Prezidentka Slovenské republiky na konci března udělila milost odsouzenému Milanovi M., který si odpykával trest pro drogovou trestnou činnost v Ústavu na výkon trestu odnětí svobody v Leopoldově. Loni omilostnila devět lidí. Český prezident Petr Pavel zatím dostal 410 žádostí o milost, neudělil ale žádnou.
Odsouzenému muži Čaputová odpustila uvedenou část trestu pod podmínkou, že odsouzený po dobu čtyř let a osmi měsíců ode dne udělení milosti nespáchá úmyslný trestný čin. Letos je to zatím první případ udělení milosti. Loni hlava státu udělila milost devíti odsouzeným. Ve čtyřech případech byl výkon trestu odnětí svobody odložen, respektive přerušen, pokud nebude o milosti rozhodnuto.
Od začátku letošního roku rozhoduje v ČR o žádostech o milost výhradně prezidentská kancelář. Za Pavlova předchůdce Miloše Zemana milosti v první fázi posuzovalo ministerstvo spravedlnosti a Hradu postupovalo pouze ty, které splňovaly podmínky nastavené bývalým prezidentem.
Pavel už při své volební kampani avizoval, že milosti bude udělovat pouze ve výjimečných případech. Zeman udělil za deset let svého mandátu 26 milostí, z toho 18 na základě postoupení věci ministerstvem a dalších osm z vlastní iniciativy. Ministerstvo mu postoupilo 58 žádostí.
Prezident Pavel už také dříve řekl, že chystá revizi kritérií pro udělování milostí, která nastavil Zeman. Podle Pavla by se mohly posuzovat například i sociální důvody. Za Zemana mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené trpící závažnou chorobou nebo nevyléčitelným onemocněním bezprostředně ohrožujícím život.
Jak je to s milostmi u sousedů?
Při udělování milosti na Slovensku se vždy zvažuje několik faktorů. V předkládací zprávě, která se zasílá kanceláři prezidentky Čaputové, jsou všechny údaje o odsouzeném. „Jsou v ní uvedena rozhodnutí soudů, ve kterých žádá udělit milost, nástup a konec výkonu trestu odnětí svobody i důvody, pro které žádá udělení milosti, rovněž odsouzení žadatele zjištěné z opisu rejstříku trestů i přestupky, kterých se dopustil. Nechybí ani závěrečná hodnocení, například zda se stará o své nezletilé děti a zda jde o dříve netrestanou osobu nebo recidivistu,“ vysvětlil státní tajemník Ministerstva spravedlnosti SR Michal Sedliak.
„Odbor vězeňství a referát milostí na základě zprávy o zdravotním stavu rovněž hodnotí i zdravotní stav žadatele, zda je bezprostředně ohrožen na životě a neonemocněl nevyléčitelnými onemocněními a je zdravotně způsobilý vykonávat trest odnětí svobody v zařízeních Sboru vězeňské a justiční stráže. Z vypracované zprávy může vyplývat, že onemocnění žadatele jsou, případně nejsou léčitelná v zařízeních ZVJS, přičemž je zdravotně způsobilý nebo nezpůsobilý vykonávat trest odnětí svobody,“ doplnil Bronislav Pongrác, ředitel slovenského odboru vězeňství a referátu milostí ministerstva.
Povinnosti vůči dětem
Pokud se ze spisového materiálu například zjistilo, že žadatel je dosud několikrát soudně trestaný recidivista, přičemž během zkušební doby podmíněného propuštění se znovu dopustil úmyslné trestné činnosti, za kterou byl následně i pravomocně odsouzen, navrhuje ministr spravedlnosti prezidentce SR žádosti o milost nevyhovět.
Důležitým faktorem je také skutečnost, zda je odsouzen jediným živitelem nezletilých dětí. Zde se však zohledňuje i délka trestu, která byla udělena odsouzenému. „Pokud žádající o milost při přečinu odsouzeném k trestu kratším než 12 měsíců má nemocné nezletilé děti, které by musely být umístěny v centru pro děti a rodiny, jelikož jejich druhý rodič nezvládne celodenní péči o nezletilé děti vedle svých zdravotních problémů, v tomto případě je zdravotní stav nezletilých dětí natolik vážný, že jej lze považovat za výjimečnou a zvláštní okolnost. V takových případech může ministr spravedlnosti navrhnout prezidentce SR žádosti o milost vyhovět,“ dodal Pongrác.
(epa)
