Zvýšení odměny ustanoveným zástupcům a obhájcům ex offo má dopad na státní rozpočet. Není ale možné, aby advokáti dlouhodobě dotovali činnost, jež jim má hradit stát. Česká advokátní komora se tak ohradila proti připomínkám ministerstva financí a vnitra. Resorty odmítly navýšení advokátního tarifu podle návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Úprava advokátního tarifu je podle ČAK narovnáním ekonomických podmínek v advokacii, ale i zárukou dostupnosti právních služeb. „Budeme jednat,“ napsal Blažek České justici.
Jak Česká justice dnes informovala, ministerstvo financí v připomínkách k návrhu ministerstva spravedlnosti odmítlo navýšení advokátního tarifu. Podle financí se navýšení jeví jako značně nepřiměřené a i s ohledem na stav veřejných financí odmítlo poskytnout na jeho pokrytí finanční prostředky. Kritika zvýšení ale opakovaně zaznívá i z justice.
Ministerstvo spravedlnosti chce podle nejnovějšího návrhu zvýšit odměny a náhrady tak, že státní rozpočet bude muset vynaložit o 629 milionů korun ročně navíc. Například za právní úkon u správních žalob má advokát nově získat 5620 Kč namísto stávajících 3100 Kč, u ústavních stížností 6220 korun namísto 3100 Kč. U obhajoby v trestním řízení, kde hrozí pět až 10 let vězení, má brát 4100 Kč namísto 2300 Kč.
Návrh je k dispozici zde.
Advokátní tarif v části, která upravuje mimosmluvní odměnu, plní v praxi dvojí zásadní úlohu, připomněla v reakci mluvčí komory Iva Chaloupková. Tou první je určení odměny advokáta v případě, že jej platí stát – jde tedy především určení odměny obhájců ex offo, zmocněnců poškozených apod. Tou druhou je stanovení náhrady nákladů za právní zastoupení v soudních řízeních, která přísluší procesně úspěšnému účastníkovi řízení. „Stávající advokátní tarif je proto nevyhovující ve dvou směrech: jednak je to nepřiměřeně nízká odměna obhájců a zástupců poškozených v trestních věcech, jednak nepřiměřeně nízká paušální tarifní hodnota v případech, kde předmět řízení nelze ocenit nebo jej lze ocenit jen s velkými obtížemi – což se však rozšířilo i na ty případy, kdy předmět řízení je vyjádřen penězi, ať jde o daňový nedoplatek nebo o peněžitou náhradu nemajetkové újmy. Pokud však má být náhrada nákladů spravedlivá, musí se alespoň blížit standardním nákladům, které účastník sporu zpravidla na zastoupení advokátem vynaloží. To má význam především tam, kde advokát zastupuje např. spotřebitele a dohodne se s ním, že právě přiznaná náhrada nákladů řízení bude jeho odměnou za zastoupení. Čím více pak bude mimosmluvní odměna vzdálena od reálné odměny advokáta, tím méně advokátů bude ochotno spotřebiteli nabízet takto stanovenou odměnu a výsledkem pak bude faktické odepření spravedlnosti méně majetným právě proto, že by vedle přiznané náhrady nákladů řízení museli svého advokáta „doplácet“, stojí v prohlášení zástupců ČAK.
Neodborné a urážlivé připomínky
Hrubý nepoměr mezi přiznanými náklady řízení a hodnotou sporu ostatně v nálezu Pl. ÚS 25/12 kritizoval i Ústavní soud, byť se v nálezu zabýval tím, že přiznané náklady převyšují ty, které byly skutečně vynaloženy. V dalších nálezech pak Ústavní soud zdůraznil nutnost zkoumání účelnosti nákladů vynaložených účastníkem na zastoupení advokátem a dovodil, že pokud by obecný soud nepřihlédl ke specifickým okolnostem případu, které by mohly mít vliv na výši účelně vynaložených nákladů procesně úspěšného účastníka, porušil by svým postupem právo na spravedlivý proces.
Proti návrhu se postavilo i Ministerstvo vnitra (MV), podle kterého je třeba provést podrobnou analýzu dopadů návrhu. Naznačilo totiž, že navrhované navýšení může zvýšit advokátům zisky, nikoliv jen pokrýt inflaci. „Je urážející, pokud nyní oficiální úřední místa v rámci připomínek k předložené – kompromisní – verzi advokátního tarifu kritizují, že by advokátům mohla novela navýšit jejich zisk. Advokáti ze svého zisku žijí a hradí si stejné životní náklady, jako ostatní příslušníci justičních profesí. Jejich zisk, který vznikne odečtením nákladů na provoz advokátní kanceláře od tržeb, podléhá zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ zlobí se zástupci ČAK s tím, že připomínky působí neodborně.
Novela advokátního tarifu se podle advokátů nemůže vztahovat jen na pokrytí inflačního nárůstu nákladů na provoz advokátní kanceláře či zaměstnanců, ale i na odpovídající navýšení zisku. Zisk podle Komory advokáti použijí na úhradu soukromých nákladů, které se skokově navýšily kvůli inflaci.
V připomínkách Ministerstvo financí obvinilo některé advokáty z účelového postupu v souvislosti s náhradami nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „Česká advokátní komora považuje za potřebné se ohradit i proti tvrzení, že advokáti zneužívají stávající advokátní tarif. Skutečnost, že v případech některých sporů, typicky v řízení o náhradě nemajetkové újmy, nepoužívá pro přiznání náhrady nákladů řízení poměr procesní úspěšnosti obou stran sporu, ale i případ, kdy žalobci je přiznán jen zlomek jím původně požadovaného plnění, není výmyslem advokátů, ale důsledkem toho, že se v některých případech považuje rozhodnutí soudu za konstitutivní. To je ale věc občanského soudního řádu, případně soudního řádu správního, nikoli advokátního tarifu. Pokud by skutečně advokát zneužíval advokátního tarifu a požadoval by odměnu, která mu nenáleží, mohlo by se jednat o kárné provinění. Ze strany Ministerstva financí však Česká advokátní komora nikdy nebyla upozorněna na nekalé jednání advokátů při účtování odměny ex offo nebo náhrady nákladů řízení,“ uzavírají zástupci ČAK.
Stát advokátům ex offo – tedy advokátům ustanoveným soudem – ročně vyplatí na odměnách 580 milionů korun, většinu z této částky získávají advokáti v trestních řízeních. Ministerstvo odhadlo, že podle návrhu nového tarifu by stát vyplácel 1,044 miliardy korun. Další peníze by pak vydal ještě na náhrady advokátních nákladů za cestovní výdaje a promeškaný čas. Podle ministerstva ale bude mít novela zároveň pozitivní dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu, protože advokáti budou odvádět vyšší daně a pojistné. Úřad se také domnívá, že vzroste počet advokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta, a tím i odvody za ně.
Advokátní tarif, od něhož se odvíjí odměna pro advokáta ex offo, odměna pro zmocněnce či suma, kterou musí strana poražená v soudní při zaplatit právnímu zástupci protistrany, se nezměnil déle než 17 let a inflace od roku 2006 za tu dobu činila 80 procent.
(epa, pd)
