Konkurenceschopnost Evropské unie ohrožují emisní povolenky i dekarbonizace. V té bychom se měli vrátit o krok zpátky a vyhodnotit její dopady. „Ve chvíli, kdy se bude německá ekonomika blížit v růstu nule, už bude pozdě,“ uvedl místopředseda zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny a kandidát na europoslance Jaroslav Bžoch (ANO) v Eurodebatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“.
Zatímco na tématech ohledně ochrany klimatu a biodiverzity nebo zadržování vody v krajině se politici téměř napříč politickým spektrem podle Bžocha shodnou, oblast dekarbonizace mezi nimi budí rozpory. Jde jak o její tempo, tak i směr, kterým by se mělo jít.
Jako nejvíce problematické vidí Bžoch pro konkurenceschopnost i průmysl emisní povolenky. „Pokud se jeden z hlavních nástrojů Evropské komise změní v něco, co brzdí naši konkurenceschopnost a hrozí, že naše elektrárny, které jsou na uhlí, přestanou fungovat dříve, než budeme schopni zajistit náhradní zdroj, tak to jsou rizika pro naši konkurenceschopnost,“ zmínil Bžoch. V nastavení, které je dnes, bychom podle něj měli více reflektovat válku na Ukrajině nebo energetickou krizi.
Podle místopředsedy zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny je potřeba si říci, že chceme mít uhlíkově neutrální cíl a máme zájem k němu dojít, ale zároveň reagovat také na okolní svět. „Pokud exportujeme naše emise do Číny a Čína za poslední léta vystaví tolik uhelných elektráren, které by zastaly výkonem 20 Temelínů, tak si prostě nepomáháme,“ konstatoval Bžoch.
Podle zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku Europeum Viktora Daňka může být v rámci evropské cesty ke konkurenceschopnosti Green Deal součástí řešení. Uhlíkové clo a emisní povolenky pak podle něj mohou sloužit jako velmi efektivní nástroj, jak zabránit tomu, že se nejen český, ale i evropský těžký průmysl bude stěhovat za hranice, „kde něco vyrobí, vypustí emise, výrobu pošle zpět zpátky a Evropa přijde o pracovní místa“.
Soutěž státních podpor
„Kritické místo, kde Evropa nejvíce pociťuje, že nám schází konkurenceschopnost, je oblast hospodářské soutěže,“ uvedl Daněk. Dodal, že sledujeme měnící se globální realitu, která stále méně umožňuje liberalizaci obchodu, a jednotlivé státy se uchylují k protekcionistickým opatřením. „Z mezinárodního obchodu se stává soutěž státních podpor. Vidíme to ve Spojených státech amerických a jejich plánech masivních investic do ekonomiky na podporu zelených technologií, ale samozřejmě s cílem podpořit pracovní místa. Totéž Čína, kde už můžeme mluvit i o neférové státní podpoře,“ upozornil Daněk. Připomněl, že právě čínskou podporu Evropská komise aktuálně vyšetřuje.
Evropa zároveň na tento mix není podle Daňka schopna efektivně reagovat a příští Evropský parlament si bude muset položit složitou otázku, zda preferuje přísnější dodržování pravidel hospodářské soutěže. „ Tak aby se nestalo to, že Němci a Francouzi, kteří na to mají, si zadotují své firmy a české nebo jiné firmy přijdou zkrátka a přijdeme o svůj průmysl, anebo budeme skutečně důsledně hledět na dodržování soutěže, nepřipustíme to, udržíme si vnitřní trh, ale ztratíme konkurenceschopnost vůči světu.“
Viktor Daněk také zmínil aktuální zprávu o strategických prioritách Evropské unie pro příštích pět let, kterou vypracoval italský expremiér Enrico Letta. „Říká, že je potřeba, aby Evropa získala pokud jde hospodářskou politiku ostré zuby, aby dokázala opravdu aktivně reagovat na situace, jakým nyní čelíme.“
Otázka ale podle Daňka bude, jak to financovat. „Nové vlastní příjmy do evropského rozpočtu Evropské unie nikdo nechce. To je naprosto neprůchozí,“ uvedl. Další variantou jsou půjčky, k tomu ale mezi státy zejména na severu Evropy podle něj chuť nebude. A škrty v evropském rozpočtu se zase nebudou líbit evropským lobbistickým skupinám nebo například zemědělcům. „Myslím, že jedna z nejsložitějších otázek, které bude příště Evropský parlament čelit, je najít nějakou rozumnou rovnováhu v tom, aby Evropa neztratila globální kontext, protože bude muset zkrátka reagovat, jinak to položí evropský průmysl,“ uvedl Daněk.
Podle bývalého ministra obrany Slovenské republiky a předsedy správní rady Institutu pro střední Evropu Martina Fedora se dá současná situace shrnout s nadsázkou do věty, že „Amerika inovuje, Čína replikuje a Evropská unie reguluje“, a to podle něj není nejšťastnější přístup k tomu, jak si z pohledu budoucnosti Evropské unie zachovat nějaké tempo v konkurenceschopnosti. „Začíná se zdát, že z velkých programů a velkých plánů budou profitovat ne naši výrobci a náš průmysl, ale ti, kteří k nám importují. Například uhlíková cla se budou obcházet tím, že Číňané masivně investují v Evropské unii,“ upozornil Fedor.
Aby dosáhla Evropská unie převahy v konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti, tak potřebuje suroviny, konstatoval brigádní generál a viceprezident CSG Aerospace Bohuslav Přikryl. A ty jí dnes podle něj chybí. Problém je to i v oblasti bezpečnosti. Brusel podle něj také nastavuje řadu pseudoregulátorů, které nemusí odpovídat realitě. Přikryl konstatoval, že Green Deal zpochybňovat nebude, ale může být z hlediska zabezpečení konkurenceschopnosti spíše problematický.
V eurodebatě se probíral také jeden z nových nástrojů Evropské unie, ESG reporting, který řeší oblast životního prostředí, zaměstnaneckých práv a etického řízení. V České republice se bude týkat od roku 2025 zatím 1500 společností, umožňuje jim nahlédnout na to, jak řeší otázky v těchto oblastech. Podle vedoucí právního týmu advokátní kanceláře Portos Barbory Kočtářové může právě udržitelnost pro firmy představovat výhodu, například z hlediska jejich financování a jeho větší dostupnosti. Udržitelné společnosti jsou u bank kladněji hodnocené. „Bude záležet na tom, jak k tomu každý přistoupí, zda jako k nutné povinnosti, anebo s tím bude nějakým způsobem pracovat a udělá z toho na trhu konkurenční výhodu,“ poznamenala Kočtářová.
Tereza Čapková, Ekonomický deník
