Předseda Nejvyššího soudu vystoupil na Právnické fakultě Univerzity v Záhřebu a diskutoval s akademiky a soudci o aktuálních otázkách českého a chorvatského trestního práva. Došlo i na téma stávky justičního personálu. V Chorvatsku totiž zaměstnanci na soudech loni stávkovali šest týdnů. V ČR jsou zatím justiční odbory kvůli nízkým platům pouze ve stávkové pohotovosti. V Chorvatsku došlo i na stávku soudců.
Soudci v Chorvatsku loni vstoupili do stávky za vyšší platy. Kromě naléhavých případů byla přerušena všechna soudní řízení v první a druhé instanci. Ke stávce se připojili také státní zástupci. Do akce se tehdy zapojilo více než 80 procent soudců v zemi. Kromě úpravy svých platů soudci požadovali i celkovou úpravu systému odměňování pracovníků v soudnictví.
Na pracovním jednání s předsedou Nejvyššího soudu Chorvatska Radovanem Dobronićem si předseda tuzemského Nejvyššího soudu Petr Angyalossy nyní vyslechl podrobné informace. „V minulém roce stávkovali zaměstnanci chorvatských soudů po dobu šesti týdnů, což byla nejdelší stávka vůbec v historii stávek odborových organizací v Chorvatsku. Vedle chorvatských soudců, kteří stávkovali v roce 2023 dva týdny a letos z důvodu snižování platů soudců také dva týdny, stávkovali v loňském roce i soudci ve vedlejším Slovinsku,“ uvedl předseda Radovan Dobronić. Stávka soudních zaměstnanců proběhla letos i v Bosně a Hercegovině.
Stávky v Chorvatsku tehdy výrazně zasáhly nejen účastníky řízení, ale i advokáty. Podle Dobroniće byla celá justice nefunkční. Předseda Nejvyššího soudu poté navrhnul Parlamentu nový model financování soudců a zaměstnanců soudů včetně indexace těchto platů s ohledem na inflační vývoj. O platech soudců by měla podle tohoto návrhu napříště rozhodovat pouze Nejvyšší rada soudnictví s poradním hlasem Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. Příslib zvýšení platů pak dostali i zaměstnanci na soudech, přičemž podle chorvatského ministerstva spravedlnosti došlo už v loňském roce k navýšení 13,5 procenta.
Mohlo by vás zajímat
V ČR zatím pohotovost
Petr Angyalossy zmínil aktuální stávkovou pohotovost zaměstnanců soudů v České republice s tím, že bez narovnání platových poměrů zaměstnanců soudů hrozí odchod pracovníků soudů mimo justici a hrozí ochromení činnosti soudů, které nemají prostředky na adekvátní zaplacení svých zaměstnanců.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek už dříve uvedl, že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. „Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu,“ poznamenal. Ministerstvo ovšem nyní požádalo o navýšení rozpočtu o 1,7 miliardy korun s tím, že nemá na běžné výdaje.
Angyalossy uskutečnil cestu na základě pozvání velvyslance České republiky v Záhřebu Milana Hovorky dvoudenní pracovní cestu do Záhřebu, kde se zúčastnil pracovních jednání s akademickou obcí a se soudci soudců všech stupňů.
V rámci této cesty se předseda sešel s děkanem právnické fakulty Ivanam Koprićem a studentům zdejší právnické fakulty představil český soudní systém, postavení Nejvyššího soudu, jeho organizaci a výkonnost Nejvyššího soudu i celé soudní soustavy. Také se věnoval praktickým otázkám atraktivity soudcovské profese a představil studentům možnosti profesní dráhy pro absolventy právnických fakult v České republice. „Jsme velmi rádi, že právnická fakulta v Záhřebu a právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně spolupracují v rámci výměnných studentských programů a studenti z brněnské právnické fakulty jsou pro naše akademické prostředí velkým přínosem,“ poznamenal děkan Koprić.
V rezidenci velvyslance České republiky v Chorvatsku pana Milana Hovorky se předseda Angyalossy zúčastnil kulatého stolu k aktuálním otázkám českého a chorvatského trestního práva. Předseda českého Nejvyššího soudu představil strukturu trestné činnosti v České republice, délku řízení v trestních věcech u soudů prvních stupňů a soudů odvolacích a také na základě statistických dat ukázal strukturu trestů, které soudy ukládají. Zdůraznil aktuální pozitivní trend ve zvyšování počtu ukládaných peněžitých trestů. Dále se věnoval aktuálním změnám v trestním řádu a nové definici trestného činu znásilnění.
