Brněnský právník a pedagog Pavel Blažek z ODS, který 8. dubna oslaví 55. narozeniny, je od roku 2021 ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Fialy (ODS). Od října 2013 je také poslancem Poslanecké sněmovny. Ministrem spravedlnosti byl i v letech 2012 až 2013 ve vládě Petra Nečase (ODS). Blažek je v současnosti rovněž předsedou jihomoravské ODS a v letech 2010 až 2014 byl místopředsedou strany.
Blažek se narodil 8. dubna 1969 v Brně. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, na stejné škole absolvoval i doktorské studium. V minulosti mimo jiné působil na Právnické fakultě MU v Brně jako interní odborný asistent a také jako advokát. Do ODS vstoupil v roce 1998. V minulosti byl 12 let také brněnským zastupitelem i zastupitelem městské části Brno – střed.
Pavel Blažek ustál kritiku ve funkci
Blažek byl ve svých funkcích několikrát terčem kritiky. V listopadu 2009 se Blažkovo jméno objevilo v Lidových novinách na seznamu takzvaných krajských kmotrů ODS, které kritizoval tehdejší předseda strany Mirek Topolánek. „Autorovi tohoto textu tehdy zmíněná jména sdělil člověk z Topolánkova nejbližšího okolí. S tím, že proti těmto krajským gubernátorům, jak je sám nazýval, hodlá Mirek Topolánek vnitrostranicky bojovat,“ napsal dnes deník MfD. Poté, co se v roce 2010 stal jedním z tvůrců velké koalice ODS a ČSSD na brněnském magistrátu, kritizoval ho i tehdejší stranický šéf Nečas, neboť občanští demokraté mohli získat křeslo primátora v případné pravostředové radě.
Na podzim 2010 pak Blažek po konfliktu s Nečasem skončil v dozorčí radě Lesů ČR (Blažek k tomu uvedl, že odešel sám kvůli funkci brněnského radního), epizoda ale byla odsunuta do pozadí, když Blažek v červenci 2012 vystřídal v ministerském křesle Jiřího Pospíšila. Opozice i například vládní TOP 09 premiéra Nečase tehdy kritizovaly, že odvolal Pospíšila kvůli jeho souhlasu s návrhem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jmenovat do uvolněného křesla pražského vrchního státního zástupce ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou vnímanou jako bojovnici s korupcí. Nečas tuto kritiku opakované odmítl a Blažek ji do funkce jmenoval.
Premiér se ho zastal jako systémového člověka
Krátce po jeho jmenování ministrem Nečasovy vlády na Blažka podala trestní oznámení obecně prospěšná společnost Acta non verba, podle které se v době, kdy zastupoval Českou republiku ve sporu s firmou Diag Human, dopustil několika trestných činů, například podvodu. V dubnu 2013 podepsal Blažek vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova k trestnímu stíhání do Ruska, přestože nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Podle verdiktu Ústavního soudu z června 2014 Blažek chyboval tím, že nevyčkal na výsledek azylového řízení. Ústavní soud proto Blažkovo rozhodnutí zrušil.
V srpnu 2020 byl Blažek mezi několika brněnskými politiky, které vyšetřovala Policie ČR a NCOZ kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. K nominaci Blažka na post ministra spravedlnosti ve Fialově vládě měla výhrady část vládních Pirátů i spolek Milion chvilek. Podle některých médií policie tehdy stále prověřovala podezření, že se politik podílel na korupci a kupčení s městským majetkem v Brně. Blažek tato tvrzení prohlásil za mýty a lži. Premiér Fiala se ho zastal s tím, že na Blažkovi „není stín“ něčeho, proč by nemohl funkci vykonávat. Označil ho za vzdělaného člověka, který o politice uvažuje „hodnotově a systémově“.
Omluva a žlutá karta
Loni v červnu se vládní Piráti v on-line hlasování usnesli, že Blažek ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády. Usnesení reagovalo na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky. Hlasování iniciovala pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, v důvodové zprávě k podnětu zmínila například opakované Blažkovy dotazy na informace z tzv. živých kauz, což podle ní způsobovalo, že se dostával do střetu zájmů. Premiér Fiala se následně kvůli Blažkovi sešel s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, podle předsedy vlády si celou záležitost vysvětlili. Blažka poté podpořilo širší vedení ODS.
V září potom se Blažek dostal do zájmů médií kvůli svému setkání s proruským lobbistou a blízkým spolupracovníkem bývalého prezidenta Zemana Martinem Nejedlým, které Blažek označil za náhodné. Blažek po kritice, mj. i od stranického šéfa Fialy, ve vyjádření pro média uznal, že jeho setrvání v restauraci za přítomnosti Nejedlého bylo nevhodné. Omluvil se všem, kterých se zpráva o setkání dotkla. Podle premiéra Fialy Blažek dostal od vedení strany žlutou kartu.
Pavel Blažek je ženatý, má dvě děti. Baví ho četba a pasivně i aktivně hudba.
(čtk)
