Ústavní soud (ÚS) i přes zpětvzetí návrhu ve středu oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení části občanského zákoníku, která je zásadní pro odškodňování nemajetkové újmy na zdraví. Plénum ve věci už rozhodlo. to dnes řekla mluvčí soudu mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Návrh přišel z Okresního soudu ve Vyškově, sepsal jej soudce Pavel Vrcha, který dlouhodobě kritizuje metodiku navazující na občanský zákoník. Vrcha ale dnes na svém webu uvedl, že vzal návrh zpět.
„Skutečnosti popsané shora podle názoru navrhovatele neprokazují jen (pouhé) pochybnosti o nepodjatosti soudce Pavla Šámala k věci, ale důvod jeho podjatosti v předmětné plenární věci přímo prokazují“, uvádí se v návrhu vyškovského soudu na vyloučení soudce Pavla Šámala.
V návrhu, který je dostupný na webu ÚS, psal Vrcha o právním chaosu, blamáži a nestandardním vzniku metodiky. ÚS se problematikou zabýval necelý rok. Po odchodu soudce Ludvíka Davida se novou soudkyní zpravodajkou stala Kateřina Ronovská.
Vrcha ve zpětvzetí návrhu uvedl, že předpokládá, že o nálezu, který má být ve středu vyhlášen, spolurozhodoval také Pavel Šámal, a to v době, kdy ještě nebylo rozhodnuto o návrhu na jeho vyloučení. „Jestliže má zítra již dojít pouze k vyhlášení nálezu v uvedené plenární věci, pak to znamená, že má být vyhlášen nález, na němž spolurozhodoval i soudce Pavel Šámal, a to v době, kdy ještě nebylo plénem Ústavního soudu rozhodnuto o jeho návrhu na vyloučení. Navrhovatel proto dospívá k závěru, že za této procesní situace může ještě návrh ve věci samé vzít zpět, což tímto podáním také činí,“ uvedl Vrcha.
Občanský zákoník účinný od roku 2014 stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Náhrada náleží také za ztížení společenského uplatnění. Okresní soud zpochybnil návaznou větu, podle které se náhrada, pokud ji nelze snadno kvantifikovat, stanovuje „podle zásad slušnosti“.
Protože spolu se starším civilním kodexem přestala platit i někdejší vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, chybělo justici jasné vodítko. Vznikla tak metodika Nejvyššího soudu s tabulkou bodového ohodnocení. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika není závazná. Soudy mohou zohlednit konkrétní okolnosti. Někteří soudci, ale také třeba ombudsman Stanislav Křeček, metodiku kritizovali.
Podle návrhu soudce Vrchy ve skutečnosti nejde o metodiku Nejvyššího soudu, ale – ve spojení s placenými školeními pro znalce – spíše o komerční počin. Odbornou i laickou veřejnost prý uvádí v omyl. Vrcha míní, že kdyby ÚS vyhověl jeho návrhu a vyškrtl z občanského zákoníku větu o „zásadách slušnosti“, mohli by politici problematiku upravit jinak a vytvořit prostor pro vznik nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví o nejnižší přípustné výši náhrady a jejím určování v jednotlivých případech.
(čtk, epa)
