Věk pro službu v bezpečnostním sboru bude možné zvýšit na sedmdesát let

Z důvodu důležitého zájmu služby bude moci být některým příslušníkům bezpečnostních sborů prodloužena doba služby až do věku sedmdesáti let. Jedinečnost takových příslušníků vyhodnotí funkcionáři, nezbytnost ředitelů zase příslušní ministři. Naopak příslušníkům odsouzeným za trestný čin, a to i odklonem, zanikne služební poměr ze zákona automaticky.

Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o bezpečnostních sborech, kterou navrhuje ministerstvo vnitra. O novele Česká justice už informovala v souvislosti s možností přijímat do sboru cizince ze zemí EU.

Návrh upravuje nově nejen vznik služebního poměru, ale také jeho zánik. Až doposud služební poměr automaticky zanikal příslušníkovi, který dosáhl věku 65 let. „Navrhované znění má za cíl umožnit služebnímu funkcionáři individuálně vyhodnotit způsobilost příslušníka pokračovat ve služebním poměru i po dosažení věku 65 let a případně mu tuto věkovou hranici prodloužit,“ uvádí k tomu vnitro v důvodové zprávě.

Sedmdesátiletí nenahraditelní příslušníci

Nová hranice má být sedmdesát let a má se prodlužovat vždy o jeden rok opakovaně, až do konce roku, ve kterém příslušník bezpečnostního sboru dosáhne sedmdesátky, jako je tomu v zákoně o státní službě.

„Takové opatření bude možné jen v případě, že další služba příslušníka bude nezbytná pro plnění úkolů bezpečnostního sboru, a to zejména s ohledem na zkušenosti, odbornou erudici nebo jedinečné dovednosti či schopnosti příslušníka,“ stojí v důvodové zprávě doslova.

Mohlo by vás zajímat

Lex Plyn už je ve sněmovně. Zahrnuje delší provoz uhelných bloků a náhradu vzniklých ztrát

O jedinečnosti, odbornosti a dovednosti příslušníka bude rozhodovat funkcionář, o jedinečnosti ředitelů pak ministr: „Prodloužení věkové hranice bude možné i v případě ředitele bezpečnostního sboru, a to rozhodnutím příslušného člena vlády. Takové rozhodnutí pochopitelně nebude mít vliv na délku funkčního období ani na zákaz být ustanoven na služební místo ředitele bezpečnostního sboru více jak dvakrát za sebou,“ uvádí důvodová zpráva.

Prodloužení věkové hranice bude samozřejmě podmíněno tím, že příslušník bude nadále plně zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý pro výkon služby, přičemž služební funkcionář mu bude oprávněn stanovit další podmínky (například povinnost podrobit se ověření zdravotní, osobnostní či fyzické způsobilosti v určité časové frekvenci), dodává k novému ustanovení důvodová zpráva.

Odklony povedou vždy ke konci služby

Zákon o státní službě použilo vnitro rovněž u důvodů pro skončení služebního poměru příslušníka ze zákona. Takovým důvodem je pravomocné odsouzení za spáchání trestného činu. Až doposud bylo nutné v těchto případech vést další řízení ve věci služebního poměru, což podle vnitra postrádá smysl. Ministerstvo vnitra proto navrhlo, aby služební poměr zanikl přímo ze zákona. Současně vnitro ustanovení doplnilo o další způsoby vyřízení trestného činu prostřednictvím odklonů: O podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání a o podmíněné odložení návrhu na potrestání.

V současnosti v případě odklonů musí probíhat řízení o tom, zda byl trestný čin „v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka“.  „Navrhovaná změna vychází ze závěru, že spáchání úmyslného trestného činu je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka vždy, bez ohledu na ukončení trestního řízení odklonem,“ uvádí k tomu vnitro.

Podle důvodové zprávy lze obdobnou argumentaci použít i u dalších důvodů pro ukončení služebního poměru včetně ztráty občanství nebo odnětí služební hodnosti.

Příslušníci sborů, kteří byli pravomocně odsouzeni nebo řešeni odklonem za trestný čin, nemají nárok na výsluhový příspěvek, a to ani v případě kdy by je omilostnil prezident republiky.

Nové ustanovení § 41 – Způsoby ukončení služebního poměru:

(1) Služební poměr příslušníka skončí

a) zrušením ve zkušební době,

b) uplynutím doby určité,

c) propuštěním,

d) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,

e) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let.,

f) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl příslušník odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo bylo v trestním řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání²²⁾, bylo pravomocně schváleno narovnání²³⁾ nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání^23a; k upuštění od potrestání, ani k podmíněnému upuštění od potrestání, popřípadě k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na příslušníka hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží,

g) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl příslušník omezen na svéprávnosti,

h) dnem, kdy příslušník přestane být státním občanem členského státu Evropské unie nebo státním občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a v případě příslušníka zpravodajské služby, dnem pozbytí státního občanství České republiky,

i) uplynutím druhého kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti příslušníka o skončení služebního poměru; uvedená doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, nebo

j) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl příslušníkovi uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti.

(2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební funkcionář věkovou hranici uvedenou v odstavci 1 písm. e) u konkrétního příslušníka s jeho souhlasem prodloužit o 1 rok, a to i opakovaně, nejdéle však do dne 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovrší věku 70 let. Služební funkcionář může zároveň stanovit další podmínky spojené s prodloužením věkové hranice. Řediteli bezpečnostního sboru může tuto věkovou hranici prodloužit nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.  

Irena Válová