj přispěla i nová povinnost pro justiční úředníky – zastavování marných exekucí. „Normálně by to bylo pro nové stovky lidí, kteří by tu práci dělali, jsou to tisíce papírů. A nikdo nový nepřijde,“ řekl.
Kritika novely trestního zákoníku
Válková také kritizovala novelu trestního zákoníku z dílny ministerstva spravedlnosti. S prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou se shodla na tom, že zmírnění trestů by mělo mířit na méně závažné činy, například drobné krádeže.
Nova uvedla, že k diskusi o novele marně zvala přímo Blažka nebo další právní experty ODS, poslance Evu Decroix a Marka Bendu. „Vůbec se nedivím, že sem nešli,“ poznamenala Válková. Na Blažka apelovala, aby možnost ukládání peněžitých trestů za závažné činy z návrhu vypustil, protože podle ní jde o změnu hodnotového systému.
Odmítla také ministrovu dřívější argumentaci, že z peněžitých trestů bude stát moci lépe odškodňovat oběti. „Například opuštění dítěte s následkem smrti žádné odškodnění nevykompenzuje,“ podotkla bývalá ministryně spravedlnosti a profesorka trestního práva.
Válková upozornila i na to, že současná podoba novely je v rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy (ODS), která slíbila zaměřit se na „problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí“. Také Vávra řekl, že nejdříve by se mělo pracovat na trestech za tzv. bagatelní trestné činy. Označil za úplně absurdní, že za opakovanou krádež v obchodě musí soudy ukládat nejméně šestiměsíční nepodmíněný trest.
„K určité dekriminalizaci je ideální situace,“ řekl. Zmínil, že Česko jednak dlouhodobě patří mezi nejbezpečnější země na světě, jednak má obrovské množství vězňů, na které denně vydá 40 milionů korun. Dodal ale, že jakou cestu k dekriminalizaci stát zvolí, je záležitostí politiků.
S Válkovou se shodli i na tom, že u takzvaných zločinů bílých límečků má smysl zachovat vysoké sazby, které podle Vávry plní u těchto činů odstrašující roli. Poukázal také na to, že peněžité tresty pro pachatele hospodářských zločinů nevyřeší problém přeplněných věznic, protože za mřížemi jich jsou jen nízké stovky. Válková k tomu dodala, že pachatelé hospodářských činů se za mříže nevracejí, na rozdíl od zbytku vězeňské populace. Základní změna, kterou podle ní situace vyžaduje, je jiné zacházení s vězni, protože Česko má jednu z nejvyšších recidiv – týká se dvou třetin vězňů.
Novela trestního zákoníku, od které si ministerstvo slibuje snížení počtu vězňů, je nyní v připomínkovém řízení. Výhrady k ní má i Nejvyšší soud.
(čtk, epa)
