Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes podal odvolání proti rozsudku, kterým pražský městský soud v polovině února podruhé nepravomocně osvobodil předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. ČTK to sdělil mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Případem padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze. Ten už jednou zprošťující rozsudek městského soudu zrušil.
„Odvolání bylo podáno jako blanketní, a to v neprospěch obou obžalovaných. Státní zástupce se po prostudování rozsudku neztotožnil se závěry soudu a též s přihlédnutím ke skutečnosti, že je ve věci vázán právním názorem nejvyššího státního zástupce, přistoupil k podání odvolání,“ uvedl Cimbala. Doplnil, že bližší důvody odvolání bude možné sdělit poté, co žalobce odůvodnění vypracuje, k čemuž by mělo dojít do 5. května.
Lhůtu pro podání odvolání si ponechali i advokáti obžalovaných. Babišův advokát Michael Bartončík uvedl, že odvolání podávat nebude. „Pan státní zástupce využil svého zákonného oprávnění a mně nepřísluší procesní postup žalobce komentovat. Nicméně rozsudek nalézacího soudu považuji za správný jak po stránce věcné, tak právní,“ uvedl. Důvod zproštění, tedy že žalovaný skutek není trestným činem, je podle advokáta přiléhavý a adekvátní důkazní situaci i právnímu stavu. Odvolání podle svého obhájce Josefa Bartončíka nebude podávat ani Nagyová. Advokát označil odůvodnění rozsudku městského soudu za „brilantní“.
Soud v únoru rozhodl, že skutek není trestným činem
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní vinu dlouhodobě odmítají.
Trestní senát městského soudu dospěl letos v polovině února k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Podezření policie podle něj sice bylo oprávněné, důkazy, které byly nepřímé a mohly nasvědčovat protiprávnímu jednání, ale netvořily ucelený řetězec, který by vyvrátil obhajobu obžalovaných. Jejich vina tak nebyla prokázána bez veškerých pochybností.
Šaroch pro oba obžalované navrhoval podmíněné a peněžité tresty. Po vyhlášení rozsudku si ponechal lhůtu pro odvolání, to mohl podat do osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Městský soud v Praze ho stranám rozeslal 8. dubna.
Městský soud v Praze se případem zabýval podruhé, nepravomocný zprošťující rozsudek už vynesl dříve, v lednu 2023. Na základě Šarochova odvolání ho ale Vrchní soud v Praze na podzim loňského roku zrušil, nařídil doplnění dokazování.
Jak jde čas s Čapím hnízdem
Soudní líčení v kauze, kterou policie vyšetřovala od roku 2015 a v níž státní zástupce podal obžalobu v březnu 2022, začalo předloni v září. Pražský městský soud pak 9. ledna 2023 zprostil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou obžaloby. Podle soudce Jana Šotta nebyl skutek popsaný v obžalobě trestným činem. Neprokázalo se, že by Farma Čapí hnízdo byla účelově vyčleněna z holdingu Agrofert. Důvodem byly spíše rodinné vztahy. Verdikt padl za velkého zájmu médií čtyři dny před prvním kolem prezidentských voleb, v nichž Babiš kandidoval a nakonec neuspěl.
– V polovině loňského dubna podal státní zástupce Jaroslav Šaroch proti tomuto rozsudku odvolání, počátkem května poslal k vrchnímu soudu jeho doplnění. Navrhoval zrušení osvobozujícího rozsudku. Vrchní soud v Praze v polovině září na neveřejném zasedání osvobozující rozsudek zrušil. Důvodem byly nedostatečně a chybně provedené důkazy, odvolací soud vytkl senátu soudce Šotta mimo jiné to, že důkazy hodnotil z pohledu jejich vysvětlení v rámci obhajoby obou obžalovaných, ale hodnocení prováděl jednotlivě a nezvažoval ucelené řetězce důkazů.
Vrchní soud věc vrátil kvůli provedení důkazů
Vrchní soud uvedl, že trestní senát soudce Šotta ve věci postupoval pečlivě a systematicky, co se týče procesního postupu, jeho rozhodnutí má ale nedostatky, které nebylo možné v odvolacím řízení napravit. Kauzu proto vrátil zpět k městskému soudu k novému projednání. Nařídil mu mimo jiné provedení některých důkazů, které je třeba doplnit. Šlo podle něj o důkazy, které už ve spise byly. Babiš i Nagyová vinu vždy odmítali.
– V polovině prosince nařídil pražský městský soud nové jednání v kauze Čapí hnízdo na 14. a 15. února. Před soudem 14. února vypovídal jako svědek Tomáš Kohoutek, bývalý člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov, která patřila do koncernu Agrofert a prodala Babišově rodině akcie společnosti, a také dva znalci. Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhnul pro Babiše i Nagyovou stejně jako v předchozím hlavním líčení tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Babiš by měl podle něj zaplatit peněžitý trest deset milionů korun, Nagyová 500.000 korun. Babiš označil obžalobu za lživou, odmítl, že by spáchal jakýkoli trestný čin. Soud 14. února opětovně zprostil Babiše i Nagyovou obžaloby v kauze. Státní zástupce Šaroch dnes podal proti zprošťujícímu rozsudku odvolání s tím, že bližší důvody tohoto odvolání bude podle mluvčího pražských žalobců Aleše Cimbaly možné sdělit poté, co žalobce odůvodnění vypracuje, k čemuž by mělo dojít do 5. května.
– Farma Čapí hnízdo, s jehož vybudováním trestní kauza souvisí, je rekreační a konferenční komplex ležící nedaleko Olbramovic na Benešovsku. Součástí je hotel, restaurace, wellness, golfové hřiště a ekocentrum s hospodářskými i exotickými zvířaty a se stanicí pro poraněná zvířata. Dominantou areálu je jízdárna, která připomíná obří čapí hnízdo. Přestavba statku na konferenční centrum Čapí hnízdo začala v roce 2006, v únoru téhož roku se majitelem areálu stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi.
– Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, také patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.
– O tom, že policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo, informoval poprvé server Aktuálně.cz v prosinci 2015, Babiš byl pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU obviněn v říjnu 2017. Případ pokračuje třetí volební období, Sněmovna proto Babiše už třikrát vydala ke stíhání: v září 2017, v lednu 2018 a naposledy v březnu 2022. Expremiér a šéf hnutí ANO sice v posledním případě zpochybňoval způsob, jakým byl zbaven imunity, u Nejvyššího soudu (NS) ale neuspěl.
Okolnostmi se zabýval i OLAF
Vyšetřování případu v září 2019 městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) zastavilo, šéf pražských žalobců Martin Erazím tehdy sdělil, že Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale v prosinci 2019 usnesení o zastavení trestního stíhání v případě Babiše a Nagyové zrušil. Podle něj bylo v jejich případě nezákonné a předčasné, skončilo naopak stíhání Babišovy manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese, tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a bývalého člena orgánů farmy Josefa Nenadála.
– V kauze čelili nakonec trestnímu stíhání jen Babiš a jeho někdejší poradkyně Nagyová (dříve Mayerová). Podle obžaloby Babiš svým vlivem a činností zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost navenek splňovala podmínky pro získání dotace. Spolu s Nagyovou si přitom byl vědom toho, že je propojena s firmami ze skupiny Agrofert. Obžaloba také tvrdila, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií dětem a partnerce kvůli tomu, aby patřila mezi malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby žádost o dotaci podala.
– Okolnostmi poskytnutí dotace se zabýval i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který prověřování uzavřel v prosinci 2017. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš následně řekl, že vyšetřování OLAF je zpolitizované jak v ČR, tak v Bruselu. Vedení OLAF se proti tomu důrazně ohradilo. Úřad také vyzval k vynětí farmy z projektů dotovaných EU. Koncem ledna 2018 pak ministerstvo financí oznámilo, že tak učinilo, peníze na Čapí hnízdo tak šly z českého rozpočtu a vyšetřování se vedlo už jen na české úrovni. Firma Imoba dotaci nakonec vrátila.
(čtk)
