Za nepřijatelnou kvůli nedostatku jurisdikce prohlásil Evropský soud pro lidská práva stížnost proti 33 státům kvůli neplnění klimatickým závazků. Zásah do práv mladých, do jejich duševní pohody a pokojného užívání domovů je podle mladých stěžovatelů zřetelnější, než v jiných generacích. Proti Švýcarsku si zase stěžovaly staré ženy, této stížnosti Soud zčásti vyhověl. Státy se bránily nevyčerpáním vnitrostátního práva i nedostatečným prokázáním dopadů změn klimatu. Úmluva nezná důvody pro rozšíření extrateritoriální jurisdikce.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyhlásil dne 9. dubna 2024 rozhodnutí stížnosti Duarte Agostini a spol. v. Portugalsko a 32 dalších zemí. Stěžovatelé z Portugalska namítali porušení jejich práv ze strany 33 států, které podle nich neplní závazky potřebné k boji s klimatickou změnou. ESLP prohlásil stížnost za nepřijatelnou z důvodu nedostatku jurisdikce.
Kromě toho ESLP dnes vyhlásil rozhodnutí v klimatických stížnostech proti Švýcarsku a Francii Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a spol. v. Švýcarsko a v případu Carême v. Francie. Informace o všech třech rozsudcích je zde.
Případ Duarte Agostini v. Portugalsko se týká současných a budoucích vážných důsledků změny klimatu, které mladí stěžovatelé připisují žalovaným státům a o nichž tvrdí, že ovlivňují jejich životy, pohodu, duševní zdraví a klidné užívání si jejich domovů. Stěžovatelé opřeli stížnost o několik článků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a odvolávali se na mezinárodní dokumenty včetně Pařížské úmluvy z roku 2015, Úmluvy na ochranu práv dítěte a obecné zprávy a zjištění expertů o škodách způsobených klimatickou změnou.
Případ byl postoupen rovnou Velkému senátu
Stěžovatelé argumentovali, že jsou již nyní dotčeni nepříznivými důsledky změny klimatu a tato rizika se budou v průběhu jejich života významně zvyšovat. Dále tvrdili, že vzhledem k jejich věku je zásah do jejich práv zřetelnější než v případě předchozích generací.
Stížnost byla podána v září 2020 proti všem členským státům Evropské unie, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, Norsku, Rusku, Turecku, Švýcarsku a Ukrajině. Později stěžovatelé stížnost proti Ukrajině stáhli.
Po oznámení stížnosti žalovaným státům probíhalo řízení před sedmičlenným senátem. V průběhu let 2021 a 2022 jednotlivé státy předložily svá stanoviska ke stížnosti a k vyjádřením stěžovatelů a jejich nárokům. Poté, co sekce odstoupila svou pravomoc v této věci Velkému senátu ESLP, došlo mezi žalovanými státy (s výjimkou Ruska) ke koordinaci a státy v roce 2023 předložily společné stanovisko ke stížnosti, doplněné o národní stanoviska.
Pro takový soudní výklad není důvod
V roce 2023 se před Velkým senátem ESLP uskutečnilo ústní jednání, na kterém státy přednesly společné stanovisko doplněné o samostatná vyjádření některých států vzhledem k jejich národní specifika. Státy svou argumentaci obecně opřely zejména o námitky týkající se nedostatku jurisdikce na straně ESLP, nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy, neprokázání konkrétních negativních důsledků u stěžovatelů, jakož i o argumentaci o plnění svých klimatických závazků a stanovených cílů. Jako intervenující třetí strany v případě předložily svá vyjádření Evropská Komise, Komisařka Rady Evropy pro lidská práva, zvláštní zpravodaj OSN, Evropská síť národních institucí lidských práv (ENNHRI), organizace Save the Children International, Climate Action Networt Europe a řada dalších nevládních organizací, univerzit a různých subjektů zabývajících se ochranou klimatu.
ESLP ve vyhlášeném rozhodnutí konstatoval, že pokud jde o extrateritoriální jurisdikci žalovaných států jiných než Portugalsko, v Úmluvě neexistují žádné důvody pro rozšíření jejich extrateritoriální jurisdikce prostřednictvím soudního výkladu takovým způsobem, jaký požadovali stěžovatelé. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyužili v Portugalsku žádnou právní cestu týkající se jejich stížností, stížnost stěžovatelů proti Portugalsku prohlásil ESLP za nepřípustnou z důvodu nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy. ESLP tedy prohlásil stížnost podanou proti Portugalsku a ostatním státům v otázce změny klimatu za nepřijatelnou. Rozhodnutí je konečné.
Proti Švýcarsku si zase stěžovali staří
ESLP také vyhlásil rozhodnutí v dalším klimatickém případě Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a další proti Švýcarsku, ve kterém Slovenská republika intervenovala jako třetí strana. Stížnost podalo švýcarské sdružení sdružující ženy v seniorském věku, věnující se prevenci klimatických změn a další ženy v seniorském věku a týká se důsledků klimatických změn na podmínky života a zdraví starších osob a odpovědnosti státu v této oblasti.
Stěžovatelky poukazovaly zejména na zvýšení průměrné roční teploty o 2,1°C od počátků pravidelných měření v 19. století a na mimořádně teplá léta posledních let, která přinesla vlny veder doprovázené zvýšeným počtem úmrtí starších osob, především žen. Poukazovaly na neplnění závazků státu snížit objem emisí tak, aby se nárůst meziroční průměrné teploty zpomalil, k čemuž se Švýcarsko zavázal Pařížskou dohodou z roku 2015. Odvolávaly na články 2 a 8 Úmluvy a tvrdily, že pozitivní závazky státu podle uvedených ustanovení Úmluvy by měly být posuzovány ve světle principů prevence a mezigenerační spravedlnosti, obsažených v mezinárodním právu životního prostředí, a že stát nepřijal vhodnou legislativu a nezavedl přiměřená a dostatečná opatření k dosažení cílů v boji proti klimatickým změnám.
ESLP: Švýcarsko neplní závazky vůči klimatu
Stěžovatelky se odvolávaly na články 2 a 8 Úmluvy a tvrdily, že pozitivní závazky státu podle uvedených ustanovení Úmluvy by měly být posuzovány ve světle principů prevence a mezigenerační spravedlnosti, obsažených v mezinárodním právu životního prostředí, a že stát nepřijal vhodnou legislativu a nezavedl přiměřené a dostatečné opatření k dosažení cílů v boji proti klimatickým změnám. Stěžovatelky se rovněž odvolaly na články 6 a 13 Úmluvy, poukazujíc na to, že jejich žaloby na vnitrostátní úrovni byly projednány soudy všech stupňů a odmítnuty z procesních důvodů jako actio popularis (žaloba ve veřejném zájmu).
Vzhledem k důležitosti tématu dopadu klimatických změn na lidská práva a potenciální význam rozhodnutí ESLP v této věci na jiné státy Slovenská republika požádala o povolení intervenovat v této věci jako třetí strana a ESLP žádosti vyhověl. Rovněž předložily svá vyjádření Rakousko, Irsko, Lotyšsko, Norsko, Portugalsko a Rumunsko.
ESLP ve svém rozsudku konstatoval, že článek 8 Úmluvy zahrnuje právo na účinnou ochranu ze strany státních orgánů před závažnými nepříznivými účinky změny klimatu na životy, zdraví, pohodu a kvalitu života. Konstatoval však, že jednotlivé čtyři stěžovatelky nesplnily kritéria postavení oběti podle článku 34 Úmluvy a prohlásil jejich stížnosti za nepřijatelné. Stěžující si sdružení mělo naopak právo podat stížnost. ESLP rozhodl, že ze strany Švýcarska došlo k porušení práva na respektování soukromého a rodinného života podle článku 8 Úmluvy k porušení práva na přístup k soudu podle či. 1 Úmluvy. ESLP rozhodl, že Švýcarsko neplnilo své povinnosti („pozitivní závazky“) podle Úmluvy, týkající se změny klimatu.
Irena Válová
