Justice musí ukončit zbytečné průtahy ve sporu mezi autorskou organizací a státem, nařídil Ústavní soud (ÚS). Vyhověl stížnosti Ochranné organizace autorské – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl. Od roku 2004 se domáhá náhrady škody za to, že ministerstvo kultury nevydalo organizaci ve lhůtě oprávnění k výkonu kolektivní správy autorských práv. Oprávnění získala až po několika letech a po opakovaných zásazích justice, včetně ÚS. Nyní si stěžovala na nepřiměřenou délku řízení o náhradě škody, ústavní soudci jí dali zapravdu. Reakci autorské organizace ČTK zjišťuje.

ÚS uložil Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby nepokračoval v průtazích a neprodleně jednal. „Obvodní soud byl v řízení, které trvá již 20 let, nečinný po dobu delší než rok, jelikož vyčkával rozhodnutí Nejvyššího soudu v související věci a vrácení spisu. Vzhledem k okolnostem posuzovaného případu se tím dopustil neústavního průtahu v řízení,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Baxy. Podobnou délku řízení nelze omlouvat ani složitostí kauzy nebo dalšími okolnostmi. Justice musí rozhodovat v přiměřených lhůtách. Čím déle řízení trvá, tím větší problém znamená každé další zdržení.

Baxa: Vysvětlení soudu neodpovídá 21. století

„Poukaz na to, že řízení nemohlo pokračovat a jednání nemohlo být nařízeno, protože soud neměl spis, se nám zdál ve 21. století trochu přežitý,“ řekl novinářům Baxa. Zmínil různé technologické možnosti, stejně jako obecnou potřebu chovat se efektivně a vidět řízení jako celek. Stará justiční zvyklost, že kdo má spis, jedná, zatímco ostatní čekají, je podle něj do značné míry překonaná. Podle nálezu mohl obvodní soud s Nejvyšším soudem koordinovat zapůjčení spisu na kratší dobu, případně se dohodnout na pořízení kopií relevantních částí.

Organizace získala v 90. letech pověření vykonávat hromadnou správu práv k výtvarným a architektonickým dílům, stejně jako k obrazové složce audiovizuálních děl. Po změně zákona v roce 2000 mělo ministerstvo povinnost do 90 dnů vydat nové oprávnění, které činnost správce autorských práv uvede do souladu s novou normou. Po vleklých sporech, do kterých zasáhl i ÚS, však úřad povinnost splnil až s několikaletým prodlením.

Nositelé práv mezitím zemřeli

V mezidobí organizace nemohla řádně vykonávat kolektivní správu a přerozdělovat autorům zisky z odměn. Po státu pak žádala odškodnění 77,5 milionu korun za nesprávný úřední postup. Pravomocné rozhodnutí o celém nároku dosud nepadlo, spory se vlečou 20 let. Ve stížnosti organizace poukazovala například na to, že za posledních deset let zemřelo 223 nositelů práv, svých odměn se tak nedočkali.

Kauzu nedávno přebrala nová soudkyně obvodního soudu. Soudní spis má bez příloh 956 stran a celý váží skoro 16 kilogramů. „Není úlohou ÚS určovat obecným soudům konkrétní postup, jaký měly zvolit. Podstatné je, že déle než rok trvající nečinnosti obvodního soudu bylo možné zabránit či toto období významně zkrátit,“ řekl Baxa. Nikdo z účastníků řízení se veřejného vyhlášení nezúčastnil.

Mohlo by vás zajímat