Sněmovna odložila schvalování vládní novely o utajovaných informacích kvůli sporu o to, kteří poslanci by se mohli s těmito informacemi seznamovat. Rozhodla o tom dnes kvůli námitkám opozičních poslanců, podle nichž by mohli být novelou v přístupu k informacím znevýhodněni. Novela má totiž rozšířit možnost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi na všechny členy vlády, kteří mohou být zároveň členy dolní parlamentní komory. Novelu by měl proto koncem dubna projednat sněmovní bezpečnostní výbor.
O odkladu rozhodla Sněmovna až na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) až po hodinové slovní přestřelce poté, co neschválila obdobný návrh Roberta Králíčka (ANO). Poslanci si v debatě mimo jiné vytýkali, kdy který z nich nebyl kvůli připuštěn na jednání výborů, na nichž se utajované informace projednávaly.
Novela má především zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativu týkající se osvědčení a dokladů o bezpečnostní způsobilosti. Předloha, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), vychází z předlohy minulého kabinetu z června 2020, kterou Sněmovna v bývalém složení nestihla do voleb o rok později projednat. Současná úprava původní předlohu doplňuje podle NBÚ o dílčí změny vycházející z aplikační praxe.
Novela také podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.
Mohlo by vás zajímat
Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v návrhu.
Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. „Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního,“ stojí v návrhu.
Návrh si podle NBÚ vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwarového a softwarového systému pro potřeby NBÚ. Celkové náklady na takový systém odhaduje úřad na 70 milionů korun, přičemž zhruba 20 milionů jsou náklady související přímo s projednávanou novelou. „Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů a střednědobého výhledu kapitoly NBÚ,“ uvádí návrh.
