Odmítnout uchazeče o místo podnikového právníka jen proto, že vystudoval práva v zahraničí bez ohledu na jeho praxi v ČR, je diskriminace. Uvádí to veřejný ochránce práv. Některé firmy podmiňují místo právníka studiem v ČR a vylučují tím cizince. Uchazeči mají možnost podat k soudu antidiskriminační žalobu. Právo není jen vzdělání. Podstatná je i praxe v ČR na základě znalosti principů práva a schopnost orientace, myslí si ombudsman.
Žádost o posouzení zaslala veřejnému ochránci práv žena, která podmínku studia v ČR považuje za „filtr pro cizince“. Jak vyplývá z dotazu uchazeč v posuzovaném případě zřejmě byl cizinec: „Obrátila jste se na mě s žádostí o posouzení možné diskriminace z důvodu státní příslušnosti v situaci, kdy zaměstnavatelé u uchazečů o pracovní pozici firemní právník vyžadují, aby měli vzdělání z právnické fakulty v Česku. Považujete to za ,filtr´ pro cizince,“ shrnuje dotaz ombudsman.
Podle ombudsmana je vyloučení uchazeče kvůli státní příslušnosti vždy diskriminace: „Pro pracovní pozici firemního právníka české právní předpisy žádná speciální kritéria nestanovují. V tomto ohledu je tedy zaměstnavatel omezen především zákazem diskriminace, mimo jiné také z důvodu státní příslušnosti.“
Postup zaměstnavatele, který vyžaduje pouze české právní vzdělání, budí podle Stanislava Křečka podezření na nepřímou diskriminaci. Podmínku tuzemského vzdělání budou splňovat převážně tuzemští občané, nikoli cizinci.
Mohlo by vás zajímat
Přesto se veřejný ochránce práv rozhodl problém testovat. Úplné znění záznamu o případu je zde.
Právo má teritoriální povahu
Diskriminací podle ombudsmana není méně příznivé zacházení, pokud je k němu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce a požadavek je přiměřený. Proto posoudil tyto dva parametry.
Vzdělání na vysoké škole v Česku, je pro firmu záruka, že daný právník bude znát české právo a v českém právním řádu se bude dobře orientovat. Právo je podle ombudsmana „specifické svou teritoriální povahou – právní řády jednotlivých států se různí“. Zatímco u sousedních států jako je Rakousko, Německo, Slovensko je podobnost vysoká, ve státech z jiných kultur se liší.
„Pro pozici firemního právníka požadavek na dobrou znalost a orientaci v českém právním řádu v každém případě považuji za věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce,“ uvedl veřejný ochránce práv s tím, že uchazeč by měl mít svoje zahraniční vzdělání uznané podle zákona o vysokých školách. Význam pak má praxe v ČR. Pro firmu může hrát roli nejen délka, ale také oblast práva.
Neplatí pro soudce, státní zástupce, asistenty a čekatele
Pro pozici firemního právníka sice právní předpisy nestanovují žádné požadavky, nicméně pro jiná právnická povolání předpisy požadavky na vzdělání a stát jeho absolvování obsahují., upozorňuje dále veřejný ochránce práva. Například pro výkon funkce soudce nebo státního zástupce je nutností mít právní vzdělání na vysoké škole v Česku. Stejný požadavek musejí splnit také asistenti soudců a právní čekatelé na státním zastupitelství.
Stanislav Křeček se už dříve z pozice zástupce ombudsmanky Anny Šabatové zabýval případem českého občana polské národnosti, který absolvoval práva v Krakově, ministerstvo školství mu uznalo vzdělání, úspěšně složil advokátní zkoušku u České advokátní komory. V roce 2014 se přihlásil se do výběrového řízení na pozici státního zástupce u Okresního státního zastupitelství v Děčíně. Výběrové řízení vyhrál, avšak krajský státní zástupce ho odmítl kvůli zahraničnímu vzdělání jmenovat.
Úplný záznam případu, který skončil až na ministerstvu spravedlnosti, je zde:
ÚS: Právo není jen vzdělání, ale i dovednost a hodnota
„Naproti tomu advokátem, notářem nebo exekutorem se může stát jak absolvent studijního programu právo na vysoké škole v Česku, tak člověk, který právnické vzdělání absolvoval studiem na zahraniční vysoké škole, pokud má zahraniční vzdělání uznáno nebo je na základě mezinárodních smluv považováno za rovnocenné, a současně pokud jeho vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem vzdělání, které lze získat studiem práva na vysoké škole v Česku,“ vypočítává ombudsman.
Totéž pak platí pro advokátní koncipienty, notářské koncipienty a exekutorské koncipient, dodává veřejný ochránce práv s odkazem na případ právníka, který vystudoval v Polsku, kde provozoval praxi a poté požádal o zápis mezi advokátní koncipienty v ČR. Česká advokátní komora ho odmítla, ale Ústavní soud dospěl k závěru, že neoprávněně.
„Ústavní soud rovněž zdůraznil, že cílem právnického vzdělání nejsou jen znalosti, ale také dovednosti a hodnoty. Právní řád se v dnešní době rychle a často významně proměňuje a jsou to právě právnické dovednosti, které právníkům umožňují se v právním řádu i přesto orientovat,“ cituje ombudsman.
Je třeba znát principy a absolvovat dobrou praxi
Podle veřejného ochránce práv není možné posoudit, zda je požadavek zaměstnavatele diskriminační, bez znalosti konkrétní situace. „Jsem toho názoru, že pokud má uchazeč dřívější pracovní zkušenost v tuzemsku na podobných pracovních pozicích v délce trvání několika let, nebude jeho vyřazení z výběrového řízení ve většině případů přiměřené, a bude tudíž nepřímo diskriminační z důvodu státní příslušnosti. Takový uchazeč totiž už výkonem své dřívější praxe osvědčil, že českému právu rozumí a případné chybějící znalosti si již při praxi doplnil,“ vysvětluje ombudsman.
„Shodně s Ústavním soudem zastávám názor, že v dnešní době, kdy se právní předpisy rychle mění, je pro orientaci v právním řádu potřeba znalost základních principů fungování právního řádu, kterou uchazeč může získat právnickým studiem v jakékoli (minimálně evropské) zemi, a dále výkon právní praxe v oboru, nikoli pouhé absolvování studia v tuzemsku. Jinými slovy, lepším právníkem bude ve většině případů ten, kdo vystudoval právo v zahraničí a později několik let v Česku jako právník pracoval než ten, kdo vystudoval právo v Česku před lety a od té doby se právu nevěnoval,“ uzavírá Stanislav Křeček.
Podle ombudsmana konkrétní situaci rozhodne jen soud, pokud stěžovatel podá antidiskriminační žalobu.
Právní věta:
Zaměstnavatel diskriminuje uchazeče o místo firemního právníka, pokud ho odmítne jen proto, že vystudoval práva v zahraničí, přestože uchazeč má znalosti a dovednosti, které zaměstnavatel požaduje.
Irena Válová
