Narůstající nespokojenosti a odchodům zaměstnanců a justiční administrativy čelí nejen pražské soudy. Vyplývá to z údajů, které Česká justice získala od předsedů krajských soudů. Například z Krajského soudu v Brně (KS) odešlo od roku 2022 74 zaměstnanců. „Drtivá většina těchto odchodů byla motivována nedostatečným platovým ohodnocením,“ uvedl k tomu předseda KS v Brně Milan Čečotka.
Odchodům zaměstnanců soudů v důsledku špatného platového ohodnocení čelí nejen pražské soudy. Z údajů, které České justici poskytli předsedové krajských soudů vyplývá, že se tak děje na soudech napříč republikou. Většina předsedů se navíc shoduje, že se jim čím dál hůře daří uvolněná místa obsazovat a stávající zaměstnanci dávají najevo narůstající nespokojenost a frustraci. Ztěžuje se tím tak možnost jejich efektivního řízení.
Odborový svaz justice tento týden vyhlásil stávkovou pohotovost. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí a že vyjedná další navýšení prostředků. „Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří nají nějaká řešení a také vzájemné pochopení,“ uvedl Blažek. Soudcovská unie minulý týden vzkázala, že případnou stávku podpoří. Podporu personálu vyjádřil i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
Náhrada se hledá obtížně
Například z KS v Ústí nad Labem odešlo od roku 2022 62 zaměstnanců, z toho 51 bylo z odborného aparátu. Z okresních soudů v obvodu ústeckého krajského soudu pak za stejné období odešlo 204 zaměstnanců, opět většina z justiční administrativy.
„Je zřejmé, že justice není schopná nabídnout odpovídající platové ohodnocení. Nejvíce odchodů je zaznamenáno na pozici asistentů, vyšších soudních úředníků, protokolujících úředníků a zapisovatelek. Jedná se o pozice, které jsou zásadní pro udržení výkonnosti justice. Chybějící zaměstnance sice nahrazujeme průběžně, ale je to stále obtížnější, neboť justice není v tomto smyslu konkurence schopná. Častá fluktuace se tak může projevit i v kvalitě práce,“ shrnula Lenka Ceplová, předsedkyně KS v Ústí nad Labem.
Napjatá situace
Brněnský krajský soud od roku 2022 opustilo celkem 74 zaměstnanců, z okresních soudů pak odešlo 146 zaměstnanců. „Je možno zodpovědně říci, že drtivá většina těchto odchodů byla motivována nedostatečným platovým ohodnocením za výkon specifických a náročných pracovních činností v justici,“ sdělil České justici předseda KS v Brně Milan Čečotka.
I severomoravská justice čelí odchodům justiční administrativy, jakkoliv se zatím předseda KS Petr Novák brání označit situaci za „dramatickou“. „Stávající situaci bych popsal jako napjatou, neboť zaměstnanci soudů se upínají k očekávanému zlepšení platového ohodnocení. Pokud k němu nedojde, nelze vyloučit masivní odchody zaměstnanců ani v našem soudním kraji,“ uvedl předseda KS Novák.
Z KS v Hradci Králové odešlo od roku 2022 32 zaměstnanců, z toho jich 20 byly zapisovatelky a vedoucí kanceláří. V letošním roce ale odcházejí i lidé ze správy soudu. Na zdejších okresních soudech pak shánějí zapisovatelky a nedostává se ani informatiků. „Drtivá většina odchodů našich zaměstnanců byla motivována nedostatečným finančním ohodnocením,“ konstatoval předseda KS v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský.
Dříve se hlásily desítky uchazečů
K odchodům z důvodu nedostatečného platového ohodnocení čelí i na jihu Čech, jakkoliv předsedkyně KS v Českých Budějovicích nepovažuje zdejší situaci zatím za dramatickou. I tady ovšem někteří odcházející zaměstnanci uvedli, že nejsou schopni ze svého platu pokrýt základní životní náklady. „Změnu vidíme při obsazování uvolněných administrativních míst středního odborného aparátu. Bylo běžné, že se na jednu pozici hlásilo 10 a více uchazečů, dnes jsou to pouze jednotky,“ sdělila České justici předsedkyně KS v Českých Budějovicích Martina Flanderová.
Nejlépe se zatím se situací vyrovnávají na západě Čech a překvapivě i u KS v Praze a soudů v jeho obvodu. I zde ovšem upozorňují, že nálada je mezi zaměstnanci napjatá a uvolněná místa se obsazují velmi obtížně.
Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun.
Blažek uvedl, že nyní jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. „Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu,“ poznamenal.
Petr Dimun
