Pražské soudy čelí hromadným odchodům odborného personálu. Jejich platy totiž dosahují poloviny průměrného příjmu v Praze. Na prvním stupni trestního úseku Městského soudu v Praze (MS) klesl počet protokolujících úřednic na třetinu předpokládaného počtu. Na některých soudech tak vznikají dokonce petice soudců za zvýšení platů administrativy.
Problémy se zabezpečením odborného justičního personálu mají soudy pro celé zemi. Platy zapisovatelek či protokolujících úřednic a úředníků jsou mizerné, navíc se po nich požaduje čím dál více práce, která je často výsledkem nedomyšlených změn či nekvalitních informačních systémů.
V pražské justici už je ovšem personální situace kritická a na některých úsecích soudů bude mít dopad na plynulost řízení, což může vést k odpovědnosti státu za způsobenou škodu účastníkům řízení.
U soudu méně než 65% průměrného platu v Praze
Konkrétně na klíčovém prvostupňovém trestním úseku Městského soudu v Praze, kde se projednávají ty nejsložitější trestní věci, podalo jen za první měsíce tohoto roku výpověď sedm zaměstnankyň, včetně těch nejzkušenějších a zaučených. Protokolujících úřednic zde bude ke konci června 11 z potřebných 27. Není se čemu divit: průměrný plat protokolující úřednice zde totiž po započtení všech odměn a příplatků dosahuje 35 tisíc, tedy 65 % průměrného platu v Praze. Zapisovatelka má ještě méně, v průměru 28 tisíc.
Statistické údaje, ze kterých vyplývá, že průměr protokolujících je na 65,5% průměru Prahy, průměr zapisovatelek je na 53% průměru Prahy. Zdroj dat: ČSÚ
| minimální mzda v roce 2024 | 18 900 Kč |
| zaručená mzda pro zapisovatele/ky | 21 800 Kč |
| tabulkový příjem | 18 680 – 27 260 Kč |
| reálný průměrný hrubý příjem zapisovatelky ve druhém pololetí 2023 | 28 379 Kč |
| průměrný hrubý měsíční příjem v Praze ve druhém pololetí 2023 | 53 500 Kč |
Trestní řízení na zapisovatelích stojí
Jak upozorňuje místopředseda MS v Praze Michal Roubíček, protokolující úředníci jsou přitom úzkoprofilová kvalifikace: Musejí mít zkušenosti s protokolováním, absolvovat kurz zakončený poměrně náročnou zkouškou, při níž se testuje rychlost a přesnost psaní, znalost procesní úpravy i faktického průběhu jednání. Jen letos se právě pět protokolujících úřednic už rozhodlo z jeho úseku odejít a náhrada za ně není.
„Trestní řízení přitom na protokolujících úřednících stojí, trestní řád je u hlavního líčení a veřejného zasedání předpokládá. Obdobný trend, byť ne tak markantní, zaznamenávají i obvodní soudy v Praze, přitom fluktuace na této pozici vede k chybovosti a průtahům v řízení,“ vysvětluje místopředseda Roubíček.
Dosáhnout zaručené mzdy trvá dvanáct let
Jak dále místopředseda soudu upozorňuje, bez změny systému nastavení platů justiční administrativy, pouhými mimořádnými odměnami, se problém nevyřeší. Aby totiž mohl být někdo protokolujícím úředníkem, musí nejdříve projít praxí zapisovatele. A pokud soud může nabídnout nástupní plat zapisovatelky na úrovni minimální mzdy a polovinu průměru platu v Praze až po několika letech praxe na straně jedné, a poměrně odbornou práci s velkou odpovědností, stresové prostředí a díky dlouhým a náročným jednáním i nejistou pracovní dobu na straně druhé, a to vše bez vize nějakého zlepšení, je logické, že zájemci o tuto práci nejsou.
Standardním platovým postupem s délkou praxe by se na zaručenou mzdu zapisovatelka propracovala až po 12 letech. Tabulkový plat má přitom podle zákoníku práce odrážet adekvátní ohodnocení průměrného pracovního výkonu zaměstnance na dané pozici. Osobní příplatek je za mimořádný výkon a nemá jít o běžný instrument plošného navyšování odměňování. A totéž platí o mimořádných odměnách. V realitě justice se ovšem oba nástroje musí „zneužívat“ k sanaci neodpovídajícího „tabulkového“ ohodnocení, a to jen proto, aby tuto práci byl vůbec někdo ochotný dělat.
Zaměstnanci obvodního soudu píší ministrovi
Právě na toto upozorňují v dopise ministrovi spravedlnosti zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 6 (OS), podle kterých je stávající systém odměňování odborného justičního aparátu naprosto demotivační. A žádají ministra Blažka, aby se zasadil o systémovou změnu jejich odměňování.
„Platy, které jsou stanoveny touto platovou tabulkou, jsou naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců, kdy se soudům nedaří vůbec zajistit mladé lidi za nabízených platových podmínek. Platy jsou však demotivační i pro stávající zaměstnance, kdy za opravdu zodpovědnou, psychicky náročnou a důležitou pracovní činnost nejsou ani průměrně ohodnocení (viz průměrný plat, resp. mzda v ČR očekávaná pro rok 2024 – 43 967 Kč). Zaměstnanci jsou tímto často frustrováni, je velmi prohlubována odlišnost zaměstnanců v justici od ostatních profesí zajišťujících rovněž základní funkci státu,“ píší v dopise.
Podle nich dohoda na mimořádných odměnách z minulého roku, které měly navýšit platové ohodnocení, v podstatě nic nevyřešila. Většina soudů totiž podle nich použila nové prostředky k tomu, že vyplatila odměny, na které by ke konci roku s ohledem na jiné výdaje už jinak nezbyly prostředky. „Přitom je nutné si uvědomit, že dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupón na hromadnou dopravu,“ popisuje se v dopise.
Soudci: Je to alarmující a neřeší se to desetiletí
„Své“ zaměstnance se rozhodli podpořit i zdejší soudci, kteří k dopisu připojili petici. Podle nich je odměňování zaměstnanců soudů nedůstojné.
„Plně podporujeme požadavky našich administrativních pracovnic a pracovníků, neboť jsou zcela opodstatněné. Jejich dlouhodobě nízké platové ohodnocení není adekvátně řešeno celá desetiletí, byť jsou opakovaně ujišťováni, že ke zlepšení dojde. Zároveň jsou na ně kladeny stále vyšší nároky, pokud se týká odbornosti, kvality i množství práce, o jejíž zásadní důležitosti pro efektivní chod celé justice není pochyb. Situace, kdy jejich mzdy ve většině případů zdaleka nedosahují ani průměrné celostátní mzdy, je alarmující a nedůstojná,“ uvádí se v petici soudců.
Už tak neutěšenou personální situaci komplikuje podle aktérů v justici i to, že po stávajících úřednících se požaduje čím dál více úkonů a systémy, které by jim měly práci usnadňovat, ji naopak často přidělávají. Jako příklad uvádějí nedávný problém se zápisy do rejstříku trestů, zmatený proces předávání vymáhání justičních pohledávek Celní správě či agenda spojená se zastavováním marných exekucí. To vše vede k ještě větší frustraci těch, kteří přes nízký plat stále ještě setrvávají.
Petr Dimun
