Advokát ve ztrátě, který žije z kompenzačního bonusu za Covid-19, pojistného plnění za poškození vozu a plotu, z prodeje věcí a z podnikání, žádal o odpuštění soudního poplatku. Neuvedl, kolik má na obživu, z čeho platí nájem, zda má úspory, kolik mu zbývá po zaplacení nutných výdajů. Nedodal přehled o financích a tvrzení, že žije z kompenzačního bonusu a prodeje věcí nedoložil. Soudy žádost zamítly.
Nedůvodnou shledal kasační stížnost právníka Nejvyšší správní soud (NSS), který ji zamítl. Úplný text rozsudku z 11. dubna 2024 je zde.
Původně muž nesouhlasil s rozhodnutím odboru dopravy Prahy 10, který ho shledal vinným z přestupku. Proti rozhodnutí podal žalobu u Městského soudu v Praze. Na výzvu k zaplacení soudního poplatku požádal o osvobození od platby.
Městský soud v Praze žádost zamítl, protože muž soudu „neposkytl úplný obraz o svých majetkových poměrech“. „Žalobce uvedl, že je advokát, ale v prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech neuvedl žádný příjem. Žalobcem doložený opis vybraných údajů z daňového přiznání za rok 2022 prokazuje, že byl v roce 2022 ve ztrátě, nicméně tento opis nedokládá jeho celkovou finanční situaci,“ shrnul poznatky městského soudu Nejvyšší správní soud.
Na výzvu soudu právník pouze „obecně sdělil, že své nutné výdaje hradí z příjmů z podnikání, z kompenzačního bonusu vyplaceného při pandemii nemoci COVID-19, z vyplaceného pojistného plnění za poškození automobilu a plotu a z prostředků získaných prodejem hodnotnějších věcí“. Nedoložil žádný příjem v konkrétní výši ani neosvětlil, kolik prostředků má na obživu.
„Žalobcova tvrzení proto byla nedostatečná, jelikož neposkytovala obraz o jeho majetkových a osobních poměrech a nebyla věrohodně doložena,“ zamítl žádost městský soud.
Z čeho soud vyvodil, že platí nájem?
V reakci na to podal muž kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle jeho mínění podmínky pro odpuštění soudního poplatku splnil. Soudu poslal výkaz majetku a výdělků a opis daňového přiznání. Z něho vyplývá že za rok 2022 nedosáhl ani minimálního příjmu. Uvedl, že je majitelem pozemku, automobilu, nepojízdného automobilu, motocyklu a ideálních podílů na pozemcích, kde není skončeno dědické řízení.
Podle stěžovatele ho městský soud vyzval, aby doložil, z čeho hradí nájemné, ačkoli stěžovatel nikde o hrazení nájemného nepsal. Městský soud patrně automaticky zkopíroval žádost z jiného spisu, je proto zřejmé, že o osvobození od soudních poplatků rozhoduje účelově, mechanicky a bez ohledu na individuální okolnosti případu, shrnul stížnost právníka Nejvyšší správní soud.
A co úspory? Zůstatek na účtu?
Jenže podle NSS městský soud napadené usnesení odůvodnil, vysvětlil, proč nejsou stěžovatelova tvrzení dostatečná a z jeho rozhodnutí nevyplývá, že by jednal mechanicky bez přihlédnutí k okolnostem případu. Stěžovateli zaslal k vyplnění majetkové a osobní prohlášení. Právník kromě vlastnictví pozemků, automobilů a motocyklu v prohlášení uvedl měsíční platby sociální pojištění ve výši 2 994 Kč, zdravotní pojištění ve výši 2 722 Kč a platby za elektřinu ve výši 970 Kč. Z daňového přiznání vyplynulo, že byl ve ztrátě.
„Na to soud advokáta vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů uvedl, z jakých prostředků hradí své běžné životní náklady včetně nájemného, které uvedl v prohlášení, a pokud běžné životní náklady hradí z úspor, ať sdělí jejich přibližnou výši včetně doložení zůstatku v hotovosti a na účtech,“ dokládá NSS fakt, že se městský soud žádostí individuálně zabýval.
Nezřejmý spor s bytovým družstvem
Navíc stěžovatel v prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedl mezi okolnosti s dopadem na osvobození od poplatku spor s bytovým družstvem.
„Z jeho popisu nebylo zřejmé, jak konkrétně se ho tento spor týká (tj. jestli je jedním z nájemníků bytů na X, u kterých má docházet k účtování nepřiměřené úhrady za dodávku tepla a užitkové vody, o kterých v prohlášení hovořil),“ cituje NSS z rozsudku městského soudu, kterému situace žadatele nebyla jasná. Právník totiž uváděl nemovitosti mimo Prahu, ale doručovací adresu trvalého bydliště jinde. Soud z toho vyvodil, že žije v nájmu.
„Ze samotných stěžovatelových tvrzení tak nebylo možné zjistit jeho celkovou finanční situaci ani to, kolik peněz mu zbývá po zaplacení nutných výdajů, tedy jestli mu nezůstává dostatečná částka pro financování jeho soudního sporu,“ potvrdil Nejvyšší správní soud nedostatečnost a nevěrohodnost tvrzení žadatele a kasační stížnost právníka zamítl.
Irena Válová