Soudcem zpravodajem dvou návrhů na zrušení úpravy platů soudců, která byla schválena na konci minulého roku v rámci tzv. vládního konsolidačního opatření, je ústavní soudce Milan Hulmák. Oba návrhy podal Ústavnímu soudu (ÚS) Okresní soud v Ústí nad Labem (OS), který řeší žaloby dvou severočeských soudkyň, domáhajících se doplatku platu. Zatím bez určeného soudce zpravodaje je návrh OS v Ostravě.
Nováček mezi ústavními soudci, Milan Hulmák, který byl ústavním soudcem jmenován prvního února letošního roku, je soudcem zpravodajem hned dvou návrhů na zrušení úpravy soudcovských platů.
První se týká úpravy koeficientu výpočtu platové základny soudců, který byl v tzv. vládním konsolidačním balíčku stanoven na 2,82 průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Druhý návrh požaduje zrušení části zákona, kde se koeficient opírá o mzdy zaměstnanců v „národním hospodářství“.
Oba zmíněné návrhy na zrušení příslušných pasáží zákona o platu představitelů státní moci podal soudce OS v Ústí nad Labem Petr Blažej. Ten jako předseda senátu tohoto soudu řeší žaloby svých kolegyň. Jedna, z KS v Ústí nad Labem, se domáhá žalobou doplatku platu za leden letošního roku. Druhá, z OS v Ústí nad Labem, za roky předchozí.
Mohlo by vás zajímat
Čtěte také: Šéfem Soudcovské unie je opět Vávra. Platy českých soudců jsou podle něj nyní slušné
Podle textu odůvodnění návrhů soudce Blažeje, které je v obou případech shodné, je aktuální úprava platu soudců protiústavní hned z několika důvodů. Blažej připomněl, že ÚS již v minulosti opakovaně shledal, že pro zásahy do platů soudců musí být mimořádné důvody, což nebylo splněno a nesmí jít o trvalé snížení, což platná úprava zavádí. To může znamenat mj. negativní dopady na výši starobních důchodů soudců.
Návrh neobstojí ani v testu proporcionality, když vláda plánuje zvýšit či zvyšuje nejen platy například policistům, pedagogickým pracovníkům či lékařům, ale má záměr výrazně zvýšit i odměny advokátům.
Marginální částka do rozpočtu
Tvrzený veřejný zájem na snížení platů soudců neobstojí podle soudce Blažeje ani s ohledem na – podle něho – marginální částku, kterou tím státní rozpočet získá, když tím na straně druhé zasáhne do nezávislosti moci soudní.
Platy soudců se podle soudce Blažeje staly nástrojem politických kampaní a jde o soustavný útok moci výkonné a zákonodárné na platové zabezpečení soudců. Vládní politici navíc podle soudce Blažeje veřejně dehonestují již dopředu soudce, kteří se budou chtít proti snížení platů bránit a zastrašují je, přičemž soudci mají na rozdíl od politiků mizivý prostor, jak se takovým útokům bránit.
U obou návrhů požádal o přednostní projednání. S oběma návrhy již soudce Hulmák obeslal vládu.
Další návrh na zrušení novelizovaného „platového automatu“ zamířil na ÚS z OS v Ostravě, kde senát v čele se soudcem Jiřím Šopkem projednává žalobu soudkyně zdejšího soudu na doplatek platu za leden letošního roku.
I tento senát totiž dospěl k závěru, že úprava platů soudců je neústavním zásahem do nezávislosti moci soudní.
Nadprodukce zákonů
Soudce Šopek v návrhu úvodem vysvětluje, že je třeba si uvědomit stále větší roli soudce při výkladu norem, tváří v tvář jejich „nadprodukci“ a snaze o regulaci veřejného života. Soudce tak už není podle Šopka jakýsi automat, podřazující skutkovou podstatu pod konkrétní právní normu, ale při nalézání práva ho sám dotváří principiální hodnotovou argumentací.
„Navíc legislativní optimismus moderní doby, za kterým stojí „naivní představa, dle níž každý společenský problém lze vyřešit přijetím právního předpisu“ (in Pavel Holländer: Soudce dnes: bariéra postmoderní dekonstrukce anebo industriální továrna na rozhodnutí? , časopis Soudce 8/2001, str. 2.), vede k hypertrofii platného práva, jehož legitimitu často dnes zachraňují právě až soudy tím, že nepřehlednému a přebujelému právního řádu dávají svým výkladem v konkrétních případech smysluplný obsah. Pokud má nezávislý soudce plnit řádně tuto ústavní roli, pak musí být eliminován jakýkoliv nátlak ze strany moci zákonodárné a moci výkonné na jeho rozhodování. A jak plyne z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 ze dne 16. ledna 2007, posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti,“ uvádí soudce Šopek v odůvodnění návrhu.
I v něm se objevují věcné argumenty, zpochybňující ekonomickou racionalitu a důvodnost úpravy soudcovských platů. A zaznívá i kritika politické reprezentace, která setrvale usiluje o snižování platů soudců.
„Okresní soud považuje za nepřípustné, aby zákonodárce opakovaně, téměř každoročně přistupoval k platovým restrikcím soudců s tím, že se pokaždé jedná o reakci na mimořádnou situaci. Pokud nenahlížíme tyto jednotlivé platové restrikce izolovaně, ale v jejich vzájemné souvislosti, pak okresní soud má za to, že právě toto řetězení platových restrikcí dokazuje, že zákonodárce nesleduje legitimní cíl v podobě úspory veřejných financí, když i s ohledem na objem státního rozpočtu není platovými restrikcemi získaná částka nijak významná; okresní soud má za to, že skutečným účelem všech těchto postupných platových restrikcí je snížit význam a prestiž soudcovské profese, což však představuje nelegitimní útok na soudcovskou nezávislost,“ konstatuje se v návrhu senátu OS v Ostravě, vedeného soudcem Jiřím Šopkem.
Na ÚS jsou v běhu již dvě plenární věci, které se týkají platů soudců, respektive jejich úpravy v minulých letech, a to opět návrh OS v Ústí nad Labem (sp. zn. Pl. ÚS 15/22), jehož zpravodajem je předseda soudu Josef Baxa a OS v Mladé Boleslavi (sp. zn. Pl. ÚS 4/23), jehož zpravodajem je Jaromír Jirsa.
Petr Dimun
