Soudcovská unie podpoří případnou stávku administrativních pracovníků justice kvůli nízkým platům. Česká justice jako první tento týden upozornila, že pražské soudy čelí hromadným odchodům zaměstnanců. „I my pracující v justici jsme lidé, kteří chtějí mít kde bydlet, a mnohdy podstatně více než polovina našeho platu je vynaložena na náklady bydlení, chceme zakládat rodiny, případně máme rodiny, kdy chceme zajistit dětem jejich běžné potřeby, máme zájem se pokusit zajistit se na důchod – například spořením, což též v mnoha našich případech nelze, kulturní život je pak již nadstavba na zmiňované,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v dopise ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Ministerstvo spravedlnosti reagovalo vyjádřením, že za současné vlády se zvýšily platy zaměstnanců soudů a že růst bude pokračovat.

Na prvním stupni trestního úseku Městského soudu v Praze klesl počet protokolujících úřednic na třetinu předpokládaného počtu. Na některých soudech tak vznikají dokonce petice soudců za zvýšení platů administrativy. Problémy se zabezpečením odborného justičního personálu ale mají soudy pro celé zemi.

„Soudcovská unie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech v důsledku odchodu zaměstnanců,“ napsalo stavovské sdružení soudců. „Zároveň vyjadřuje plné pochopení pro jejich snahu o důstojné ohodnocení práce a podporuje všechny legitimní prostředky k dosažení tohoto cíle, včetně případné stávky,“ doplnila Unie. Úředníci jsou prý často „srdcaři“, kteří si dokáží ledacos odpustit, situace už je ale neúnosná.

Dopis pro ministra

Dopis napsali zástupci Unie VSÚ, která zastupuje vyšší soudní úředníky. Prvotní ambiciózní plán na zvyšování reálných platů zaměstnanců v justici podle Unie pouze zalepil díru v rozpočtech soudů, které pod tíhou škrtů a úspor odstoupily od dříve vyplácených odměn v polovině a v závěru roku, resp. většinou alespoň v jeho závěru. „V současné době se pak stav jeví tak, že právě shora zmiňované mimořádné odměny jsou nahrazeny právě zmiňovaným navýšením rozpočtu na platy zaměstnanců. Přitom je nutné si uvědomit, že dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupón na hromadnou dopravu,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v dopise pro Blažka zaslaném České justici s tím, že apelují na rychlé řešení.

Dopis pro ministra spolu s podpisovými archy včera zástupci Unie VSÚ předali na podatelnu ministerstva. Celkem se k podpisové akci připojilo 88 soudů. Za administrativu získali 5300 podpisů a za soudce 1060 podpisů.

Mohlo by vás zajímat

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek Foto: Úřad vlády

Platy, které jsou stanoveny touto platovou tabulkou jsou podle úředníků naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců. Soudům se tak nedaří vůbec zajistit mladé lidi za nabízených platových podmínek. „Platy jsou však demotivační i pro stávající zaměstnance, kdy za opravdu zodpovědnou, psychicky náročnou a důležitou pracovní činnost nejsou ani průměrně ohodnocení (viz průměrný plat, resp. mzda v ČR očekávaná pro rok 2024 – 43 967 Kč). Zaměstnanci jsou tímto často frustrováni, je velmi prohlubována odlišnost zaměstnanců v justici od ostatních profesí zajišťujících rovněž základní funkci státu,“ uvádí VSÚ.

Jde o náročnou a odpovědnou práci, píší VSÚ

Stejně jako ostatní administrativní pracovníci si vyšší soudní úředníci stěžují, že finanční ohodnocení není již dlouhodobě odpovídající práci v justici co do množství, zodpovědnosti a náročnosti pracovních úkolů.

Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků – tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT – dlouhodobě. Poukazují na to, že pokud se situace nezmění, řadu soudů by mohlo postihnout citelné omezení činnosti. Loni u ministerstva financí vyjednali peníze na navýšení platů, zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk k tomu tehdy uvedl, že dorovnání by mohlo omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy a zabránit případným stávkám nebo žalobám. Dohodu nicméně označil za kompromis, podle jeho názoru by pracovníci v justici měli dostat víc.

Snažíme se o zvýšení reaguje ministerstvo

„Současné vedení ministerstva spravedlnosti se zasazuje o odpovídající ohodnocení zaměstnanců soudů. Z přehledu vývoje platů zaměstnanců soudů za působení současné vlády je patrné, že již došlo k jejich navýšení a tento trend bude i nadále pokračovat,“ reagoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle úřadu 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku loni podle statistiků dosáhla 43.341 korun

Už tak neutěšenou personální situaci komplikuje podle aktérů v justici i to, že po stávajících úřednících se požaduje čím dál více úkonů a systémy, které by jim měly práci usnadňovat, ji naopak často přidělávají. Jako příklad uvádějí nedávný problém se zápisy do rejstříku trestů, zmatený proces předávání vymáhání justičních pohledávek Celní správě či agenda spojená se zastavováním marných exekucí. To vše vede k ještě větší frustraci těch, kteří přes nízký plat stále ještě setrvávají.

Eva Paseková, Petr Dimun