Předpokládám, že po volbách v tomto roce dozná parlament změn a od aktivistického a levicového přístupu se posune více do konzervativní polohy. Pokud se podíváme, jak dopadají volby napříč EU, tak můžeme odvodit, že posilují spíše pravicové strany a to na úkor těch levicových, nebo progresivních, míní dvojka kandidátky hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu Jaroslav Bžoch. Podle něj je jisté, že další roky parlamentu budou především o bezpečnosti, konkurenceschopnost, migraci a samozřejmě také o klimatické změně a jejích řešení.
Jaká budou podle Vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Hlavními tématy budou bezpečnost, migrace, Green Deal a s tím souvisí další směřování Evropské unie. A to napříč EU. Nejen v České republice.
Už delší dobu se mluví o reformách, ale také rozšiřování Evropské unie a to budou hlavní témata. Je s tím totiž spojené, jak bude EU vypadat a to v oblastech bezpečnosti, migrace, ale také rozhodovacích procesů.
Podle mě by měla být Unie společenstvím suverénních států. Měli bychom se zaměřovat na věci, které naše země spojují a ne naopak. Co se týče například tvorby legislativy a zastupování EU navenek, tak zde bych si představil větší roli Evropské rady a ne Komise, jako je tomu nyní. Přece jen je Rada složená z hlav a premiérů členských států a ti by měli tvořit tu hlavní politiku EU. S tím je dále také velmi často spojená debata o právu veta, respektive hlasování dvojí kvalifikovanou většinou. Pro nás je zrušení nebo okleštění veta nepřijatelné.
Mohlo by vás zajímat
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Podle mě bude hlavní výzva uspořádání Evropského parlamentu. Předpokládám, že po volbách v tomto roce dozná parlament změn a od aktivistického a levicového přístupu se posune více do konzervativní polohy. Pokud se podíváme, jak dopadají volby napříč EU, tak můžeme odvodit, že posilují spíše pravicové strany a to na úkor těch levicových, nebo progresivních.
Svou roli si bude muset ujasnit také sám Evropský parlament. Dnes se často uchyluje k přijímání různých rezolucí, které se týkají i obecných věcí. Snaží se mít na vše názor a suplovat i organizace jako je například Rada Evropy. Někteří progresivističtí europoslanci se snaží urvat pro Evropský parlament stále více pravomocí na úkor členských států.
Z toho pak vyplynou úkoly pro nový parlament, ale můžeme s jistotou říci, že další roky budou hlavně o bezpečnosti, konkurenceschopnost, migraci a samozřejmě také o klimatické změně a jejích řešení.
Na které tři prioritní otázky by se měla podle vás zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Komise bude muset přijít s dalšími návrhy, jak upravit cíle a nástroje Green dealu. Komise musí připravit takové návrhy, které budou reálné a neohrozí konkurenceschopnost Evropy. Dále se musí komise zaměřit na bezpečnost a připravit také další kroky pro boj s nelegální migrací. Neméně důležitá bude legislativa v oblasti surovinové soběstačnosti.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období Evropského parlamentu, považujete za nejpřínosnější a proč?
Pokud bych měl vybrat jen některé návrhy, tak bude např. Cyber Resilience Act, který řeší kybernetické bezpečností požadavky pro produkty s digitálními prvky.
Dalším navazujícím je AI Act, který řeší regulaci umělé inteligence.
Důležité ale bylo i schválení balíčku Next generation EU. I přesto, že nesouhlasím s tím, aby si Unie půjčovala peníze na trhu, tak tento nástroj je důležitý.
Kterou stěžejní legislativu by měl současný Evropský parlament a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?
Já osobně budu raději, když tento současný Evropský parlament už nic dělat nebude. Podle mě současné obsazení parlamentu neodpovídá tomu, kam jsme se jako Evropská unie, ale i svět, posunuli za posledních pět let. Takže bych raději počkal na nové složení parlamentu, aby dokončil a vložil se do debat o aktuálně navržených legislativách.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový Evropský parlament? Který? Proč?
To hrozí vždy. Tím jak se blíží volby, tak se většina rozjednaných návrhů přestává řešit a určují se pouze prioritní.
Navíc se domnívám, že většina europoslanců se bude v příštích měsících starat hlavně o své znovuzvolení.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým Evropským parlamentem od nuly?
To je těžké odhadnout. Bude záležet na novém složení parlamentu a Komise a bude záležet na tom, jak moc se Evropský parlament posune od nesmyslné ideologie směrem k realitě. Neočekávám, že například Green Deal, či Migrační pakt začnou od nuly, ale přál bych si důslednou revizi, abychom zajistili konkurenceschopnou a bezpečnou Evropskou unii.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? Evropský prostor pro zdravotní data – EHDS? Považujete tato témata za důležitá?
Podle informací, které mám, tak se ani balíček ani EHDS nestihne. Tyto návrhy považuji za důležité a věřím, že v rozdělaném jednání bude pokračovat i nový Evropský parlament.
Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Covid nám ukázal, že je potřeba investovat v oblasti farmacie, protože jako EU potřebujeme i v tomto odvětví soběstační. Zároveň musíme nastavit legislativu tak, aby neodradila společnosti, které do výzkumu investují. Potřebujeme ale také, aby přístup k novým léčivům měla celá EU. Považuji to tedy za velmi důležité.
Měli bychom také intenzivně pracovat na tom, aby se alespoň část výroby léčiv přesunula zpět do Evropy. V tuto chvíli jsme vydáni na milost a nemilost zemím jako je Čína. Dlouho to bylo výhodné, ale krize posledních let nám ukázaly, že se nelze spoléhat na ostatní.
Měla by být jednou z klíčových agend Evropského parlamentu a Evropské komise bezpečnost v Evropě, užší spolupráce členských států na vojenské bázi, bezpečnost dodávek strategických komodit, diverzifikace zdrojů strategických komodit? Jaké klíčové momenty v těchto tématech vidíte vy?
Situace v Evropě a ve světě nám ukazuje, že bezpečnost musí být naší prioritou. Proto bude velmi důležité, kdo bude příštím Vysokým představitelem EU pro bezpečnost a zahraniční věci. Na tomto veledůležitém postu se nám bohužel střídají lidé, kteří k tomu nemají ty správné kompetence.
Dále je samozřejmě důležité, abychom se více zabývali i surovinovou soběstačností a diverzifikací zdrojů. Proto bude důležité přicházet s dalšími návrhy, jako je například Evropský akt o kritických surovinách – Raw Material Act.
Zároveň jsem přesvědčen, že EU nemá mít ambici nahradit NATO, které nám garantuje naši bezpečnost. Umím si představit spolupráci při zadávání některých zbrojích zakázek, ale jde o tak citlivou věc, že neočekávám nějaké hromadné nákupy těžké vojenské techniky.
Jaroslav Bžoch je od roku 2017 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde zastává pozici místopředsedy zahraničního výboru a je zároveň členem výboru pro evropské záležitosti. V letech 2007 až 2011 byl členem ODS, od roku 2011 je členem hnutí ANO 2011.
V roce 2014 byl v komunálních volbách zvolen zastupitelem města Teplice, kde se zapojil do činnosti ve finančním výboru. Působil též jako krajský zastupitel Ústeckého kraje.
Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem získal bakalářský titul v oboru Podniková ekonomika a management. Na Metropolitní univerzitě v Praze získal magisterský titul v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Do roku 2017 pracoval v oboru logistiky, námořních a leteckých přeprav. Následně působil jako manažer ve společnosti A.P. Moller – Maersk.
Ve svém volném čase se nejraději věnuje rodině a sportu.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
