Evropa si zatím nevzala zásadní ponaučení z ruské agrese na Ukrajině, která má potenciál přerůst i do zemí Evropské unie. Země Unie proto musí posílit svoji obranyschopnost bez závislosti na USA. Podle europoslance a kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského se zatím stále nedaří nastartovat evropský obranný průmysl. Zdechovský (KDU-ČSL) to řekl na Eurodebatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“.
V USA se blíží prezidentské volby a po nich hrozí relativizace spojeneckých závazků ve vztahu k členským zemím Evropské unie v NATO. Zatím také nic nenaznačuje tomu, že by ruský prezident Putin hledal cestu k zastavení konfliktu a agrese na Ukrajině. Francouzský prezident Emmanuel Macron už připustil účast francouzské armády na území Ukrajiny. Co to všechno znamená pro Evropu? Podle europoslance Tomáše Zdechovského to jednoznačně ukazuje na potřebu posílení obranyschopnosti Evropy bez závislosti na USA.
„Rozhodně ano. Dva roky nám uběhly a my jsme výrazným způsobem neposílili obranný průmysl Evropy. Rozběh je strašně pomalý, firmám z obranného průmyslu dlouho trvá, než získají peníze od bank,“ řekl Zdechovský a poukázal na to, že bankovní domy si ve vnitřních pravidlech stanovily, že obranný průmysl je „nečistý“, tudíž jej nebudou podporovat.
„Jeden takový případ jsem zaznamenal a řešil jsem ho na Evropské komisi. Jedna banka, která tu působí, patřící mezi čtyři největší, odmítla financovat navýšení kapacity výroby určitého materiálu. Po měsících dlouhých jednání vedení banky řeklo, že tento druh výroby v České republice nebo na Slovensku podporovat nebudou. Přestože šlo o klíčovou výrobu. Nebylo to na výrobní linku nebo na novou budovu. Šlo o speciální zařízení, které mělo sloužit k tomu, aby se určitý zbrojní materiál mohl výrazným způsobem posunout vpřed,“ popsal Zdechovský konkrétní případ.
Pro obdobné situace přichází s řešením. Podle něj by banky v případě neochoty financovat obranný průmysl mohly přijít o licenci: „Chceme opravdu zabezpečit naši obranyschopnost, demokracii a svobodu a potřebujeme tu banky, které budou spolupracovat.“
Banky, neochotné podporovat obranný průmysl, by také podle Zdechovského mohly platit speciální daň. „A my z těch peněz, které vybereme, zřídíme fond pod Českou národní bankou, jako to umíme v zemědělské politice. Můžeme mít speciální fond obrannou politiku, ze kterého budeme financovat projekty. A v tu chvíli uvidíte, jak se ekonomika nakopne. Firmám stačí ukázat, že mají zakázky na deset let výroby dopředu, například pro určitý typ munice pro celou Evropu. V tu chvíli firmy zainvestují, zautomatizují a nebude to vypadat jako za krále Klacka, protože řada firem desítky let do svých provozů neinvestovala,“ uvedl Zdechovský.
Podle Zdechovského se „Evropa bude muset více probudit“. „Musíme mít lídry, kteří bouchnou do stolu a řeknou: Ruská armáda se nezastaví. Všichni ale místo toho říkají, vždyť nás Rusové nenapadnou. Oni nás ale nemusí napadnout fyzicky, ale třeba tak, že vyřadí systém Českých drah a vy si nekoupíte lístek. Vyřadí informační systémy, jednu elektrárnu nebo síť elektráren, přenosovou soustavu a najednou můžeme v zimě mrznout. Pokud Rusko ovládne Ukrajinu, válka může být úplně jiná a jinak strategicky postavená. Tu hrozbu musí Evropská unie začít vnímat,“ apeloval na Eurodebatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Zdechovský.
Bez podpory USA může vzniknout problém
Bývalý náčelník generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý pak v debatě varoval, že bez USA, hrozícím relativizací spojeneckých závazků, obranné schopnosti zemí Unie poklesnou. „Podívejte se na vnitřní problémy Evropy, které Evropa nebyla schopna řešit. Začalo v 90. letech, kdy jsme nebyli schopni vyřešit konflikt na Balkáně bez Američanů. Ti museli zasáhnout a podpořit evropské spojence, abychom tam vůbec byli schopni vstoupit v misi IFOR,“ připomněl.
Druhým problém je podle Šedivého skutečnost, že „jsme na Američanech závislí, ale na druhou stranu nechceme chápat, že i Američané mají svoje problémy“. „Což nám brání v tom, že rozběh bezpečnostních projektů je strašně pomalý. Tady zaznělo, že Američané musejí řešit problémy s migrací, ale oni mají mnohem závažnější problém, který se může promítnout ale i vůči Evropě, a to je ta narůstající konfrontace s Čínou. Je to čím dál zřetelnější proces a nabývá rysů vojenskému konfliktu. Někteří čínští generálové říkají: za 5 let se střetneme s Amerikou, jiní za deset let. Já tvrdím, že kritický bude rok 2040,“ pokračoval Šedivý.
Vede ho k tomu několik důvodů, které jsou spojené se zbrojními programy, které Čína představila. „Když se podíváme, co dělá čínský prezident Si Ťin-pching, tak vydává úkoly směřující k přípravě armády na válku. Američané to vnímají jako mnohem palčivější a nebezpečnější problém než to, co se odehrává v Evropě. Což my nejsme schopni pochopit. A je úplně jedno, jestli volby vyhraje Trump nebo Biden,“ zanalyzoval Šedivý.
Apel Spojených států amerických: „Evropo, začni se o sebe starat“ zaznívá přitom podle Šedivého dlouhodobě: „Z tohoto pohledu bychom to měli takhle chápat. Ty dříve nastavené mechanismy v Evropě nadále fungují, ale my stále tančíme na potápějící se lodi, bohužel, k našemu neprospěchu. Ono to úzce souvisí s migrací, protože si neuvědomujeme bezpečnostní rizika, která z ní vychází.“
Vrbětice nebyly teroristickým útokem, ale vojenským útokem na území suverénního státu
Evropským zemím podle Šedivého nezbude nic jiného, než se z těchto objektivních důvodů obraně intenzivně věnovat. „Musíme nastartovat mechanismy, které povedou Evropu do patřičných úrovní bezpečnostních a vojenských schopností. Nemusí být všechno pořád v maximální bojové pohotovosti, to je zbytečné, ale ty mechanismy musejí fungovat. A to efektivně. U nás v České Republice se debatuje o tom, jestli něco uděláme s mobilizací. Ale kdo si uvědomuje, co znamená mobilizace ve skutečnosti? Všichni si myslí, že nastoupí pár nějakých záložáků, dostanou přilbu na hlavu, ale to není vůbec pravda. Mobilizace je přerod celé celé ekonomiky státu, obrovské zásahy do funkčnosti státu jako takového ve všech oblastech. A to Evropské země, nejen Česká republika, nemají zmapované. Možná tak Polsko a pobaltské republiky,“ varoval generál Šedivý.
K mobilizaci Tomáš Zdechovský doplnil, že před mobilizací by česká armáda měla začít s povinnými armádními odvody. „Odvody nejsou jenom o tom, kolik lidí, kde, a jak bude bojovat, nebo co by dělali, jestli by pracovali v nemocnici, v týlu. Jsou také o tom, že musíme společnost připravit na to, že v případě, že bude mobilizace, armáda má vytipované objekty, auta, autobusy, které by zabavila, a používala je v případě jakéhokoli ohrožení. A to tady není nikdo ochoten nahlas říct,“ akcentoval Zdechovský.
Podle Šedivého v poslední době zaznívá řada politických statementů typu: „Když Rusové vyhrají, tak pokračují dál na Polsko, Berlín a na Paříž“. „A teď všichni vidí tankové svazy, jak se valí přes Polsko na Německo. To není pravda a je potřeba říct, že někteří politici přehání a straší lidi a to není dobře. Musíme si uvědomit, že ať Rusové na Ukrajině vyhrají nebo prohrají, tak budou pokračovat v metodách, které zmínil pan poslanec a na to se musíme připravit. Vždyť už máme negativní zkušenost z Vrbětic. To nebyla žádná teroristická akce, kterou jsme z toho udělali, aby to dobře znělo, ale byl to normální vojenský útok vojenskou jednotkou na území suverénního státu České republiky. Nebylo to poprvé a znají to v Bulharsku, ve Velké Británii. Vždycky to byli vojáci. To je něco úplně přes tu linii, kterou jsme kdysi považovali za nepřekročitelnou. Musíme se připravit na to, že teritoriální obrana bude mnohem významnější. To zaprvé a zadruhé musí mít státy Unie nějaké mechanismy, abychom se byli schopni bránit. Což představuje obrovskou škálu úkolů ve všech oblastech,“ zkonstatoval Šedivý.
Ať vznikne post komisaře pro obranu
Tomáš Zdechovský doplnil, že proto dlouhodobě prosazuje vznik evropského komisaře pro obranu. „Nebyl by to komisař, který by řídil armádu, ale dával by dohromady zbrojní zakázky, vyzbrojoval by Evropu. Evropa dnes používá řadu stejných zbrojních systémů. My jsme si například objednali houfnice Caesar na podvozcích Tatra, ale stejné houfnice používá francouzská, dánská, švédská i norská armáda. Kdybychom měli jeden fond, do kterého bychom nasypali peníze a soutěžili některé zakázky pro více států, ty akvizice by výrazně zlevnily a připravenost by byla lepší. Společně cvičíme, máme propojené věci, vyvíjíme řadu zařízení, opravujeme řadu zařízení, pomáháme si.
Například teď hodně Polákům, protože polská armáda dodala na Ukrajinu některé zbraně a pomáhá jí zbraně opravovat, takže nemá dostatečnou kapacitu a některé zbraně opravují se v České republice,“ uvedl Zdechovský. Propojenost obranných systémů by podle Zdechovského nebyla otázkou rozpočtů, ale diametrálně jiného přemýšlení o obraně.
Generál Jiří Šedivý doplnil, že český těžký průmysl je bohužel stále zaměřen na standardy Varšavské smlouvy a techniku z té doby: „My se musíme připravit na to, že se ta technika definitivně přesouvá, byť na tom teď naše zbrojovky vydělaly, na Ukrajinu. A přichází další generace zbraní jako například zmiňovaný Caesar. My se musíme naučit takové zbraně konstruovat, vyvíjet. A také prodávat.“
Podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY Petra Knapa je zapotřebí řešit navyšování domácí výroby. „A výrobu a kapacity v Evropě budeme řešit ve chvíli, kdy přijdou velké a dlouhodobé objednávky státu. Pak bude nějaká jistota pro průmysl, může nakupovat, může si zajišťovat zdroje,“ řekl Knap. Provázanost v rámci Evropy z pohledu zbrojařského průmyslu může nové kapacity podpořit.
„Stále existuje velká rivalita mezi Francií, Německem a ostatními. Ideální by bylo najít model, jako je třeba Airbus. To znamená vytvořit evropský model, kterým provážete několik zemí naprosto klíčovými subdodavatelskými propojeními. Je zapotřebí větší ochoty k vynakládání prostředků na zbrojní rozpočty, konečně se dostat k těm závazným dvěma procentům pro členy NATO. Když ty peníze pošleme do ekonomiky, tak budou mít v té zemi ekonomický přínos. Ne, že je v rámci nákupů pošleme – jak se to populisticky vnímá – do Ameriky a pokud budeme mít štěstí, tak tady z toho vyždímáme nějakých pár montážních subdodávek,“ pokračoval Petr Knap.
„Kdybychom udělali evropský Airbus, tak bychom mohli například německému Rheinmetallu navrhnout řadu řešení a komponentů k jejich tankům, které mají určité problémy. Aero Vodochody systematicky dodává mnoho let součástky pro největší letecké společnosti na světě. A vím, že poruchovost těch dodávek je na úrovni nuly. A automobily Tatra, ty jsou nepřekonatelné. Když jsme byli na návštěvě Izraele, tak nám tam ukazovali na podvozku Tatra hasičské stříkačky, a říkali, že to je jediné auto, které se dostane do některých částí jejich hor. To jsou naše přednosti,“ podotkl Tomáš Zdechovský.
Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal se vrátil k názoru, že příští ruský útok na Evropu může být kybernetické povahy. „Téma digitální obrany nesmí být opomenuto. Protože to je to místo, kde nikdy nebude mít stát 100 procent všech prostředků sám. Vždycky bude muset být parťákem se soukromým sektorem. V tomto kontextu v NATO vznikl akcelerátor DIANA, který má umožňovat malým a středním firmám akcelerovat inovativní řešení. Soutěžení ve zbrojním průmyslu pro malé a střední podniky je strašně složité, protože ten systém počítá jenom s těmi největšími, kteří to 30 let znají. Ti malí to neumí,“ řekl Hanzal.
Hanzal upozornil na skutečnost, že akcelerátor DIANA má testovací centra ve všech zemích NATO, s výjimkou tří: „My jsme bohužel jedna z nich. Na Slovenku jsou, v Maďarsku jsou. Česko je přitom v oblasti kyberbezpečnosti významnou zemí, takže pro náš byznys by to byla velká příležitost. Vím, že se v tomto sektoru něco málo děje. Ale, že by z toho byla nějaká národní priorita, jak posílit národní obranu v Evropě a jak udělat Česko silným hráčem, to jsem zatím nezaznamenal.“
Jiří Šedivý přisvědčil, že v obranném sektoru pracuje v České republice řada technicky vzdělaných lidí: „To jsou lidé, kteří dovedou pracovat v podmínkách, kde jiné státy selhávají. My se bohužel málo věnujeme výzkumu a vývoji. Tyto investice se nevrací hned, jsou dlouhodobé. A začalo se to projevovat právě v těch oblastech, jako je IT, například při výrobě dronů.“
„Já to vidím úplně stejně. V dronech jsme prostě světová špička a naši dronaři vznikali mezi leteckými modeláři. Vymysleli spoustu inovací, které Ukrajinci začali používat. Za tři měsíce od vypuknutí konfliktu tam dodávali špičková zařízení, která byla schopná ničit nejnovější ruské tanky a ruská vojenská zařízení. Já jsem v jedné vojenské jednotce, kterou nebudu jmenovat, ale tam mi dali jeden úkol, udělat přehled firem, které se na tom trhu zabývají tím, co teď armáda potřebuje nakoupit. A z nějakých 150 světových firem bylo 36 z České republiky,“ doplnil Šedivého Tomáš Zdechovský.
Rusové budou používat jako hrozbu jaderné zbraně stále
Účastníci Eurodebaty se na konci diskuse dostali k citlivému tématu jaderných zbraní. Zájem o ně začalo mít kvůli konfliktu na Ukrajině a ruské rétorice projevovat například Polsko. Jiné země NATO to už v rámci sdílení jaderných kapacit tak mají, jako například Německo, Itálie, Turecko, Belgie, nebo Nizozemí.
„Jediný vyvažující faktor Ruska vůči USA, kterým vyvažují svoji slabost, jsou jaderné zbraně. Neměli bychom je úplně podceňovat v rámci konvenčních zbraní, to není úplně fér. Ale ta technologická nerovnováha, která je ve prospěch jak USA, tak i našich evropských spojenců, je zcela zjevná. Rusové budou jaderné zbraně zcela evidentně stále používat jako hrozbu. Ostatně ty vzkazy, které nám posílá místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv, velmi pravidelně, ukazují na to, že jaderné zbraně v myslích lidí stále jsou. A když se podíváme na Čínu, která je mimo jakoukoliv kontrolu nebo znalost rozvoje čínských jaderných schopností, tak Číňané zbrojí skutečně velmi intenzivně a musí se s nimi počítat. Jadernými zbraněmi se dříve nebo později bude vyvažovat strategická rovnováha,“ řekl generál Jiří Šedivý.
„Primárním úkolem jaderných zbraní je odstrašovat nepřítele. Každý, kdo mluví o jejich použití, si asi neuvědomuje jak silné to má důsledky,“ uzavřel Tomáš Zdechovský.
Jan Hrbáček
