Podle některých obhájců v případu, v němž mezi několika obžalovanými figuruje i pražský advokát Martin Grubner, rozhodoval podjatý senát. Toto podezření opírají o aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (NS), který na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) zrušil již několik rozsudků pro podjatost v případech, kdy byly uzavřeny dohody o vině a trestu, aniž by byla zohledněna presumpce neviny u spoluobžalovaných.
Případ pražského advokáta Martina Grubnera, který čelí spolu s dalšími obžalovanými podezření z daňové trestné činnosti, se opět komplikuje. Poté, co v podstatě celé přípravné řízení dozorovala podjatá státní zástupkyně Dagmar Květoňová, se do vážného podezření z téhož dostal i senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s Blankou Bedřichovou. Tento senát nedávno vyhlásil po šesti letech rozsudek, jak Česká justice informovala.
Senát soudkyně Bedřichové totiž již na jaře 2021 využil procesní novinky a posvětil u některých obžalovaných uzavření dohod o vině a trestu. V rozhodnutích o těchto dohodách však vycházel z textu podané obžaloby, aniž by jakkoliv zohlednil při formulaci skutků a popisu účasti dalších osob skutečnost, že o jejich vině bude teprve rozhodováno v řízení před soudem.
K postupu vyslovil výhrady Nejvyšší soud
Námitku podjatosti vůči celému senátu v čele s Blankou Bedřichovou právě z těchto důvodů vznesl právě Martin Grubner. V uzavřených dohodách z roku 2021 se o něm totiž píše bez jakýchkoliv pochybností jako o spolupachateli trestné činnosti. V dohodách tak soud nezohlednil právě princip presumpce neviny a skutečnost, že o jeho vině se bude teprve rozhodovat na základě řízení před soudem.
Podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu je taková praxe v rozporu se zásadou presumpce neviny a zakládá podjatost senátu, který ve věci rozhodoval. Konkrétně se jedná o rozhodnutí 11 Tdo 1025/2022, 5 Tdo 459/2023 či 8 Tdo 546/2023. NS v těchto rozhodnutích vyslovil poměrně zásadní výhrady vůči takovému postupu soudů nižších instancí, dovoláním vyhověl a rozsudky zrušil. K obdobným závěrům pak již docházejí i soudy odvolací.
O vině podezřelých mimo dohodu nebylo rozhodnuto
Všechny tři senáty NS se ve zmíněných rozhodnutích opírají o nedávná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, z nichž vyplývá, že ve skupinových věcech při uzavírání dohod o vině a trestu je třeba jasně odlišit, že skutky ostatních podezřelých, kteří nejsou součástí dohod, jsou předmětem samostatného řízení a o jejich vině nebylo dosud rozhodnuto. V opačném případě je porušen princip presumpce neviny a soud, který takto rozhodoval, lze vnímat jako podjatý.
Podle Grubnera tak senát Blanky Bedřichové v podstatě o jeho vině rozhodl již tři roky před tím, než letos v březnu věc uzavřel. Nejen, že tím porušil zásadu presumpce neviny a založil tím důvodnou pochybnost o svojí podjatosti, ale navíc nelze vyloučit, že měl motivaci jej shledat vinným ve všech bodech obžaloby. A to bez ohledu na průběh dokazování před soudem, aby zůstal v souladu se svým dřívějším rozhodnutím.
K námitce podjatosti se ze stejného důvodu pravděpodobně připojí i obhájci dalších obžalovaných. Podle jednoho z nich, Davida Vostárka, navíc předsedkyně senátu Bedřichová dlouhodobě porušovala práva obhajoby a postupovala tak, že vzbuzovala podezření z podjatosti. Ve svých dřívějších stížnostech zmiňoval především její údajně zjevnou neochotu průběh řízení jakkoliv komplikovat připuštěním návrhů obhajoby na provádění důkazů ohledně procesních pochybení orgánů činných v přípravném řízení.
Petr Dimun
