Spotřebitelé a drobní podnikatelé zřejmě získají právo vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. Hromadné žaloby uzákoní vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna, stejně jako novely souvisejících zákonů. Hromadné žaloby se mohou týkat zejména případů, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem a mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle ministerstva spravedlnosti její minimalistické začlenění do českého právního řádu. Sněmovna jej schválila s některými úpravami. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva na příznivé životní prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
Předloha umožňuje hromadná řízení u společného vymáhání většího množství nároků spotřebitelů a mikropodniků vůči podnikatelům. Poškození by se museli přihlásit. Žaloby by pak podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu. Zařazení mikropodniků pod zákonnou ochranu vládní novela nepředpokládala, rozšíření prosadila ve Sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s Josefem Coganem (STAN). Úprava uvádí, že za spotřebitele se pro účely tohoto zákona bude pokládat i podnikatel, který zaměstnává méně než deset lidí osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 50 milionů korun.
Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek neprosadil návrh, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky. Pokud by se řízení účastnit nechtěli, museli by se aktivně odhlásit. Sněmovna neschválila ani jeho další pozměňovací návrh na státní dotace oprávněným neziskovým organizacím. Peníze na tyto účely měl stát podle úpravy získat z příspěvků těch hromadně žalovaných, kteří by soud prohráli.
Sněmovna snížila podle návrhu ústavně-právního výboru počet spotřebitelů nutných pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšila horní hranici odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládní verze mohla představovat až pět procent, poslanci ji zvedli až na 16 procent. Možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun. Pokud by odměna stanovená procentem ale přesáhla 100 milionů korun a soud by ji pokládal za nepřiměřenou, mohl by ji až o polovinu snížit. Dolní komora pak už nehlasovala o návrhu poslanců opozičního hnutí ANO Patrika Nachera a Zuzany Ožanové, podle kterého aby odměna žalobce činila až 25 procent.
Dolní komora zamítla úpravu Nachera a Ožanové, aby neziskové organizace podávající žaloby nemusely být povinně zastoupeny advokátem. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu. Zákon o hromadném občanském řízení soudním se podle sněmovních úprav má vztahovat na spotřebitelské spory, které vznikly po 24. listopadu 2020, tedy od účinnosti evropské směrnice.
(čtk)
